Domů     Pozdě mi došlo, že ho miluji
Pozdě mi došlo, že ho miluji
3 minuty čtení

Děti ne vždy přicházejí na svět z čisté a upřímné lásky. A i když jsou očekávané a rodiče se na ně těší, tato rodinná idylka jen někdy vydrží po celý život.

Říká se, že mezi mužem a ženou nemůže být jen přátelství. Nyní přemýšlím, zda je to pravda, po tom všem, co jsem zažila. S Matějem jsme byli skuteční kamarádi. Rozuměli jsme si. Neměli jsme partnery, a tak jsme většinou spolu chodili na různé akce.

Navštívili jsme spoustu koncertů, divadelních představení, dělali jsme si filmové večery. Mě Matěj nijak extra nepřitahoval a on sám se vzpamatovával z konce dlouholetého vztahu, takže v tomto období mezi námi bylo skutečně pouze kamarádství.

Ovládly nás city

Já jsem potom měla nehodu, dost dlouhý čas jsem ležela v nemocnici a absolvovala jsem i rehabilitaci. Matěj se na mě byl párkrát podívat. Když jsem se konečně dala zdravotně do pořádku, pozvala jsem Matěje do divadla.

Po neskutečně dlouhé době jsem si oblékla něco jiného než tepláky. Cítila jsem se jako žena a Matěj svými komplimenty tento pocit jen násobil. Po představení jsme šli ještě na skleničku vína k Matějovi domů.

Měli jsme oba dva skvělou náladu, úžasně jsme si v ten večer dokázali popovídat. Všechno to bylo velmi příjemné a uvolněné. Najednou jsme se začali líbat a nasměrovalo nás to do ložnice.

Narodila se nám dcera

V posteli to byla katastrofa a ráno jsme se tomu akorát dobře zasmáli. Dohodli jsme se, že náš vztah raději ponecháme na původní kamarádské úrovni. A podobná dohoda následovala i poté, kdy jsem se dozvěděla, že čekám dítě.

Narodila se nám holčička, dostala jméno Ivanka a oba ji máme velmi rádi. Celý čas jsem s ní žila sama, ale Matěj nás často navštěvoval. Už mezi námi nikdy nic nebylo, jen ta jedna noc. Stále jsme si však rozuměli a společná dcera nám dělala radost.

Našel si jinou ženu

Vždycky jsem si říkala, že mám dítě s nejlepším kamarádem a že to celkem hezky funguje. Okolí sice nechápalo, ale já jsem byla přesvědčená, že je to všechno v pořádku. Ivanka mezitím dosáhla věku pěti let.

Jednoho dne se vrátila domů od Matěje, který si ji pravidelně bral každý druhý víkend. Řekla mi, že má druhou maminku. Matěj si totiž našel partnerku a já jsem se z toho málem zhroutila.

Čas už bohužel nevrátím

Matějovu partnerku jsem zkrátka nebyla schopná akceptovat. Po dvou letech se jim narodil synek. Tehdy se naše vztahy o něco vylepšily. Ve svém nitru jsem však Matějovo chování stále brala jako nějaký podraz.

Vím, že kdyby mezi námi bylo jen přátelství, reagovala bych jinak. A hlavně, asi bych nežárlila. Nejspíš jsem Matěje skutečně milovala, ale nechtěla jsem si to přiznat. Takže nyní už jenom zapomínám. Mám Ivanku a ona má velkou rodinu.

Snad dokážu jednou Matěje dostat ze svého srdce natolik ven, aby se mi tam vešel i jiný muž…

Lucie V. (36), severní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Vzpomínky na maturitní ples nemám zrovna veselé. Hned v úvodu ke mně přistoupil můj spolužák Oldřich a pověděl mi zlou novinu. V mládí jsem protancovala nejedny střevíčky, ale ples, o kterém chci vyprávět, jsem skoro celý proplakala. Přitom jsem se tolik těšila! Vzala jsem si šaty s volány a červenými puntíky, k nim stříbrné střevíce a do vlasů stříbrnou stuhu, aby to korespondovalo. Byla jsem
3 minuty čtení
Se sestrou Annou jsme vyrůstaly bok po boku. Pak se odstěhovala. Nenapadlo nás, že se už nepotkáme. Anna byla vždy rozhodná, energická a jistá sama sebou, zatímco já jsem stála spíš v pozadí, pozorovala a nechávala se životem unášet. S přibývajícími léty se mezi námi začalo objevovat napětí. Anna měla potřebu řídit můj život, radila mi, koho si mám vzít, kde bych měla žít a jak vychovávat děti.
5 minut čtení
Bydlím sama v bytě, který kdysi patřil dvěma lidem. Dnes jsem tu sama. Sama mezi těmi zdmi a za nimi někdo, kdo mě chce zastrašit. en byt není bezpečím, ale spíš místem, kde se snažím vydržet další den. Od smrti manžela uplynulo několik let, a přesto mám pocit, že je tu stále se mnou a dává mi sílu vydržet. Protože kam jinam bych šla? Bylo by to hezké žití, kdyby tu nebyli oni. Sousedé, kteří s
3 minuty čtení
Nikdy jsem nepatřila k lidem, kteří si pořád na něco stěžují. Jenže už nevím, jak dál. Ztrácím sebe a můj svět, který už nikdy nebude stejný. Zpočátku to vypadalo banálně. Pobolívání kloubů, vyčerpání, pocit chladu, který se mi zarýval hluboko do těla a nešel zahnat pohybem. Myslela jsem si, že se rozhýbu, že to přejde, ale nepřešlo. Všechno se to rozvíjelo pomalu, nenápadně, jako by se mé tělo
3 minuty čtení
Manžela už nemám, děti jsem neměla. Myslela jsem, že ta, kterou jsem znala od školy, mne nezradí. Ale vrazila mi dýku do zad. Považovala jsem ji za sestru, přesto mě dokázala tak hluboce zranit. Je něco takového možné? Ano, bohužel, a mně se to stalo. Helena a já jsme byly kamarádky od základy, znaly jsme se půl století. Sdílely jsme radosti, starosti, všechny malé okamžiky života. Věřila jsem
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krocani nás chránili před vetřelci i zloději
skutecnepribehy.cz
Krocani nás chránili před vetřelci i zloději
Našich krocanů se bálo celé okolí. Střežili náš dům i zahradu lépe než kdejaký hlídací pes. Nakonec dokázali zpacifikovat i zloděje. Z krocanů jsem měla jako dítě velkou hrůzu. Vzít si na sebe cokoli červeného byl hazard se životem. Krocany na našem dvorku doháněla červená barva k nepříčetnosti. Koho ovšem tato zvířata milovala, byla naše maminka. Tu vítali krocani
Kavkazský Prijut 11: Vysokohorský hotel, o který byl sveden nelítostný boj
epochaplus.cz
Kavkazský Prijut 11: Vysokohorský hotel, o který byl sveden nelítostný boj
Kavkaz – horský masiv mezi Černým a Kaspickým mořem se zapsal do historie již v dávné minulosti. U jeho úpatí se ve starověku vylodili Argonauti, aby zde, v bájné Kolchidě, hledali legendární zlaté rouno. Na Kavkaze prý trpěl hrdina Prométheus za to, že předal lidem zázrak ohně. Zuřily zde však i boje druhé světové války.
Australský Dům zázraků: Promlouvá tu k rodině mrtvý syn?
epochalnisvet.cz
Australský Dům zázraků: Promlouvá tu k rodině mrtvý syn?
Na předměstí západního Sydney stojí nenápadný rodinný dům. V roce 2006 se z něj ale stane jedno z nejpodivnějších poutních míst v Austrálii. Podle jeho majitelů tu totiž dochází k zázrakům, jejichž zdrojem je duch jejich mrtvého syna. Vrací se, aby pomáhal druhým? Jsou skvrny a nápisy na zdech skutečně projevem boží milosti?   V roce 2006 umírá při autonehodě jen
Kuskus a jeho chutě
tisicereceptu.cz
Kuskus a jeho chutě
Jméno kuskus je převzaté z arabštiny, jedná se totiž o tradiční severoafrické jídlo. Postupem času se rozšířilo do celého světa. Kuskus je spařená a do kuliček tvarovaná krupice. K jeho výrobě se použ
Nomos získává iF Design Award 2026 za svůj Club Worldtimer
iluxus.cz
Nomos získává iF Design Award 2026 za svůj Club Worldtimer
Německá manufaktura Nomos Glashütte si připisuje další významné designové ocenění. Model Club Sport neomatik Worldtimer silver získal prestižní iF Design Award 2026 v kategorii produktového designu. H
Jaro v kouzelném světě skla Koulier
epochanacestach.cz
Jaro v kouzelném světě skla Koulier
Jarní výstava v Řemeslné sklárně Koulier na Oflendě na Chrudimsku se právě otevírá a potrvá do 9. května tohoto roku. Udělejte si jarní rodinný nebo holčičí den plný krásy a inspirace pro nadcházející velikonoční výzdobu nebo Den matek. Obdivovat budete určitě ručně foukané skleněné kraslice, květinové motivy i veselé jarní dekorace. Čeká na vás více
Vesmírné stravování: Když polévka létá a čich stávkuje
21stoleti.cz
Vesmírné stravování: Když polévka létá a čich stávkuje
Vaření ve vesmíru je vskutku specifická disciplína, už jen proto, že fyzikální zákony v mikrogravitaci mají svou vlastní verzi pravidel. Na palubě ISS tak neexistuje něco jako obyčejný a běžný oběd, a
Postlerová se stala terčem útoku svého syna
nasehvezdy.cz
Postlerová se stala terčem útoku svého syna
Do puberty působil syn Simony Postlerové (†59) jako běžný kluk. Pak ale přišel zvrat a rozjely se problémy. Naplno se rozjely Aspergerův syndrom a schizofrenie a jejich svět se otočil naruby. Dlouh
Záhada ostatků Karla IV.: Jsou všechny kosti skutečně jeho?
enigmaplus.cz
Záhada ostatků Karla IV.: Jsou všechny kosti skutečně jeho?
Kde přesně odpočívá jeden z největších panovníků českých dějin? Císař Karel IV. měl být pochován v královské hrobce v Katedrála svatého Víta. Jenže staletí přestaveb, přesunů ostatků i archeologických
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Vyvraždili muslimové tisíce židů kvůli básni?
historyplus.cz
Vyvraždili muslimové tisíce židů kvůli básni?
„To máš za to, že našemu pánu šálíš mysl, žide!“ vykřikují útočníci, zatímco svou oběť zasypávají desítkami ran. Omráčeného vezíra pak dotáhnou na otevřené prostranství a za ruce i nohy jej hřeby přitlučou k dřevěnému kříži. Kromě něj dav berberských muslimů toho dne zmasakruje možná až tisícovku rodin z místní židovské komunity, která je v
Salát s ovocem a kuřecími prsíčky
nejsemsama.cz
Salát s ovocem a kuřecími prsíčky
Je šťavnatý, plný vitaminů a pochutnají si na něm spolehlivě i ti, kdo mají rádi pořádný kus masa. Ingredience: ● 200 g směsi listů různých salátů, baby špenátu a čekanky ● 2 kuřecí prsní řízky ● 1 granátové jablko ● 2 pomeranče ● hrst pekanových ořechů ● balsamicový ocet ● olivový olej ● sůl ● pepř Postup: Menší listy salátu, čekanky a špenátu vložte do mísy, větší listy natrhejte na kousky