Domů     Táta se k nám už nikdy nevrátí
Táta se k nám už nikdy nevrátí
3 minuty čtení

Pátrání po zmizelém člověku je vždy velmi dramatické. Našeho dědu hledala celá vesnice, a také všechny bezpečnostní složky. Ale marně.

Je mi strašně líto mojí mámy. Sedí celá schoulená do sebe na židličce v obýváku a hledí do prázdna. S tátou spolu byli celý život. Oslavili už i zlatou svatbu. To byla tehdy parádní oslava, kterou prožívala celá vesnice. To byl táta ještě pořádný štramák.

Plný života a energie. Máma vedle něj vždy zářila jak sluníčko. Dnes už je opravdu vzácnost, když lidé spolu vydrží tak dlouho. Překonají všechny životní trable a jejich láska nevyhasne.

Nelehký život

Maminka byla původem ze statku, o který ale rodina přišla. Přesto máma s tátou zůstali pracovat v zemědělství a snažili se uživit celkem pět dětí. Nakonec nelehkou dobu přečkali všichni ve zdraví.

Když jim pak vrátili nějaká pole, vrhl se táta s nadšením do hospodaření. I když už mu nebylo dvacet, měl stále dobrou fyzikou kondici a hlavu plnou nápadů. Až donedávna.

Šlo jen o maličkosti

Zpočátku táta zapomínal jen někdy. A většinou šlo o maličkosti. Moje maminka, která s ním byla denně, si změn tak snadno nevšimla. Když jsem ale já přijela s rodinou, po pár týdnech, uvědomila jsem si, jak rychle otec chřadne. Nejen psychicky.

Celkově se zpomalil a začalo mu ubývat sil. Měnila se i jeho povaha. Z veselého chlapíka se stal podrážděný a vzteklý bručoun, jakého jsme dosud neznali.

Když jsem situaci vylíčila své známé lékařce, nebylo celkem pochyb o tom, že jde o počáteční fázi Alzheimerovy choroby.

Nebyla s ním řeč

Bylo třeba tátu dostat k lékaři. To se však ukázalo jako nadlidský výkon. Když jsem s tím za ním přišla, vyjel na mě zlostně, že prý mu nic není a ať se starám sama o sebe. Nechtěla jsem mámu zbytečně děsit. A tak jsem jí o svém podezření nic neřekla.

Bylo mi celkem jasné, že ani ona by ho nepřinutila jít k doktorovi. Doktorům ze zásady nevěřil. Chtěl být vždy a za všech okolností svéprávný a samostatný. Jenomže to dotáhne až do takových konců, to nikoho z nás nemohlo napadnout.

Otec se ztratil

Když mi vyděšená maminka volala, že táta ráno odešel na houby a už se nevrátil, myslela jsem, že je mi to jasné. To je přece klasický projev lidí s Alzheimerem. Někam odejdou a už neunají cestu zpátky.

V té chvíli jsem pocítila vinu že jsem o tátově nemoci mámě včas neřekla. Určitě by ho byla do lesa sama nepustila. Tátu hledali marně celý týden. Jakoby se po něm zem slehla.

Přišel mi dopis

Asi čtrnáct dní po jeho zmizení mi od otce přišel dopis. Psal v něm, abychom se o něj nebáli a abychom ho nehledali. Prý moc dobře ví, jak na tom je a jak rychle jeho nemoc postupuje. Nechce prý zůstat zcela nesvéprávný, nechce, abychom ho tak viděli.

Chce odejít důstojně. Vím, že nemá smysl ho hledat a něco mu rozmlouvat. Ale nevím, jak tohle tlumočit mámě.

Květa B. (52), jižní Morava

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může