Domů     Čas pravou lásku neodnese
Čas pravou lásku neodnese
5 minut čtení

V mládí jsem si prožila jedno velké citové zklamání. Měla jsem strašně moc ráda jednoho muže, ale ten mě jednoho dne opustil bez jakéhokoliv vysvětlení.

Slibovala jsem si od toho vztahu, že spolu budeme celý život. Vysvětlení se mi od Ivana dostalo až po půl roce, kdy mi od něho přišel pohled ze Západního Německa. Pochopila jsem, že emigroval, i když to tam přímo neuváděl, abych neměla problémy.

Často o tom mluvil, ale já jsem nevěřila, že by to někdy mohl udělat. Nad tou pohlednicí z Mnichova jsem nejprve probrečela noc a potom jsem jí roztrhala, abych tak udělala smutnou tečku za svojí minulostí.

Přišli další muži, ale žádný z těch vztahů nebyl tak silný a intenzivní jako ten s Ivanem. Vdala jsem se v jednadvaceti za Dalibora, hodného kluka od sousedů, který po mě dlouho toužil.

Narodily se nám postupně tři děti a prožívali jsme klidný a spokojený život bez nějakých dramatických chvil. Nemohla jsem si na nic stěžovat a v podstatě jsem byla šťastná.

Kdo však prožil jednou nějakou opravdu silnou lásku, ten dobře ví, že tam někde na dně našeho srdce stále leží. Brala jsem Ivanův odchod jako určitou křivdu.

Často jsem si říkala, co mohlo být a nebylo… a i když jsem byla vyrovnaná a v podstatě i šťastná, přece jen jsem cítila, jak se mi při vzpomínkách na mládí rozechvívá srdce.

Když se po devětaosmdesátém otevřely hranice, tak nějak jsem tajně doufala, že třeba zase Ivana uvidím. Buď se vrátí natrvalo, nebo se bude chtít podívat na místa, kde vyrůstal. Nestalo se tak – anebo pokud ano, já se o tom nedozvěděla.

Postupně jsem na Ivana přestávala myslet a vzpomněla si už jen občas. Tím větším překvapením pro mě byl den, kdy se znovu ozval. Přišla jsem domů z práce později, protože jsme měli měsíční uzávěrku a manžel mi hned oznámil:

„Máš tady nějaký dopis.“ Podal mi ručně nadepsanou obálku. Zatvářila jsem se dost nechápavě a v první chvíli jsem skutečně netušila, kdo mi to může psát. „Je to z ciziny,“ upozornil mě můj muž, „ze Švédska,“ dodal.

V první chvíli mě vůbec nenapadla žádná spojitost s Ivanem. Až když jsem roztrhla obálku a začetla se, pochopila jsem, kdo mi to píše. Celá jsem se roztřásla. Dalibor už u toho naštěstí nebyl, ctil diskrétnost. Dopis byl velmi dlouhý.

Ivan mi v něm líčil své životní osudy po útěku z republiky. A pak se konečně dostal k našemu vztahu. Nikdy mě prý nepřestal milovat a navždycky zůstanu v jeho srdci největší láskou. Uvěřil ale cizím pomluvám:

kdosi mu „prozradil“, že člověkem, který mu znepříjemňoval život svými udáními na státní bezpečnosti, jsem byla já. Nechtěl tomu věřit, ale život ho poučil, že se dějí i mnohem větší křivdy a šoky.

Až nyní se přesvědčil, po nahlédnutí do svého svazku, že jsem s jeho politickým pronásledováním a následnou vynucenou emigrací neměla vůbec nic společného.

Přečetla jsem ten dopis několikrát a nakonec ho dala číst i Daliborovi, který o mé dávné lásce věděl z mého vyprávění.

Teprve nyní, po mnoha letech, jsem se dívala na Ivana jinak než jako na kluka, který mě bez vysvětlení opustil a tím zanechal v mém srdci jizvu. Škoda, že jsem všechny ty informace nevěděla tenkrát!

Jak ráda bych s ním snášela problémy a příkoří, které přede mnou tajil. Vytvořil pro nás dva vlastní svět, kam běžný život a politika nesměly. Díky tomu jsem prožila pohádku, která sice neměla dobrý konec, ale přesto jsem dosud vděčná, že byla.

Pochopila jsem, jak moc jsem svému milovanému kdysi křivdila. Jak ráda bych vše vrátila! Jak ráda bych byla znovu osmnáctiletou studentkou, která při usínání štěstím pláče…

Čas se nedá vrátit zpátky, ale pravou lásku neodnese. Ivan v závěru dopisu psal, že by mě rád viděl, ale bojí se toho setkání po letech. Je ženatý, má děti a předpokládá, že i já jsem vdaná.

Chce si mě v paměti ponechat takovou, jaká jsem byla v době, kdy jsme spolu prožívali tolik krásného. Chápala jsem ho. Na tak dávnou minulost by se nedalo navázat ani v případě, kdybych neměla Dalibora, své tři děti a kdyby i Ivan byl volný.

V dnešní době je možné spolu komunikovat, aniž by se dva lidé museli setkat. Píšeme si maily, setkáváme se na chatu… ale fotky jsme si – tak jak jsme se domluvili – neposlali. Vlastně až na jednu výjimku: na starý černobílý snímek nás dvou, jak stojíme na Řípu.

Fotil nás tenkrát náhodný turista. Když jsem se o té fotce Ivanovi zmínila, vyžádal si ji. Ráda jsem mu ji poslala a měla jsem v tu chvíli pocit, že se čas na pár okamžiků vrátil zpátky…

Ema (57), východní Čechy

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Můj muž je gentleman, vždy se zastával slabších, což se projevilo již na základní škole ve chvíli, kdy jsem nutně potřebovala pomoci. Byla jsem holka krev a mlíko, a to už na základce. Klukům jsem se líbila a dávali mi to najevo nejrůznějšími způsoby, obdivnými pohledy, zamilovanými psaníčky, všelijakými řečičkami, tu hloupými, jindy ještě hloupějšími. Jeden mi napsal „miluji tě“ křídou na zeď
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i