Domů     Pubertální řádění mé dcery přineslo i něco dobrého
Pubertální řádění mé dcery přineslo i něco dobrého
7 minut čtení

Na období, kdy byla Ivana v maturitním věku, nevzpomínám moc ráda. Jednoho dne jsem vešla do jejího pokoje a uviděla na stole obálku…

Moje dcera prožila až neobvykle bouřlivou pubertu. Tehdy jsem si vzpomněla na mámu, která mi, když jsem byla v telecích letech, říkávala: “Jen počkej, až budeš mít jednou dceru. Ta ti to všechno vrátí!” Vracela mi to stokrát.

Ve skutečnosti se mi nemstila za mou vlastní pubertu, neboť tehdy pochopitelně ještě nebyla na světě, ale za to, že jsem se rozvedla s jejím otcem. Jako bych mohla za to, že mě ten bídák opustil!

Moje dcera byla skálopevně přesvědčena o tom, že je to všechno moje vina. Tatíček byl v jejích očích svatý, nedotknutelný, nevinný. V té době jí bylo devět a ničemu z toho, co se před jejíma očima odehrávalo, nerozuměla. Věděla jen jediné:

že otce zbožňuje a nechce o něj za nic na světě přijít. Bylo to vlastně hrozně smutné. Dva roky jsem s ní navštěvovala psycholožku. Nejdřív si myslela, že za otcův útěk může ona sama, protože zlobila, odmlouvala a nenosila ze školy samé jedničky.

To jí slečna psycholožka úspěšně vymluvila, a tak moje holčička přesunula pomyslnou vinu sakumprásk celou na mě, a tam už zůstala.

Puberta jako řemen

Vzpoura vrcholila, když Ivana oslavila sedmnácté narozeniny. Nedalo se to vydržet. Byla jsem přesvědčena o tom, že neodmaturuje. Domů chodila k ránu, a to i ve všední dny.

Nejistě odemkla dveře, vpotácela se do bytu, a když jsem se začala rozčilovat, se zlým smíchem odpověděla: “Kdyby s námi žil táta, tak by si mě ohlídal. Tátovi bych tohle nedělala. Ale když jsi ho vyhnala, tak to máš.” Na to nebylo co říct.

Stokrát jsem se jí snažila vysvětlit, že jejího otce nikdo nevyháněl, odešel sám, dobrovolně a rád ke své kolegyni z práce, protože byla mladší a hezčí. Nechtěla to chápat. Pokaždé se rozkřikla: “Nepovídej! Vždyť jsi ho vyhnala!

Byla jsi protivná, hysterická a vzteklá. Kdyby ses chovala vlídněji, určitě by s námi zůstal.” Nezůstal. Ale bylo zbytečné jí to horem dolem vysvětlovat. Přečetla jsem příručku Dcera v pubertě a ještě jednu, která se jmenovala podobně.

Chovala jsem se tak, jak radily obě příručky. Nezabíralo to.

Pletl holkám hlavy

A jako by toho bylo málo, Ivana se zamilovala. To bylo asi jediné, co mi neudělala natruc, přišlo to nejspíš spontánně. Kdyby se aspoň zamilovala do spolužáka, tak by to nebyl takový průšvih. Ale ona musela mít vždy něco extra.

Nejspíš proto se k smrti zamilovala do kytaristy hudební skupiny Kapka rosy. Sama by mi to neřekla, lstí jsem to vytáhla z její nejlepší kamarádky. Ten hoch čerstvě odmaturoval a evidentně snil o tom, že se bude živit hudbou, což se mu příliš nedařilo.

Zato se mu dařilo holkám plést hlavy. V létě Kapka rosy objížděla taneční zábavy a s vervou hrávala k tanci i poslechu, což se Ivaně a koneckonců bohužel i mně stalo osudným. Kytarista mou dceru úplně očaroval.

Blížil se konec prázdnin, a místo aby Ivana myslela na to, že by se pokud možno hned od září měla věnovat přípravě na maturitní zkoušku, chovala se jako šílená.

Mládenci z kapely Kapka rosy se ubytovali v hospodě nahoře nad tanečním sálem a uspořádali tu sobotní a nedělní tancovačku. V týdnu pak hráli k tanci večer v letním kině a také v sousední vesnici, která měla parket pod širým nebem.

Moje dcera jako by začala patřit k inventáři kapely. Cestovala všude s nimi a dokonce se pokoušela je přemluvit, aby z ní udělali svou dvorní zpěvačku. To se jí nepodařilo, protože neuměla zpívat. Domů chodila minimálně.

Jediná dcera

Mé trápení vyvrcholilo někdy ke konci srpna. Dny se krátily, noci prodlužovaly, stmívalo se už v půl deváté. Neustále poprchávalo, obloha se tvářila mrzutě a velký ořech na zahradě měl listy mokré od rána do večera.

Hoši z Kapky rosy balili fidlátka a odjížděli zase o dům dál, a tak jsem si v duchu naivně řekla, že bude konečně pokoj a Ivanka se pokorně vrátí do svého dětského pokoje k maturitním otázkám. Jak jsem se mýlila!

V den, kdy jsem uvařila její oblíbené jídlo a čekala na ni až do tmy, nepřišla domů pro změnu vůbec. V jejím pokoji jsem na psacím stole našla obálku s listem papíru. Na něm stálo psáno, že se se mnou loučí a odjíždí se svým partnerem pryč.

A abych ji nehledala. Divím se, že jsem z toho nedostala srdeční záchvat. Okamžitě jsem zatelefonovala jejímu otci. Na tohle už jsem si netroufla být sama. Zachoval se celkem dobře, o hodinu později už mi parkoval před barákem. Byl podobně vyděšený jako já. Ivana byla jeho jediná dcera, s druhou manželkou děti neměli.

Před hostincem

Navrhla jsem, že bychom měli zavolat policii. Odpověděl, že na to je zatím ještě čas. V hospodě naštěstí věděli, kam kapela zamířila. Hostinská nám ochotně prozradila jméno městečka, vzdáleného asi dvě hodiny cesty. Okamžitě jsme se tam rozjeli.

Věžní hodiny odbíjely půlnoc, když jsme míjeli ceduli s názvem obce. Naštěstí byla zrovna sobota a zdejší obyvatelé ještě zdaleka nespali. Okna hospody zářila do daleka, taneční zábava byla v plném proudu. Hned před hostincem jsem uviděla Ivanu.

Hádala se s nějakým klukem, který působil na svou dobu dost výstředně. Oblékl si roztrhané džíny a na holé tělo divnou vestičku, vypadala jako ušitá z hadích kůží.

Tmavé vlasy mu padaly až na krk, k dolnímu rtu měl přilepené cigáro a v ruce držel poloprázdnou lahev vodky. Byl bos. Takového ženicha by si pro dceru nepřál myslím nikdo na světě. Protože na sebe řvali, dobře jsme slyšeli, proč se hádají.

Důvodem rozmíšky byla jakási slečinka, které se kytarista ve vestičce z hadích kůží věnoval podle Ivany víc, než by se slušelo.

Nech nás na pokoji

“Tak dost!” vmísil se do bouřlivé debaty Tomáš, můj bývalý manžel. “Ivano, jdeme domů!” Dcera vyjekla, když ho uviděla. “Běž si po svým, vole, a nech nás na pokoji,” nevlídně ho vyzval mladý hudebník.

Tomáš ho ignoroval, vzal dceru za rameno a tlačil ji k autu. “Co děláš?” křikl na něho kytarista skupiny Kapka rosy a pokusil se dát mu pěstí. Tomáš uhnul, ale sám se trefil. Drzý mladík zavrávoral a upadl.

My dva jsme společně táhli Ivanu k vozu, ona se naštěstí ani moc nevzpouzela. Možná už pochopila, že utéci z domova před maturitou a s pochybnou existencí není zrovna promyšlený krok. Když pak usnula, uvařila jsem silnou kávu, abych se vzpamatovala.

Třásly se mi u toho ruce. Poděkovala jsem Tomášovi za pomoc. Myslela jsem, že hned zmizí, aby se na něho jeho současná žena nezlobila, ale vypadalo to, že nikam nespěchá.

Samé jedničky

Povídali jsme si. Překvapilo mě, že se o manželce ani nezmínil. Zvědavost mi nedala, a tak jsem se na ni nakonec zeptala. Bylo zjevné, že neví, jak na moji otázku odpovědět. “Abych pravdu řekl,” odkašlal si rozpačitě, “dali jsme si teď přestávku.

Nebydlíme spolu.” Údivem jsem otevřela oči doširoka. Nebýt Ivanina řádění kvůli kytaristovi, nejspíš bych se to vůbec nedověděla. Ve skutečnosti se nejednalo o přestávku, ale o rozchod. Manželství s blondýnou vydrželo necelých osm let.

Tomáš zrovna žil v zahradním domku, ale na zimu tam zůstat nemusel, to už se vrátil ke mně a k Ivaně, která tím pádem definitivně přestala vyvádět a odmaturovala na samé jedničky.

Alena (55), Žamberk

Související články
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Udělala jsem největší chybu svého života
nejsemsama.cz
Udělala jsem největší chybu svého života
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
enigmaplus.cz
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
Historie je plná nevyřešených záhad, a jedna z nich se odehrála na malém ostrově u pobřeží Severní Karolíny. V roce 1587 zde byla založena anglická kolonie Roanoke s cílem připravit půdu pro další osa
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
21stoleti.cz
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat s
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
epochalnisvet.cz
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
Rychlá pomoc v případě, že domácnost navštíví finanční výdaje, s nimiž nikdo dopředu nepočítal. Ano, taková je online cesta, díky které rozhodně není nutné chodit na pobočku nebo vyřizovat časově náročný telefonický rozhovor. Stačí jen základní osobní údaje, ve hře není dlouhá zpověď nebo kontakt mezi čtyřma očima. Chcete znát všechna důležitá čísla, abyste měli jasnější představu
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
nasehvezdy.cz
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
Po rozvodu s producentem Rudolfem Merknerem (53), se kterým má syna Theodora (11), je herečka ze seriálu ZOO Nové začátky sama. Nějaké to rande prý už sice proběhlo, ale žádný chlap do života se n
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
iluxus.cz
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
Tokio se chystá na jednu z nejambicióznějších stavebních proměn své historie. Investice ve výši 5,8 miliardy dolarů přetvoří areál bývalého rybího trhu Tsukiji v ultramoderní čtvrť s celkovou podlažní
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
tisicereceptu.cz
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
Období medvědího česneku se blíží, proto by byla škoda ho promeškat. Máme pro vás totiž chutné recepty z této jarní bylinky. Bylinkové máslo Do mixéru dejte 250 g změklého másla, 60 g medvědího
Kvůli muži na mě zanevřela
skutecnepribehy.cz
Kvůli muži na mě zanevřela
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
epochaplus.cz
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
Zatímco o egyptských pyramidách ví dnes už každé malé dítě, ty v Peru stále stojí tak trochu na okraji zájmu běžných turistů i milovníků historie. Navíc pokud je někdo spatří poprvé, jen stěží se ubrání zklamání. Vypadají totiž jako kopce nahnědlé hlíny. Přesto se pod nánosem staletí skrývají fascinující svědectví o vyspělých kulturách, které předcházely
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
historyplus.cz
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
„Postarejte se o něj!“ křikne lodní důstojník na mladou stevardku a do náručí jí vloží dítě. Žena je oběma rukama obejme a v záchranném člunu začnou klesat. Titanic se v tu dobu už nebezpečně naklání na příď. Píše se 15. duben 1912 a údajně nepotopitelný parník jde po nárazu do ledovce ke dnu. Z více