Manžel mě třicet let podváděl. Vždy sliboval, že toho nechá, ale opak byl pravdou. Tak jsem mu to konečně oplatila a on se pak mohl žárlivostí zbláznit.
Před dvaatřiceti lety nás dali dohromady kamarádi. Moje kamarádka od svého přítele věděla, že má kolegu v práci, který má smůlu na ženy, a přál by si pěkný vztah. Byla jsem tenkrát taky sama, už mi bylo osmadvacet a žádný z mých vztahů se nevyvedl.
S Pepíkem jsme si na prvním rande hned padli do oka. Měli jsme hodně společného, líbili jsme se jeden druhému, byli jsme oba bez závazků, tak jsme začali randit.
Brát jsme se museli
Ovšem nezůstalo to bez následků, po pár měsících jsem otěhotněla. Byli jsme do sebe zamilovaní a dítě si přáli. Moc jsem si svatbu neužila, po obřadu jsem skončila v nemocnici, a pak až do porodu musela ležet doma. A to byla doba, kdy mě manžel podvedl poprvé.
Dozvěděla jsem se to náhodou, slyšela jsem, jak se o tom baví s kamarádem. Myslel si, že vedle v pokoji spím, ale já byla vzhůru.
Nezapíral, ale hned mi řekl, že to byl jen malý úlet, přece vím, jak má sex rád a když já nemůžu… Ale nemám si z toho nic dělat, miluje jen mě. Tak jsem mu odpustila a on slíbil, že už nikdy.
A pak zase a zase!
Bohužel jsem se to pokaždé dozvěděla. Postupně jsme spolu měli tři děti, a to byl důvod, proč jsem mu vždycky odpustila. Byl super táta, dětem se hodně věnoval. Věděla jsem, že bych jim hodně ublížila, kdybych od jejich táty odešla.
Jednoho dne jsem si ale prostě řekla, když on, tak já taky. A kývla jsem na pozvání na kávu rozvedenému kolegovi. Byla jsem s ním pak ještě na víně a nakonec jsme spolu skončili v posteli.
Sex s ním měl do sexu s manželem hodně daleko, ale já se v tu chvíli, když jsem to udělala, cítila spokojená. Měla jsem pocit satisfakce a triumfu.
Pomsta až do konce
Ten večer jsem přišla domů pozdě, a průhledně mlžila. Uhodil na mě a já se hrdě přiznala, že jsem mu byla nevěrná. Manžel se mohl zbláznit. Řekla jsem mu, že aspoň vidí, jaké to je, a šla spát. Cítil se uražený.
On je prý chlap a ti mají jinou potřebu než ženy. Celé dva měsíce jsme kolem sebe chodili a nemluvili. Blížily se Vánoce. Děti byly v pubertě, nejstarší dceři bylo dvacet, nejmladší čtrnáct. Hrozně jsem se bála, aby mě neodsoudily a abych jim nezkazila svátky.
Tak jsem týden před Štědrým dnem začala uklízet. A duševně se chystala, jak udělám potupný krok k usmíření.
Byla to moje vina?
„Mami, můžeš si za to sama, chlap se k tobě bude chovat tak, jak mu dovolíš!“ Moje holčičky mi udělaly takovou přednášku, až jsem si říkala, že mi je budoucích zeťáků líto. O víkendu tatíčka vyprudily dotazy tipu:
„Mami, co to bylo za sympaťáka, co jsme tě s ním viděly?“ Až jejich otec vyrazil na pivo a vrátil se v ranních hodinách. Pod parou. Protože nebyl zvyklý pít, bylo mu hrozně zle. Tak jsem ho vzala na milost.
Nevím, jestli mi pak už byl věrný nebo si dával větší pozor,, ale hodně se změnil. Po padesátce se snížil jeho sexuální apetit. Dnes si říkám, jestli to tak půjde dál, tak mu ty nevěry jednou vrátím i s úrokem.
Iveta (60), Jihlava
