Domů     Zachránila nás střídavá péče
Zachránila nás střídavá péče
5 minut čtení

Dobré předsevzetí, postarat se o starého tatínka, se změnilo v horor. Zachránil nás až složitý plán střídavé péče.

Vše začalo úplně nevinně. Téměř devadesátiletý tatínek si začal stěžovat na kolena a klouby. K nim se přidaly bolesti hlavy a potom už to šlo jako na běžícím pásu. Při každé návštěvě přibylo něco dalšího. Nějaká starost! Až do teď byl táta úplně soběstačný. Velký sportovec zvládal víc, než kdejaký mladík.

Začal chřadnout před očima

Samozřejmě měl zdravotní potíže, ale nikdy se jim nepoddal. Když mu v osmdesáti operovali kyčel, mávnul jen rukou. Prý se nebude takovou prkotinou zaobírat! Na moji maminku byl vždycky hodný a laskavý.

Až po její smrti se mi přiznal, že jí byl mnohokrát nevěrný. Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit! „No, víš, Dituško, nemohl jsem si prostě pomoct. Ale maminka o téhle mojí slabosti neměla ani tušení. A víš, co se říká.

Co oči nevidí, srdce nebolí!“ Byla jsem na něho tehdy dost naštvaná. Snad ne kvůli tomu zahýbání. Spíš kvůli tomu, že mi úplně zničil moje romantické představy o ideálním manželství mých rodičů. Něco takového by mě v životě ani nenapadlo!

Když se otcův zdravotní stav začal tak náhle zhoršovat, začala jsem se poohlížet po nějakém dobrém pečovatelském domě.

Táta si vedl stále svoji

Táhlo mi na sedmdesát a necítila jsme se dost silná, abych nějak dlouhodobě pečovala o nemocného člověka. Táta ale nechtěl ani slyšet. „Do žádného ústavu nejdu. To se radši rovnou zabiju!“ křičel na mě a dupal při tom do země.

To dělal jen ve stavu nejvyššího rozčílení. Naposled jsem ho takhle zažila, když jsem mu kdysi oznámila, že se chci rozvést. Byla to pro něho potupa. Prohra! Manžel mi byl tehdy nevěrný a já mu nedokázala odpustit.

Až ve světle tátova přiznání jeho tehdejší prudkou a odmítavou reakci dokážu pochopit. Nicméně, táta si svým dupáním přece jen vymohl, že zůstane doma. Začala jsem se o něho starat s o rok mladší sestrou.

Byla na tom ale hůř než já, a tak z nás vlastně nejzdravější byl náš otec. Často se nám dokonce vysmíval: „No, vy ale funíte. To máte z toho, že jste nesportovaly a byly líné!“

Ničeho si nevážil

Moji ségru to vždycky spolehlivě naštvalo. Vychovala čtyři děti, měla velkou zahradu a manžela povaleče. Neznala jsem nikoho pilnějšího, než byla ona! Pro našeho tátu ale nikdy nebyla dost dobrá. A já vlastně taky ne.

Uznával jen našeho bratra, který mu byl podobný, jako by si z oka vypadli. Vzhledem i povahou. S tátou nám ale pomáhal, jak mohl. Naše snaha vyhnout se pečováku nám vydržela skoro rok. Potom se vše pokazilo.

„Dito, dneska nemohu za tátou přijít, ležím v nemocnici na kapačkách. Strašně mě vzala záda!“ zatelefonovala mi jednou nečekaně sestra. Skoro jsem jí nedokázala ani odpovědět. Zrovna jsme se totiž kroutila bolestí v křesle. Chytnul mě žlučníkový záchvat!

Obě jsme se složily

Už dávno jsem měla jít na operaci, ale vždycky ji kvůli otci odmítla. Z posledních sil jsem zavolala bratrovi. Musel se uvolnit z práce a byl dost naštvaný! V nějaké jiné rodině by asi vypomohla vnoučata, ale ta naše se k tomu moc neměla. „Takhle to dál nejde.

Budeme muset tátu přece jenom někam dát!“ prohlásila rezolutně sestra, která podepsala v nemocnici revers, aby mohla nastoupit do „služby.“ Bylo mi jí líto, sotva se držela na nohou! Nechtíc jsem s ní musela souhlasit.

Nebylo zbytí a táta se s tím bude muset smířit. Jenže, tak lehké, jak jsme si to všichni představovali, to nebylo. Prostě, realita dokáže někdy pěkně překvapit. Nás bohužel překvapila hodně nepříjemně.

Čekací doba byla dlouhá

„Není místo. Ani jedno. Na pečovatelský dům se čeká minimálně rok a na domov důchodců klidně i pět let!“ sdělili nám na úřadu a žádné námitky nepřipustili. Prý, když bude nejhůř, musí táta do nemocnice! Domů jsme šly jako zpráskané.

Sestra plakala a já nadávala. Bratr zarputile mlčel. Neříkal nic a mračil se jako kakabus. „Takhle to nenechám. Zítra se tu sejdeme všichni a něco vymyslíme. A ti naši holomci mladí budou muset pomáhat!“ bouchnul pěstí do stolu a zadupal. Přesně jako táta!

Byl mu čím dál podobnější… Druhý den jsme se opravdu sešli. I s našimi vnoučaty! Bylo jich dohromady pět. Všichni zaměstnaní a zaneprázdnění! Moc ochoty starat se o svého dědečka neprojevili. Ale nesmlouvavému tónu si netroufli odporovat.

Plnili jsme rozpis služeb

„Ty budeš chodit v pondělí a ty v úterý!“ ukázal prstem na vnuky a potom se otočil k nám, svým sestrám: „Jedna pokryje ráno a jedna večer. Tady naše holky si rozdělí víkend. Další týden to vezmeme opačně.

Teď si vezměte tužky a do připravených plánovacích kalendářů si udělejte tečky. Já budu obstarávat nákupy a jezdit s tátou k doktorovi!“ Byl to rozený manažer, ten můj brácha. Zprvu složitá organizace přinesla úspěch.

Nikdo neodporoval a všichni fungovali na sto procent! Naštěstí i táta přestal zlobit. Jeho stav se sice nelepšil, ale ani nezhoršil. Po roce a půl se konečně dočkal hezkého pokojíku v pečovatelském domě. Moc se mu tam líbí. Prý tam jsou ty nejhezčí sestřičky na světě!

Dita P. (71), Prachatice

Související články
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vydejte se k srdci slavné Velké Moravy
nejsemsama.cz
Vydejte se k srdci slavné Velké Moravy
Velehrad, jedno z nejvýznamnějších poutních míst u nás, je pro jednodenní výlet jako stvořený. Těšit se můžete na bohatou historii i na nevšední zážitky. Obec Velehrad najdete nedaleko Uherského Hradiště přímo mezi výběžky pohoří Chřiby. O tomto místě se často hovoří jako o jednom z nejmalebnějších koutů Slovácka. A není divu! Tajemné katakomby Dominantou obce a zároveň největší chloubou velehradské farnosti je bazilika minor Nanebevzetí
Kaštanová polévka
tisicereceptu.cz
Kaštanová polévka
Máme pro vás recept na tu nejlepší polévku, na které si určitě všichni pochutnáte. Ingredience 400 g jedlých kaštanů 1 celer 1 petržel 2 mrkve 1 pórek 2 cibule svazek petrželové natě 3 st
Přezdívali malíři Karla IV. horlivec?
historyplus.cz
Přezdívali malíři Karla IV. horlivec?
Za vlády Karla IV. se Praha mění v jedno velké staveniště. Vyrůstá Nové Město, kamenný most přes Vltavu i katedrála sv. Víta. A nedaleko také hrad Karlštejn s nádhernou kaplí sv. Kříže. Podobu jí vtisknou malby Mistra Theodorika, jednoho z mála středověkých malířů, kterého známe jménem. O něm samotném se toho bohužel moc neví. Spisovatel Alois Jirásek
Obývák inspirovaný dravostí AMG
epochalnisvet.cz
Obývák inspirovaný dravostí AMG
Brooklynská uznávaná dílna MSCHF spojila své síly s tradiční automobilovou ikonou Mercedes-AMG a vytvořila limitovanou řadu nábytku s vtipným názvem „Not for Automotive Use“. Netradiční design proměňuje mřížky grilů, bezpečnostní pásy a světlomety v radikální kusy nábytku pro automobilové nadšence. V rámci fúze automobilového inženýrství a avantgardního designu představila značka MSCHF na letošní přehlídce
Udělala jsem největší chybu svého života
skutecnepribehy.cz
Udělala jsem největší chybu svého života
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva
Poděkování Danu Brownovi – Black Angel’s Bar představuje čtveřici koktejlů inspirovaných jeho dílem
iluxus.cz
Poděkování Danu Brownovi – Black Angel’s Bar představuje čtveřici koktejlů inspirovaných jeho dílem
Americký spisovatel Dan Brown zasadil svůj nejnovější román Tajemství všech tajemství do Prahy a mezi dějiště příběhu zařadil i koktejlový bar Black Angel’s. Ten se v knize objevuje hned několikrát, j
Riskuje Korolová svou rodinu?
nasehvezdy.cz
Riskuje Korolová svou rodinu?
Herečka a zpěvačka Ivana Korolová (36), známá ze seriálu Kamarádi, vzbudila nedávno pořádný rozruch. Během jednoho večírku se totiž nápadně tulila ke kolegovi Janu Komínkovi (31) a působila, jako
Tragédie letu 800: Byl to teroristický útok spáchaný Američanem?
enigmaplus.cz
Tragédie letu 800: Byl to teroristický útok spáchaný Američanem?
Je 17. července 1996, čtyři minuty po čtvrt na devět večer. Letadlo Boeing 747-131 s 230 lidmi na palubě, včetně posádky, se vzlétá k nebi. Jen dvanáct minut po startu však exploduje! Ve stejný den se
Vaše zdraví, NAŠE VIZE
21stoleti.cz
Vaše zdraví, NAŠE VIZE
Zdraví je to nejcennější co máme. Proto bychom o něj měli pečovat cestou prevence a regenerace. Za zrodem jedinečné VitaRegenclinic Prague, která se zaměřuje na zlepšení kvality života a dosažení opti
Velká židle: Jak se nábytek stal symbolem společenského postavení i inspirací pro umělce
epochaplus.cz
Velká židle: Jak se nábytek stal symbolem společenského postavení i inspirací pro umělce
Od dřevěných trůnů ve starověkém Egyptě až po plastové židle v moderních interiérech – židle vždy sloužila nejen jako kus nábytku, ale také jako symbol společenského postavení, moci a módy. V průběhu dějin se její podoba i význam dramaticky proměňovaly. Zatímco ve starověku a středověku byla židle vyhrazena jen pro ty nejvyšší, v renesanci se stala
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
epochanacestach.cz
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
Z Kašperských Hor se nemusíme vydat jen na hrad Kašperk, ale projít se můžeme třeba také po zeleně značené naučné Stezce strážců hranic sledující linii lehkých vojenských opevnění, takzvaných řopíků vznikajících v pohraničí od poloviny 30. let minulého století. Je vybavena informačními tabulemi, vede údolím Zlatého potoka do Řetenic a kromě opevnění si prohlédneme i stopy