Domů     Vůbec nevím, co bude dál
Vůbec nevím, co bude dál
2 minuty čtení

Umění stárnout je velmi těžká disciplína a málokdo ji zvládne na výbornou. Ani mě se to moc nevedlo, dokud jsem nepotkala Zdenku.

Dveře od cukrárny se rozlétly a v nich stála Zdenička. Úsměv od ucha k uchu. A aniž by chtěla, ihned připoutala pozornost všech přítomných. Její naprostá přirozenost s jakou se pohybovala mezi lidmi, její bezprostřednost mě fascinovala.

Věděla jsem, že já taková nikdy nebudu, ale aspoň jsem se vedle ní snažila trochu víc radovat ze života.

Jsem introvert

Vždy jsem byla velmi uzavřený člověk. Jako dítě jsem byla stydlivá, zakřiknutá, hrozně nesmělá. A to se se mnou táhlo celý život. Dokud jsem byla mladá, vždy mojí málomluvnost a ostych vyvážily jiné přednosti.

Když ale přišly první vrásky a šedivé vlasy, propadla jsem panice. Rázem se ze mě stala šedá myš, kterou všichni suverénně přehlíželi. Někdy jsem si ve společnosti připadala jako neviditelná.

Strach ze stáří

Přepadl mě hrozný strach ze stárnutí. Ne takový ten běžný, kdy se podíváte do zrcadla a zděsíte se, kdo to na vás kouká. Strach to byl zcela ochromující. Propadala jsem mu čím dál tím víc. Naštěstí jsem potkala Zdenu, zdroj nezničitelného optimismu.

Vrátila mi naději a radost ze života. Tedy alespoň dodnes. Jejím příchodem do cukrárny se totiž vše najednou úplně změnilo. A svět se obrátil vzhůru nohama.

Řekla to tak klidně

Zdena si nejprve objednala svůj oblíbený dortík a kafíčko a pak se konečně posadila vedle mě. Podívala se mi dlouze do očí a řekla. „Tak jsem dnes byla na vyšetření.“ Vzhledem k její dobré náladě jsem v tom neviděla nic tak strašného.

Jenže ona se ke mně naklonila a oznámila mi. „Mám Parkinsona.“ Zatočil se se mnou celý svět. Vím, jak vypadají jednotlivé fáze této neléčitelné choroby, měl ji můj strýc.

Bude to na mě

Zdenka mě vzala kolem ramen. „Neboj se, máme ještě hodně času na legraci, já to tak snadno nevzdám.“ Jenže já už viděla, že i ona pod tou usměvavou tváří, cítí strach. Strach z toho, co bude. A já mám zase strach z toho, zda obstojím. Teď je totiž řada na mně.

Já budu podporovat a dodávat sílu své kamarádce. Pokud to dokážu.

Anna K. (71), Ostrava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Píše se mi to těžko, ale musím. Právě jsem pochovala svoji nejlepší kamarádku Blanku. Nezemřela. Jen jsem ji pochovala zaživa. Seznámily jsme se před osmnácti lety na kurzu keramiky. Já byla příliš brzy ovdovělá a sama, ona rozvedená, protože prý také nemohla mít děti a manžel po nich moc toužil, našel si tedy jinou. Od té doby jsme byly nerozlučné. Každý čtvrtek keramika, pak káva u mě nebo u
5 minut čtení
Už mi pomalu táhne na osmdesát, ale ani po letech se nemohu vyrovnat s největší zradou, co mě v životě potkala. Od mala žiju v paneláku na Jižním Městě. A tady jsem také potkala Evu, která se tak na celý život stala mojí nejlepší přítelkyní a jak jsem si i myslela i nejbližším člověkem. Užívaly jsme si života Seznámily jsme se, když nám oběma bylo dvacet. Pracovaly jsme obě v továrně na Ž
6 minut čtení
Rodina má být pevný základ všeho, jenže co se stane, když ty nejdůležitější kořeny vůbec nepoznáte už od svého dětství? Přesně to byl můj příběh, a právě tehdy se začala odvíjet moje životní tragédie. Jde to se mnou celý život, pořád to ve mně je. Je mi 81 let a stále mě bolí, že jsem tolik let prožila v trápení. Přitom by někdy stačilo být odolnější a tvrdší. Jenže člověk sbírá zkušenosti poma
3 minuty čtení
Když dědeček zemřel, nemohli jsme nechat naši babičku samotnou. Pořídili jsme jí domácího mazlíčka ‒ andulku. Moc si spolu rozuměly – až přišel osudný silvestr! Dědeček a babička se milovali celý život, vždycky říkali, že si byli souzeni. S obdivem jsme to jako děti poslouchali a říkali si, že taky chceme zažít takovou velkou lásku. Jenže se to nikomu nepovedlo. Nevím, jestli taková láska exist
3 minuty čtení
Ztratila jsem matku, když jsem byla ještě malá. Lásku jsem poté už u nikoho nenašla. Nikdo mě neměl rád jako maminka. Bylo mi teprve pět let, když máma zemřela. Vzpomínky na ni jsou matné, jako by byly zalité šedým světlem, ale přesto vím, jaká byla. Jemná, laskavá, vytvářela domov, ve kterém jsem se nebála. A milovala mne. To jsem vnímala. Najednou zmizela a já zůstala jen s otcem, na kterého
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ledové hlubiny u Antarktidy odhalily svá tajemství: 30 dosud neznámých hlubokomořských druhů
21stoleti.cz
Ledové hlubiny u Antarktidy odhalily svá tajemství: 30 dosud neznámých hlubokomořských druhů
Mezi lednem až březnem loňského roku byly uskutečněny dvě námořní expedice, jejichž cílem bylo zkoumání hlubokomořského prostředí u břehů Antarktidy. Toto málo prozkoumané území v sobě ukrývá obrovsko
Konstantinovy Lázně nabízejí úlevu i odpočinek
epochanacestach.cz
Konstantinovy Lázně nabízejí úlevu i odpočinek
Konstantinovy Lázně uprostřed západočeských lesů jsou možná nenápadné, ale také výjimečné především svou rodinnou atmosférou. Srdce vám zde pookřeje. Patří mezi nejmenší české lázně a rozhodně na tom nechtějí nic měnit. Právě proto tady totiž nikdy nenarazíte na davy lidí a i čas tady ubíhá tak nějak pomaleji a beze stresu. Právě proto jsou Konstantinovy Lázně ideálním místem pro
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Šperk probudil moje schopnosti
skutecnepribehy.cz
Šperk probudil moje schopnosti
Ten šperk probudil moje věštecké schopnosti. Ve snách jsem se vracela do minulých životů a dokázala věštit i dalekou budoucnost. Před několika lety jsem dostala od přátel k narozeninám náhrdelník z drobných kousků křišťálu. Měla jsem z něj náramnou radost, ale to jsem ještě netušila, že je to nejen hezký šperk, ale i dobrý kamarád a věrný pomocník. Nová chuť do života Od chvíle, kdy jsem jej
Lidská fyziologie při vytrvalostním lovu poprvé změřena v terénu
epochalnisvet.cz
Lidská fyziologie při vytrvalostním lovu poprvé změřena v terénu
Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přináší první přímá fyziologická měření během tzv. vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky, publikované v časopise Journal of Human Evolution, ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná i pro moderního, neaklimatizovaného člověka. Vytrvalostní lov je
Sdílím, sdílíš, sdílíme…  Jak nás ovlivňují sociální sítě?
epochaplus.cz
Sdílím, sdílíš, sdílíme… Jak nás ovlivňují sociální sítě?
„Píp.“ Nová notifikace. Ruka automaticky sáhne po mobilu. Scan palce a displej se naplno rozzáří. Koutky úst je jí automaticky vytáhnou do jemného úsměvu. Nová fotka už sklidila přes 200 lajků. Co z toho, když na reklamě nic netrhne? Dopamin! Je to jeden z nejdůležitějších neuropřenašečů. A také se zahrnuje do škatulky „hormonů štěstí“. S maličkým okořeněním
Jak UFO přišlo k názvu svému
enigmaplus.cz
Jak UFO přišlo k názvu svému
Vždycky je hodně důležité si věci pojmenovat. Zejména ty neznámé. Když dokážeme věc pojmenovat, už tím k ní zaujímáme nějaký postoj. Teprve pak jí můžeme zkoumat a přemýšlet o ní. Když lidé na obloze
Šest důvodů, proč si zamilujete Bali
nejsemsama.cz
Šest důvodů, proč si zamilujete Bali
Kaskádovité rýžové terasy, chrámy, sopky, džungle, ale i tradiční vesničky a četné kavárny i restaurace s voňavými lahůdkami. To vše, a ještě mnohem víc je Bali, nejkrásnější z indonéských ostrovů. Co tady nevynechat? Kuta Beach Na Bali se to jenom hemží plážemi lákajícími ke koupání. A to jak těmi rušnými s bohatým nočním životem, tak těmi klidnými a luxusními. Jedna z těch živějších je právě Kuta Beach
Masakr v Thiaroye: Zlikvidovali Francouzi záměrně africké vojáky?
historyplus.cz
Masakr v Thiaroye: Zlikvidovali Francouzi záměrně africké vojáky?
Senegalec M’bap Senghor pracuje jako pěstitel prosa, dokud mu v roce 1939 nepřijde povolávací rozkaz. Bude ve Francii bojovat proti nacistům. Neví, kde přesně, ani jak dlouho. Nemá ale na výběr. Pokud chce přežít, musí plnit koloniální příkazy. Během druhé světové války povolá Francie do boje přibližně 200 000 Afričanů, pro něž se vžije označení „Senegalští střelci“.
Krémová cuketová polévka
tisicereceptu.cz
Krémová cuketová polévka
Lahodná polévka s modrým sýrem dokáže pořádně zasytit. Ingredience 2 lžíce olivového oleje 1 lžíce másla 1 velká cibule 900 g cuket 3 lžičky sušeného oregana sůl a pepř 500–600 ml kuřecího
Idylka? Doma je prý Zach na vše docela sám!
nasehvezdy.cz
Idylka? Doma je prý Zach na vše docela sám!
Manželství herce ze seriálu Bratři a sestry Romana Zacha (52) a kostýmní výtvarnice Andrey Králové (54) navenek působí jako dokonalost sama. Když ale šaramantní dlouhán poodkryje roušku svého soukro
Oris se připojuje k oslavám Roku koně
iluxus.cz
Oris se připojuje k oslavám Roku koně
Limitovaná edice The Year of the Horse se odhaluje jako výrazné sběratelské gesto – hodinky, které okamžitě zaujmou svou barevností, technickou hloubkou i symbolikou. Karmínově červený číselník, ohniv