Když mi náš syn Roman představil přítelkyni Kláru, nebyla jsem moc nadšená. Nevadilo mi, že byla o pět let starší než on. Ale přišla mi taková podivně nevyrovnaná.

Z počátku byl jejich vztah jako na houpačce a vypadalo to, že se mé tajné přání, kterým bylo, aby se brzy rozešli, splní. Klára se dost často chovala k Romanovi odtažitě, nebyla ochotná udělat si na něj čas.

Snad to bylo tím, že s Romanem začala chodit poměrně krátce po ošklivém rozchodu s přítelem, který ji podváděl. Ale to v mých očích její chování nijak neomlouvalo.

Moc mě mrzelo, že se kvůli tomu syn trápí a říkala jsem mu, že jestli má být takhle nešťastný, pak to nemá cenu. Nabádala jsem ho, aby měl rozum a rozešel se s ní. Manžel se mnou nesouhlasil, říkal mi, ať se do toho nepletu.


Syn mi oznámil, že se bude ženit


Po dvou letech se začalo zdát, že Klára dostala rozum a zklidnila se. Syn byl spokojený, podle všeho jim to klapalo. Dokončil školu a nastoupil na místo inženýra v podniku, kde Klára pracovala.

Netrvalo dlouho a oznámil nám, že se s Klárou zasnoubili a že se do roka chtějí brát. 
Svatba byla malá, jen oni a svědkové na radnici, pak společný oběd, na který přijeli i Klářiny rodiče a bratr. Vypadali slušně, vlastně to bylo poprvé, co jsme se viděli.

Jak jsem věděla od Romana, Klára měla rodiče i bratra ráda, ale žádné příliš vřelé vztahy se u nich nepěstovaly. 


Šetřili na vlastní dům

I když jsem proti ní zpočátku byla zaujatá, postupem času jsem musela uznat, že není tak špatná. S Romanem jim to očividně klapalo, šetřili na vlastní dům. Klára se o našeho syna moc hezky starala, užívali si, byli spolu šťastní.

Občas jsem se syna poptala, jestli neplánují potomstvo, ale tvrdil mi, že není kam spěchat.

Všechno vypadalo idylicky

Po čtyřech letech, to už bydleli ve vlastním, mi Klára jednou po obědě prozradila radostnou novinu. Byla těhotná. Zvláštní ovšem bylo, že Roman nevypadal zrovna dvakrát nadšeně.
 Když se narodil malý Honzík, chvilku trvalo, než si k němu Roman našel cestu.

To se ale některým novopečeným tatínkům stává. Do roka už z něho byl otec přímo vzorový a mi jsme s manželem byli z vnoučka nadšení. Kdykoli jsme mohli, brali jsme si ho k nám na hlídání.

Klára byla ráda, měla k synáčkovi skvělý vztah, ale začala pracovat z domova, a tak byla za pomoc vděčná.

Synovo záhadné chování

Za tři roky Klára opět otěhotněla. Tentokrát to Roman nesl ještě hůř. Místo, aby měl radost a nastávající maminku hýčkal, uzavřel se do sebe a Kláře se vyhýbal. Když byla v šestém měsíci, odešel od ní. 
Byli jsme v šoku.

Ani já, ani manžel jsme nechápali, jak mohl něco tak strašného udělat. Syn s námi nejdřív nechtěl vůbec mluvit. Tak jsem se k němu vypravila na návštěvu a zvonila tak dlouho, dokud mu nepovolily nervy a nepustil mě dovnitř.

Nejdřív jen mlčel, pak na mě křičel, že mi do toho nic není. Nakonec se rozplakal.
 Nikdo z nás to nechápal
.

Pověděl mi drsnou pravdu

Naléhala jsem na něj, a tak jsem z něj nakonec po kouskách dostala mrazivý a krutý příběh. První, co mi řekl, bylo, že ani jedno z dětí není jeho. Oponovala jsem mu, že nemůže mít jistotu, že se určitě mýlí. Jenže si byl jistý. Byl totiž neplodný!

A věděl to už několik let. Když se zamiloval do Kláry, hrálo v její prospěch i to, že po dětech nijak zvlášť netoužila. Netvrdila, že je nechce, ale vlastně s nimi nepočítala. O tom, že děti mít nemůže, jí Roman neřekl.

Jistě, nebylo to fér, ale chápala jsem ho. Chlapi jsou na tohle citliví. Jenže, když Klára přišla do jiného stavu, bylo Romanovi jasné, že ho podvádí. Byl to pro něj strašný šok. Ale přenesl se přes to, i když věděl, že bude vychovávat cizí dítě.

Miloval ji, nechtěl ji opustit a navíc si říkal, že tohle je možná řešení. Jenže, když otěhotněla podruhé, už to nevydržel. 


Zachoval se velkoryse

Viděla jsem, jak je syn zničený a v tu chvíli bych Kláře nejraději vyškrábala oči. O týden později se syn se svou nevěrnou ženou sešel. Řekl jí, jak se věci mají a podal žádost o rozvod. U prvního syna, kterého vychovával, požádal o střídavou péči.


Rozvod byl rychlý a snadný. Když se provalilo, jak hanebně se Klára chovala, neměla zájem dělat problémy. Navíc Roman se k ní zachoval velkoryse, nechal jí domek a na obě děti, i když samozřejmě nebyly jeho, platil. Dneska už má novou přítelkyni.

Trvalo to dlouho, než zase začal ženám věřit, ale tentokrát se zdá, že měl při výběru šťastnější ruku. Tereza je moc hodná, od začátku ví, jak se věci mají. Jsou spolu šťastní už deset let a já doufám, že jim to vydrží navždy.

Stanislava M. (70), Morava