Domů     Zachránila nás střídavá péče
Zachránila nás střídavá péče
5 minut čtení

Dobré předsevzetí, postarat se o starého tatínka, se změnilo v horor. Zachránil nás až složitý plán střídavé péče.

Vše začalo úplně nevinně. Téměř devadesátiletý tatínek si začal stěžovat na kolena a klouby. K nim se přidaly bolesti hlavy a potom už to šlo jako na běžícím pásu. Při každé návštěvě přibylo něco dalšího. Nějaká starost! Až do teď byl táta úplně soběstačný. Velký sportovec zvládal víc, než kdejaký mladík.

Začal chřadnout před očima

Samozřejmě měl zdravotní potíže, ale nikdy se jim nepoddal. Když mu v osmdesáti operovali kyčel, mávnul jen rukou. Prý se nebude takovou prkotinou zaobírat! Na moji maminku byl vždycky hodný a laskavý.

Až po její smrti se mi přiznal, že jí byl mnohokrát nevěrný. Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit! „No, víš, Dituško, nemohl jsem si prostě pomoct. Ale maminka o téhle mojí slabosti neměla ani tušení. A víš, co se říká.

Co oči nevidí, srdce nebolí!“ Byla jsem na něho tehdy dost naštvaná. Snad ne kvůli tomu zahýbání. Spíš kvůli tomu, že mi úplně zničil moje romantické představy o ideálním manželství mých rodičů. Něco takového by mě v životě ani nenapadlo!

Když se otcův zdravotní stav začal tak náhle zhoršovat, začala jsem se poohlížet po nějakém dobrém pečovatelském domě.

Táta si vedl stále svoji

Táhlo mi na sedmdesát a necítila jsme se dost silná, abych nějak dlouhodobě pečovala o nemocného člověka. Táta ale nechtěl ani slyšet. „Do žádného ústavu nejdu. To se radši rovnou zabiju!“ křičel na mě a dupal při tom do země.

To dělal jen ve stavu nejvyššího rozčílení. Naposled jsem ho takhle zažila, když jsem mu kdysi oznámila, že se chci rozvést. Byla to pro něho potupa. Prohra! Manžel mi byl tehdy nevěrný a já mu nedokázala odpustit.

Až ve světle tátova přiznání jeho tehdejší prudkou a odmítavou reakci dokážu pochopit. Nicméně, táta si svým dupáním přece jen vymohl, že zůstane doma. Začala jsem se o něho starat s o rok mladší sestrou.

Byla na tom ale hůř než já, a tak z nás vlastně nejzdravější byl náš otec. Často se nám dokonce vysmíval: „No, vy ale funíte. To máte z toho, že jste nesportovaly a byly líné!“

Ničeho si nevážil

Moji ségru to vždycky spolehlivě naštvalo. Vychovala čtyři děti, měla velkou zahradu a manžela povaleče. Neznala jsem nikoho pilnějšího, než byla ona! Pro našeho tátu ale nikdy nebyla dost dobrá. A já vlastně taky ne.

Uznával jen našeho bratra, který mu byl podobný, jako by si z oka vypadli. Vzhledem i povahou. S tátou nám ale pomáhal, jak mohl. Naše snaha vyhnout se pečováku nám vydržela skoro rok. Potom se vše pokazilo.

„Dito, dneska nemohu za tátou přijít, ležím v nemocnici na kapačkách. Strašně mě vzala záda!“ zatelefonovala mi jednou nečekaně sestra. Skoro jsem jí nedokázala ani odpovědět. Zrovna jsme se totiž kroutila bolestí v křesle. Chytnul mě žlučníkový záchvat!

Obě jsme se složily

Už dávno jsem měla jít na operaci, ale vždycky ji kvůli otci odmítla. Z posledních sil jsem zavolala bratrovi. Musel se uvolnit z práce a byl dost naštvaný! V nějaké jiné rodině by asi vypomohla vnoučata, ale ta naše se k tomu moc neměla. „Takhle to dál nejde.

Budeme muset tátu přece jenom někam dát!“ prohlásila rezolutně sestra, která podepsala v nemocnici revers, aby mohla nastoupit do „služby.“ Bylo mi jí líto, sotva se držela na nohou! Nechtíc jsem s ní musela souhlasit.

Nebylo zbytí a táta se s tím bude muset smířit. Jenže, tak lehké, jak jsme si to všichni představovali, to nebylo. Prostě, realita dokáže někdy pěkně překvapit. Nás bohužel překvapila hodně nepříjemně.

Čekací doba byla dlouhá

„Není místo. Ani jedno. Na pečovatelský dům se čeká minimálně rok a na domov důchodců klidně i pět let!“ sdělili nám na úřadu a žádné námitky nepřipustili. Prý, když bude nejhůř, musí táta do nemocnice! Domů jsme šly jako zpráskané.

Sestra plakala a já nadávala. Bratr zarputile mlčel. Neříkal nic a mračil se jako kakabus. „Takhle to nenechám. Zítra se tu sejdeme všichni a něco vymyslíme. A ti naši holomci mladí budou muset pomáhat!“ bouchnul pěstí do stolu a zadupal. Přesně jako táta!

Byl mu čím dál podobnější… Druhý den jsme se opravdu sešli. I s našimi vnoučaty! Bylo jich dohromady pět. Všichni zaměstnaní a zaneprázdnění! Moc ochoty starat se o svého dědečka neprojevili. Ale nesmlouvavému tónu si netroufli odporovat.

Plnili jsme rozpis služeb

„Ty budeš chodit v pondělí a ty v úterý!“ ukázal prstem na vnuky a potom se otočil k nám, svým sestrám: „Jedna pokryje ráno a jedna večer. Tady naše holky si rozdělí víkend. Další týden to vezmeme opačně.

Teď si vezměte tužky a do připravených plánovacích kalendářů si udělejte tečky. Já budu obstarávat nákupy a jezdit s tátou k doktorovi!“ Byl to rozený manažer, ten můj brácha. Zprvu složitá organizace přinesla úspěch.

Nikdo neodporoval a všichni fungovali na sto procent! Naštěstí i táta přestal zlobit. Jeho stav se sice nelepšil, ale ani nezhoršil. Po roce a půl se konečně dočkal hezkého pokojíku v pečovatelském domě. Moc se mu tam líbí. Prý tam jsou ty nejhezčí sestřičky na světě!

Dita P. (71), Prachatice

Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i