Domů     Tatínek mě pečlivě hlídal, ale neuhlídal
Tatínek mě pečlivě hlídal, ale neuhlídal

Připadala jsem si jako vězeň. Táta mě vodil do školy a ze školy a spolužáci se mi smáli.

Měla jsem opravdu hodně přísného tatínka. Hlídal mě na každém kroku. Možná i proto, že jeho sestra, tetička Josefína, otěhotněla v sedmnácti letech s vojákem, s nímž se setkala na diskotéce.

Znala jen jeho křestní jméno, a tak rodina byla nucena vojína potupně hledat v nedalekých kasárnách. A dalo to práci, protože hnědovlasých Václavů nebylo přítomno právě málo.

Mému tatínkovi to samozřejmě navždy utkvělo v paměti a rozhodl se, že za nic na světě nedopustí, aby takhle dopadla i jeho vlastní dcera.

Historku o strašné hanbě tety Josefíny jsem slýchala dnes a denně po mnoho let a táta se při ní vždycky tvářil tak přísně, jako by incident dával za vinu mně. Jenže já jsem v té době nebyla na světě.

Navíc teta Pepča v žádné hanbě nežila, byla se svým Václavem moc šťastná, postavili si barák na venkově, chovali ovce a vůbec nic jim nechybělo. Když jsem dovršila šestnáctý rok, otec se z představy, že mě bude muset hlídat a hlavně uhlídat, málem zbláznil.

Pořídil si hrozně drahý dalekohled, kterým viděl až za roh, a kromě toho trval na tom, že mě bude vodit do školy a ze školy. Musela jsem vybrečet moře slz, než si to nechal vymluvit. S mámou se kvůli tomu hádali jako psi.

Máma byla naštěstí relativně normální, několikrát jsem slyšela, jak na tátu syčí: “Ježíšikriste, Emile, nedělej tý holce ostudu:”

Všem pro smích

Ve třídě jsem kvůli tomu byla samozřejmě pro smích, dokonce i profesoři byli z toho, že mě vodí do školy a ze školy otec, trochu rozpačití.

Dělali si z toho také legraci, například matikář jednou nebo dokonce dvakrát podotkl, zdali by pan otec nebyl tak laskav a cestou do školy a ze školy mi vysvětlil kvadratické rovnice. Spolužáci se váleli smíchy a mně bylo do breku. A jako by to nestačilo:

celá škola znala i důvod toho, proč mě otec zuřivě hlídá, neboť příběh tetičky Josefíny v městečku zlidověl. Šla jsem za mámou a společně jsme dosáhly alespoň toho, že mě ke školní budově vodil jen občas.

Více tedy využíval dalekohled a mimoto jsem si všimla – a to bylo zvlášť hrozivé – že do stojanu na deštníky postavil k deštníkům flintu. Pravda, samopal to nebyl, ale škodu to nadělat dovedlo.

Zbraň někdy zmizela a jindy se zase objevila, to podle toho, zda si jí zrovna všimla nebo nevšimla máma. Vyslechla jsem i jednu z mnoha hádek, v níž se máma táty ptala, do kdy mě plánuje tímto způsobem střežit. Odpověděl, že dokud mi nebude dvacet pět – nezbylo než doufat, že to byl vtip.

Jako nášlapná mina

Byl podzim, slavila jsem zrovna sedmnácté narozeniny, neboť jsem se narodila ve znamení Štíra – a ženy tohoto znamení jsou prý nebezpečné jako nášlapná mina. V té době už jsem pořádně zuřila, protože jsem byla celému městu pro posměch.

Nemohla jsem ani vejít do krámu, aby hned při vracení lahví nefrčely fóry. Ptali se třeba, jak se vede tetě Josefíně – a mně bylo jasné, že je to narážka na mou nezáviděníhodnou situaci.

Otec se staral rovněž o to, abych neustále dostávala nové a nové úkoly, a tak mi nezbyl čas na zahálku. Začátkem listopadu jsem vždy vyfasovala hrábě a mým úkolem bylo shrabat listí na našich pozemcích, a ty jsou zatraceně rozsáhlé.

Dostala jsem rozkaz hrabat tak usilovně, aby na trávě nezbyl ani lísteček. Nemusím zdůrazňovat, jak je to těžké, možná srovnatelné s úkolem pro Popelku, které ovšem s tříděním hrachu a čočky pomáhali holoubci.

Nebe bylo temně šedivé, k zemi se snášelo listí z javorů, jabloní, třešní a ořechů, drobně pršelo.

Mračna nad barákem

Kolem zahrady se někdo plížil, myslela jsem, že je to táta s dalekohledem, ale byl to Jirka, místní chlapík, bydlel až vzadu v moderních montovaných domcích. “Strašně nastydnete,” volal na mě varovně. “Chcete pomoct? Pomůžu vám.

Máte jiný hrábě?” Vnořil se do živého plotu a hravě pronikl na pozemek. Vyděsila jsem se: “Proboha, zmizte! Táta má dalekohled a flintu.”

Zasmál se: “Mně nic neudělá, jsme s Emilem kámoši.” Svorně jsme hrabali až do setmění, vyšel veliký bílý měsíc a zamyšleně nás pozoroval, večer voněl listím a jablky.

Táta nestřílel, naopak se byl s Jirkou pozdravit a ještě mu poděkoval, že pomáhá hrabat a při tom na mě dává pozor. “Nerad ji nechávám samotnou,” informoval Jirku zbytečně, protože on to, stejně jako všichni ostatní, věděl.

“Nerad bych, aby ji ty zatracený puberťáci obtěžovali,” dodal zachmuřeně. “Ale když jsi s ní, tak si netroufnou,” řekl spokojeně a odešel spát, unavený neustálým vysilujícím hlídáním.

Proto netušil, že Jirka po těžké práci uvařil u nás v kůlně na dvouplotýnkovém vařiči čaj a chrstl do něho tátův rum. Kdyby táta věděl, že mi Jirka podal alkohol, asi by promluvila puška ze stojanu na deštníky.

Ale táta spal bezstarostným spánkem nemluvněte, máma spokojeně koukala na Ženu za pultem, před sebou mísu slaných mastných brambůrků, a o mračnech, která se nad naším barákem tiše stahovala, nikdo z nich neměl ani tušení.

Měsíc místo lustru

Za Jirkovy obětavé pomoci jsem shrabala celou velikou zahradu skutečně tak, že nikde nebyl téměř ani lísteček. Po práci jsme si dělali zasloužené mejdany, o nichž naši nevěděli.

Jirka pravidelně přinášel víno a dvě vymyté skleničky od hoččice, sedli jsme si v zadním cípu zahrady na bedny od jablek a pustili tranzistorové rádio. Měsíc visel nad námi jako křišťálový lustr, vítr si hrál s větvemi stromů a tma dramaticky houstla.

Jednou nás takhle překvapila máma, šla mě hledat s baterkou. “Není třeba, abys pracovala takhle do noci,” pravila ironicky. S Jirkou se pozdravili a máma mu položila otázku: “Jakpak se vede vaší ženě, pane Hanák?” Vyskočila jsem metr vysoko.

Jirka utekl jako zajíc, zapomněl tu i to své tranzistorové rádio. Naštěstí byla tma, a tak máma nepostřehla, že jsem bledá jak papír.

Samozřejmě jsem nevěděla, že ten interesantní mladý muž, který tu se mnou sedává na bedně od jablek a pouští z tranzistorového rádia písně Nadi Urbánkové a Waldemara Matušky, je ženatý.

Ani na zahradu

Rodičovská hádka mě vzbudila už v pět hodin ráno. “Takže ty jí klidně necháš na zahradě s tím hejskem?” ječela máma. “Prosím tě, je to starej, ženatej chlap,” divil se můj naivní tatínek. “Aspoň Leničku pohlídá a já si můžu na chvilku zdřímnout.” Máma pištěla:

“Je mu sotva třicet!” Táta namítal: “No ale proti Leničce je hrozně starej, přece by se jí nelíbil ženatej třicátník, to je nesmysl!”

Právě že to nesmysl nebyl, protože mně tedy Jirka nijak starý nepřipadal, jen mě hrozně polekalo to záludné slovo: ženatej. Jenže už jsem ale nesměla ani na zahradu a ráno se táta oblékal, že půjde se mnou do školy.

Udělala jsem scénu a pohrozila mu, že uteču k tetě Josefíně, a tak se mnou nešel. Po vyučování na mě čekal Jirka. Vrátila jsem mu tranzistorák a oznámila mu, že se s ním nebudu bavit, když mi zatajil klíčovou skutečnost, že je ženatý.

Jenomže vlastně už nebyl, protože mu manželka utekla s instalatérem. Byla jsem šťastná. Dopadlo to tak, že jsem otěhotněla ještě před osmnáctými narozeninami, a teta Josefína se tátovi dodnes vysmívá, že mě neuhlídal, i když se chudáček tak snažil.

Lenka (56), Českolipsko

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
28.2.2024
Toho kolegu neměl nikdo příliš v lásce. Tvářil se jako morous, byl to samotář a protiva. Přitom stačilo tak málo. Stáli jsme tam spolu sami a on mlčel. Koukal do křoví a mně to přišlo divné. Tak jsem ho oslovila. Nezdál se být nadšený. Odpovídal jedním slovem a nastalo vždy ticho, které jsem přerušila opět já sprchou dalších vět. Schůzky na cigárku Už mi docházely nápady, o čem mluvit. Ří
26.2.2024
Holky si myslely, že s Milošem spolu chodíme, ale nebyla to bohužel pravda. Překážela nám v tom taková nepříjemná věc. Seznámili jsme se na zábavě v kulturním domě. Pořadatelé pouštěli dovnitř jen mládež, která již dovršila šestnáctý rok života, což nebyl můj případ, bylo mi teprve patnáct. A tak mě takový tlustý, na první pohled zlý chlápek seřval a vyhodil. Smutně jsem courala venku a dych
16.2.2024
Nikdy ženské nehonil a ke mně byl pozorný a choval se s úctou. A najednou se událo něco, co jsem nečekala ani ve snu. Můj manžel se na prahu sedmdesátky bláznivě zamiloval! Choval se jako blázen a nedal si od nikoho říct. Bylo to jako z nějakého hloupého filmu. Starý chlap a mladá dívčina, co sotva odmaturovala. Seznámili se při hlídání Chodila mladým hlídat pravidelně třikrát týdně a k t
8.2.2024
Šla jsem za hlasem svého srdce a rozum nechala za sebou. Život mi za to uštědřil pořádnou lekci. O všechno jsem přišla a jen těžko jsem to získávala zpět. V mládí jsem se hrnula do manželství jako smyslů zbavená. Stačilo jen poznat Miloše, do kterého jsem se zamilovala tak, že jsem už po naší první schůzce slyšela v hlavě znít svatební zvony. Když se zamiluji, jsem zkrátka jako vystřelená dělov
5.2.2024
David byl hezounek, který si myslel, že se za ním otočí každá žena. Když nastoupil do naší firmy, hned jsem ho prokoukla. Moje šéfová hýřila nadšením, když nám říkala, že budeme mít nového kolegu. Povedlo se jí ho přetáhnout od konkurence a hodně si slibovala od jeho zkušeností a kreativity. „A navíc je to fešák,“ dodala a všechny kolegyně se zahihňaly. Jenom já ne. Tohle pro mě bylo varování,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hrad Švihov: Prohlídku můžeme absolvovat i na lodičce
epochanacestach.cz
Hrad Švihov: Prohlídku můžeme absolvovat i na lodičce
Hrad Švihov v okrese Klatovy se na své vodní opevnění mohl vždy spolehnout s výjimkou husitských válek, kdy husité dokázali vodní příkop vypustit. Hrad pak v pozdější době ale úspěšně odolal i švédským vojskům. Císař Ferdinand III. se jeho nedobytnosti dokonce tak obával, že po třicetileté válce nařídil Švihov zbořit, aby se nemohl stát baštou protihabsburského odporu. Tento
Za návratem prý stojí kolegyně
nasehvezdy.cz
Za návratem prý stojí kolegyně
Velkolepý návrat herce Davida Gránského (31) do seriálu ZOO má zřejmě skrytý důvod! Dočkat se ho údajně nemohla kolegyně Sára Milfajtová (32), se kterou hraje pár. Jiskra mezi nimi měla přeskočit i
Domácí piškotová roláda
tisicereceptu.cz
Domácí piškotová roláda
Než nanesete na těsto krém, potřete ho vrstvou malinového džemu. Roládu dotáhnete k dokonalosti čokoládovou polevou. Ingredience Na těsto 3 vejce 80 g krupicového cukru 1 lžíce kakaa 100 g
Junghans kombinuje klasický design hodinek s moderním ležérním stylem
iluxus.cz
Junghans kombinuje klasický design hodinek s moderním ležérním stylem
Tyto hodinky nedělají kompromisy: nové Meister S Automatic jsou sportovní hodinky, které nezapřou svůj vztah k elegantní řadě Meister. Společnost Junghans představuje dva nové tříručkové modely z nere
V márnici na nás čekalo děsivé překvapení
skutecnepribehy.cz
V márnici na nás čekalo děsivé překvapení
Tajně jsme se chodili dívat do márnice. Tolik jsme toužili po dobrodružství, že jsme vymysleli sázku. Když padla noc, sešli jsme se na hřbitově… Když jsem byla malá, hřbitov v naší vesnici měl úžasné kouzlo. Patřil mezi staré sudetské hřbitovy, a tak byly jeho součástí i opuštěné polorozpadlé hrobky. Nás děti to místo děsilo a fascinovalo zároveň. Dveře do
Tajemství templářské kaple: Ukrývá zdroj pozitivní energie i záhadnou symboliku?
epochalnisvet.cz
Tajemství templářské kaple: Ukrývá zdroj pozitivní energie i záhadnou symboliku?
Středověký templářský řád je považován za jeden z nejznámějších i nejzáhadnějších v dějinách. Účast templářů na křížových výpravách tvoří legendy o jejich bohatství a znalostech. Pozdější úpadek řá
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Masové koule s pikantní omáčkou
tisicereceptu.cz
Masové koule s pikantní omáčkou
Koule jednoduše napíchněte na párátko a servírujte s pálivou červenou omáčkou. Ingredience 500 g hovězího mletého masa 2 větší cibule 200 ml ostrého kečupu 4 stroužky česneku 2 nakládané kap
Ústup ledovců způsobuje podle českých vědců hlubokou změnu ekosystémů
21stoleti.cz
Ústup ledovců způsobuje podle českých vědců hlubokou změnu ekosystémů
Mizení pevninských ledovců je jedním z průvodních jevů globální klimatické změny. Důsledkem jsou změny v hydrologickém cyklu nebo ztráta biodiverzity. Na druhé straně se tím otevírají nové možnosti pr
Deprese jí znovu ničí život
nasehvezdy.cz
Deprese jí znovu ničí život
Ačkoli si herečka ze seriálu Ulice Anna Fixová (39) myslela, že se jí deprese do života nevrátí, bohužel se spletla. Nedávno sdílela na sociálních sítích, že si znovu musela říct o pomoct lékařům. Z
Leopold I.: Ze dne na den se mladík stává nejvyšší postavou v celé říši
epochaplus.cz
Leopold I.: Ze dne na den se mladík stává nejvyšší postavou v celé říši
Je jedním z nejdéle panujících králů a císařů u nás. Vládne takřka padesát let. Jeho armády zahánějí Turky dál od Vídně a zahajuji expanzi proti Osmanské říši. Korunu římské říše má ale nejistou. Pochovává příbuzné, jež díky vysokému věku přežívá, a během vlády se potýká i s morem a selskou vzpourou. Leopold (1640-1705) nemůže zpočátku
Kauza Licoricie z Winchesteru: Záhada smrti ženy, které dlužil i král
enigmaplus.cz
Kauza Licoricie z Winchesteru: Záhada smrti ženy, které dlužil i král
V Anglii třináctého století byla tato žena známou a respektovanou osobou i navzdory tomu, že byla židovského původu. Licoricia z Winchesteru se zabývala vysokými financemi, půjčovala peníze královské