Domů     Vůbec nevím, co bude dál
Vůbec nevím, co bude dál
2 minuty čtení

Umění stárnout je velmi těžká disciplína a málokdo ji zvládne na výbornou. Ani mě se to moc nevedlo, dokud jsem nepotkala Zdenku.

Dveře od cukrárny se rozlétly a v nich stála Zdenička. Úsměv od ucha k uchu. A aniž by chtěla, ihned připoutala pozornost všech přítomných. Její naprostá přirozenost s jakou se pohybovala mezi lidmi, její bezprostřednost mě fascinovala.

Věděla jsem, že já taková nikdy nebudu, ale aspoň jsem se vedle ní snažila trochu víc radovat ze života.

Jsem introvert

Vždy jsem byla velmi uzavřený člověk. Jako dítě jsem byla stydlivá, zakřiknutá, hrozně nesmělá. A to se se mnou táhlo celý život. Dokud jsem byla mladá, vždy mojí málomluvnost a ostych vyvážily jiné přednosti.

Když ale přišly první vrásky a šedivé vlasy, propadla jsem panice. Rázem se ze mě stala šedá myš, kterou všichni suverénně přehlíželi. Někdy jsem si ve společnosti připadala jako neviditelná.

Strach ze stáří

Přepadl mě hrozný strach ze stárnutí. Ne takový ten běžný, kdy se podíváte do zrcadla a zděsíte se, kdo to na vás kouká. Strach to byl zcela ochromující. Propadala jsem mu čím dál tím víc. Naštěstí jsem potkala Zdenu, zdroj nezničitelného optimismu.

Vrátila mi naději a radost ze života. Tedy alespoň dodnes. Jejím příchodem do cukrárny se totiž vše najednou úplně změnilo. A svět se obrátil vzhůru nohama.

Řekla to tak klidně

Zdena si nejprve objednala svůj oblíbený dortík a kafíčko a pak se konečně posadila vedle mě. Podívala se mi dlouze do očí a řekla. „Tak jsem dnes byla na vyšetření.“ Vzhledem k její dobré náladě jsem v tom neviděla nic tak strašného.

Jenže ona se ke mně naklonila a oznámila mi. „Mám Parkinsona.“ Zatočil se se mnou celý svět. Vím, jak vypadají jednotlivé fáze této neléčitelné choroby, měl ji můj strýc.

Bude to na mě

Zdenka mě vzala kolem ramen. „Neboj se, máme ještě hodně času na legraci, já to tak snadno nevzdám.“ Jenže já už viděla, že i ona pod tou usměvavou tváří, cítí strach. Strach z toho, co bude. A já mám zase strach z toho, zda obstojím. Teď je totiž řada na mně.

Já budu podporovat a dodávat sílu své kamarádce. Pokud to dokážu.

Anna K. (71), Ostrava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Prožili jsme spolu celý život, vadilo mi na něm všechno. Teď jsem pět let sama, a můj Standa mi najednou chybí. Na hřbitov chodím denně. Hlavu jsem měla plnou snů a plánů, co všechno v životě musím dokázat. Na rozdíl od jiných žen jsem netoužila příliš po rodině a dětech. Standu jsem vlastně nikdy nemilovala. Byl to skvělý kamarád – a tak trochu můj sluha, který dělal, co mi na očích viděl. A j
2 minuty čtení
Matka pro své dítě udělá mnoho. Svého syna jsem stále omlouvala, i když mi třeba bral peníze. Nakonec mě ale začal i bít. Naštěstí zasáhl soused. Už na základní škole začaly s Honzou potíže. Pral se, často ubližoval hlavně mladším a slabším dětem. Doufala jsem, že se to časem změní. Snila jsem o tom, jaký to bude jednou sportovec, inženýr nebo umělec. Trpělivě jsem ho hlásila do různých kroužků
3 minuty čtení
Měla neuctivou přezdívku, sama si ji vykoledovala, chovala se nepřátelsky. Ve skutečnosti však nebyla zlá, jen osamělá a nešťastná. Celá vesnice jí přezdívala Štěkna. Bydlela úplně na konci vsi, vlastně vedle nás, jen s malým odstupem. Všichni se jí báli jako moru, byla věčně zamračená, pro ostré slovo nešla daleko, nasupená, jedovatá. Máma říkala, že je to prostě nešťastná ženská, které se nes
3 minuty čtení
Maminčino telefonní číslo jsem měla v mobilu šest let po její smrti. Věděla jsem, že už nikdy nezazvoní. Přesto jsem ho nedokázala vymazat. Kdykoli jsem procházela kontakty a narazila na její jméno, na chvíli jsem se zastavila. Bylo to hloupé, možná trochu dětinské, ale připadalo mi, že kdybych číslo smazala, udělala bych její odchod skutečnější. Maminka mi volávala skoro každý den. Někdy je
3 minuty čtení
Dlouho jsem si myslela, že člověk pozná, kdy je třeba pozdě něco změnit. Dnes vím, že to není pravda. Já to nestihla a přišla jsem o nohu. Seděla jsem na kraji postele a dívala se na prázdné místo pod kolenem. Ještě před několika týdny jsem měla obě nohy. Teď jsem se musela učit úplně obyčejné věci znovu. Jak se postavit, jak se přesunout na vozík nebo jak se osprchovat. A jak si připravit jídl
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč jsem se rozhodla změnit závěť?
skutecnepribehy.cz
Proč jsem se rozhodla změnit závěť?
Celý život jsem byla přesvědčená, že mé jediné dítě podědí jednou všechno, co mám. Pak se ale stalo něco, co můj názor změnilo. Už mi táhlo na pětasedmdesát, když jsem si začala říkat, že to se mnou jde rychle z kopce. Udržovala jsem se do té doby v dobré kondici, protože jsem žila celý život na vesnici v domku
Pomůže při rehabilitaci kolene: Vědci z Plzně a Deggendorfu vyvinuli nové zařízení
21stoleti.cz
Pomůže při rehabilitaci kolene: Vědci z Plzně a Deggendorfu vyvinuli nové zařízení
Řada lidí může z vlastní zkušenosti potvrdit, že koleno dokáže člověka pořádně potrápit. Jde o velmi namáhaný a zároveň klíčový kloub našeho těla. Prostředek ke zlepšení procesu rehabilitace po operac
Osamělá a zdrcená Macková kvůli veselce bývalého?
nasehvezdy.cz
Osamělá a zdrcená Macková kvůli veselce bývalého?
Neveselé období má prožívat herečka dobře známá ze seriálu Ulice Veronika Čermák Macková (32). Zatímco její fanoušci s nedočkavostí vyhlíží, jakého představí světu fešáka, místo Amorových šípů Mackov
Útočiště na skále: Jak Garibaldiho slib zachránil San Marino
epochaplus.cz
Útočiště na skále: Jak Garibaldiho slib zachránil San Marino
V červenci roku 1849 se odehrálo něco zdánlivě epizodního, co ale zanechalo trvalý otisk na mapě Evropy. Italský revolucionář Giuseppe Garibaldi stanul před branami republiky San Marino. Nebyl zde však v pozici dobyvatele, ale prosebníka. V patách mu byla papežská a rakouská vojska. Prosil o azyl. Byl mu poskytnutý a Garibaldi nezapomněl.   Útěk Garibaldiho
Textury a dekory pro stěny
rezidenceonline.cz
Textury a dekory pro stěny
Tapeta jako výrazové gesto definuje atmosféru místnosti. Vzor, textura, barevnost, to vše vytváří vizuální rytmus, který ovlivňuje vnímání prostoru. Nálada interiéru tak může být ve výsledku klidná i bouřlivá, ale vždy by měla být promyšlená. Dobře zvolená tapeta dokáže proměnit prostor bez nutnosti stavebních zásahů. Je to nástroj, který pracuje s emocí, rytmem i světlem,
Tradiční krkonošské kyselo
tisicereceptu.cz
Tradiční krkonošské kyselo
Přijde chuti jak v zimě, tak i v parném létě. Horská klasika totiž hřeje v břiše, ale i u srdce. Suroviny 120 g chlebového kvásku 40 g másla nebo sádla hrst sušených hub (nejlepší je směs) 30
Malý zázrak ve vaší kabelce
nejsemsama.cz
Malý zázrak ve vaší kabelce
Chlorella je jako spolehlivá kamarádka, která toho moc nenamluví, ale když ji pustíte do svého života, dodá vám lehkost a energii. Možná jste o ní slyšela. Možná vám ji doporučila kamarádka, která „na ni nedá dopustit“. A možná jste ji už někdy držela v ruce, ale neodvážila se ji vyzkoušet. Chlorella, malá zelená řasa, která
Černé helikoptéry všude kolem nás: Jaký je jejich účel?
enigmaplus.cz
Černé helikoptéry všude kolem nás: Jaký je jejich účel?
V poslední době se čím dál více mluví o existenci tajemných černých helikoptér, které prý křižují oblohu v různých koutech světa. Podle konspiračních teoretiků je pilotují muži v černém, kteří pracují
STRÁŽNICKÝ PODZIM NA DĚDINĚ
epochanacestach.cz
STRÁŽNICKÝ PODZIM NA DĚDINĚ
Tuto neděli se uskuteční „Podzim na dědině“. Od 9 do 17 hodin ve Skanzenu Strážnice. V programu se návštěvníci seznámí s tradičními způsoby hospodaření a životem na moravské vesnici přelomu 19. a 20. století. Nebudou chybět tradiční podzimní práce, orba koňským potahem, malý řemeslný jarmark, vinný šenk s burčákem i odrůdovými víny, ukázky přípravy tradičních
Skandální Poslední večeře: Malíře vyslýchala inkvizice
epochalnisvet.cz
Skandální Poslední večeře: Malíře vyslýchala inkvizice
Předvolali ho před inkviziční tribunál. Je to kvůli jeho dílu Poslední večeře Páně. Inkvizitoři mají pocit, že se malíř Paolo Veronese zbláznil. Jedno z nejposvátnějších témat křesťanství ztvárnil na obřím obrazu jako „žranici“ v benátském šlechtickém paláci!   Pět a půl metru vysoký a téměř třináct metrů dlouhý obraz italský malíř Paolo Veronese (1528–1588) vytvořil
Rare Millésime patří mezi nejlepší šampaňská vína svého ročníku
iluxus.cz
Rare Millésime patří mezi nejlepší šampaňská vína svého ročníku
Šampaňské Rare Millésime 2012 získalo od renomovaného kritika vín Jamese Sucklinga nejvyšší možné hodnocení 100 bodů v prestižním Champagne Report 2026. Suckling ho označil za jedno z nejlepších šampa
Postavil Ferdinand II. barevné hnízdečko lásky?
historyplus.cz
Postavil Ferdinand II. barevné hnízdečko lásky?
Portugalská královna oněmí úžasem. Má pocit, že se ocitla v pohádce! Takový dárek od svého manžela nečekala. Kouzelná stavba posazená na skále v sobě ukrývá celou historii Portugalska. A ta jeho fasáda! Její jasné barvy září na míle široko daleko!   Lisabon 26. ledna 1835 ovládne svatební veselí. Portugalská královna Marie II. (1819–1853) se provdala za prince