Domů     Vzdálenost nás nakonec rozdělila
Vzdálenost nás nakonec rozdělila
5 minut čtení

Manželův odchod do zahraničí kvůli práci jsem nejprve nepovažovala za nic razantního, co by mělo narušit náš společný život. Jenže opak byl pravdou.

Někdy uběhne i několik dní bez toho, abychom si s partnerem pořádně promluvili.

Je toho zapotřebí mnoho zařídit, nakoupit, udělat a doma pak chceme mít alespoň na chvíli ticho a klid, abychom sebrali síly na to druhý den ten samý kolotoč povinností absolvovat znovu.

V takových podmínkách se partnerův dlouhodobější odchod do zahraničí nemusí zdát jako velká tragédie. Jenže já jsem se v podobné situaci přesvědčila, že zdání téměř vždy klame.

Dělali jsme si plány

Po sedmnácti letech manželství se moje nároky na soužití zcela změnily. Mezi mnou a Honzou to už dávno nebylo o neustálém prokazování si pozornosti a romantice.

Byli jsme si vědomi všeho, co jsme spolu prožili, rozuměli jsme si, hektické dny nás sice vyčerpávaly, ale neustále jsme plánovali chvíle, kdy budeme spolu a doženeme zameškané. Výlety o víkendech, dovolené, stáří. Byli jsme nastaveni na budoucnost a v ní jsme viděli své štěstí a radost.

Nečekaná změna

V tomto neustálém zmatku a dynamickém dění dostal Honza nabídku být při otevírání nové pobočky firmy, v níž pracuje. Znamenalo to přibližně půlroční pobyt v zahraničí, ale zároveň i skvělou šanci posunout se v kariéře dál. Téměř vůbec jsme neváhali.

Syn byl již samostatný, já jsem byla maximálně vytížená, a to, zda bude Honza doma nebo ne, náš vztah nijak nepoznamená. Alespoň to jsem si myslela…

Skutečnost byla jiná

I když jsme se už stále nelíbali, nemluvili o svých snech a touhách, neposílali jsme si denně několik sms zpráv, jen abychom si dokázali, že na toho druhého neustále myslíme, náš vztah byl naplněn množstvím jiných, nenápadných detailů.

Uvědomila jsem si to však, až když byl Honza pryč. Přestože jsme na sebe měli v posledních letech velmi málo času, vždy mi byl nablízku.

Bez jakéhokoliv sentimentu jsem vnímala jeho přítomnost při snídani, upravovala jsem mu kravatu před odchodem do práce, bavila se jeho poznámkami, v noci jsem v posteli cítila jeho teplo. Bylo to jen pár okamžiků denně, ale vyplňovaly náš vztah a byly důležité.

Připadala jsem si opuštěně

Naše manželství se lety změnilo na mechanismus fungující bez zbytečných řečí. Během Honzovy nepřítomnosti jsme si oba uvědomili spoustu věcí. Během propršených víkendů, které jsem prožila v prázdném domě, jsem litovala, že jsme měli jen jednoho syna.

Na více dětí nikdy nebyl čas. A najednou jsem zůstala sama. Honza zase nabral druhý dech a po letech začal žít naplno. Manželský stereotyp nám oběma dodával jistotu, ale v Honzovi zároveň dusil velkého dobrodruha.

Vzdálenost nás rozdělila

Vztah na dálku asi může chvíli fungovat, za podmínek, že oba jsou mladí a vzdáleností je poznamenán jen začátek jejich vztahu, a tak ji mohou překlenout jejich horké city. V manželství je to však jiné.

Roky jsme spolu s Honzou tvořili pár, starali se o rodinu, všechno jsme postupně budovali. A pak přišlo zdánlivě nedůležité odloučení, ale ovlivňovalo nás zcela rozdílně.

Vždy jsem potřebovala oporu a našla jsem ji v Honzovi a v jeho neustálé, tiché přítomnosti. A najednou tu nebyl. Já jsem zůstala v našich starých strukturách, on se věnoval samým novým věcem. Toto působení směřovalo ke katastrofě.

Vztah se nám rozpadal pod rukama

Když se Honza vrátil, chvíli jsem na něm téměř neustále visela. Měla jsem problém pohnout se od něj. Jenže jemu to vadilo. Neuměl zapomenout na ten pocit svobody, který půl roku intenzivně prožíval.

Vrátil se domů a našel tu labilní ženskou, která v osamělosti ztratila veškerou sebedůvěru a sebeúctu.

Nevím, jestli tomu pomohl, nebo ta nabídka přišla bez jeho přičinění, ale po třech týdnech mi oznámil, že znovu odjíždí, aby řídil nově otevřenou pobočku, protože nikoho schopného nesehnali.

Manželství skončilo

Zpočátku jsme si volávali, Honza jezdil alespoň jednou za měsíc domů, ale chlad, který s sebou přinášel, se nedal přehlédnout.

Dělala jsem scény, prosila ho, abychom se to ještě pokusili dát dohromady, ale on v zahraničí objevil mládí, které se z něj předtím se mnou postupně vytrácelo. Po dvou letech jsme se rozvedli.

Osamělost jsem překovala

Dnes Honza žije s mnohem mladší partnerkou. Mně trvalo dlouho, než jsem se vzpamatovala a znovu postavila na nohy. Nejvíc mi pomohl Frisky – chlupatá potvora, kterou mi syn přivezl z útulku. Díky němu jsem zase začala fungovat a chodit ven.

A při jedné procházce parkem jsem se díky němu seznámila s Patrikem, příjemným mužem mého věku. Zatím je náš vztah na přátelské úrovni, ale kdo ví… Konec konců, život je nepředvídatelný a platí „nikdy neříkej nikdy“.

Romana P. (47), východní Čechy

Předchozí článek
Další článek
Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud