Domů     Roční románek mě o všechno připravil
Roční románek mě o všechno připravil
4 minuty čtení

Příliš velký věkový rozdíl mezi partnery je vždycky velkým rizikem. Když se zralá žena zamiluje do mladíka, tak se jí to může vymstít.

V pětačtyřiceti letech jsem si myslela, že už mě nic krásného v životě nepotká. Přitom jsem ale neměla důvod k nespokojenosti. Žila jsem v poklidném manželství, ze kterého sice už dávno vyprchala všechna vášeň, ale vztah jinak fungoval bez konfliktů.

Dcera i syn bydleli v hlavním městě, kde studovali. Měla jsem slušně placenou práci, která mě sice občas nudila, ale v nejisté době představovala dobré zázemí. To všechno jsem dala v sázku v den, kdy jsem poznala Martina.

Rozhořela se jiskra

Martinovi bylo dvacet tři let. Přijel k nám do firmy jako poslíček s balíkem. Ten byl určený pro kolegyni, která momentálně nebyla přítomná, proto jsem ho převzala já.

Vysoký tmavovlasý mladík se sportovní postavou se mi líbil, ale samozřejmě jsem ani nepřemýšlela nad tím, že bych ho mohla nějak zajímat. Jeho flirtování jsem brala spíš jako legraci. Ukázalo se ale, že ho opravdu zajímám.

Naléhal na mě, abych mu dala své telefonní číslo. Musela jsem si přiznat, že mi to lichotí a číslo jsem mu dala. Nepočítala jsem příliš s tím, že by se ozval. Zavolal mi ale hned druhý den. Prý na mě celou tu dobu myslel a rád by mě znovu viděl.

Láska mě zaslepila

Kdybych použila v tu chvíli rozum, asi bych ho laskavě odbyla. Jenže Martinovi se podařilo po mnoha letech ve mně znovu probudit ženu! Proto jsem souhlasila se schůzkou v kavárně. V duchu jsem si říkala, že Martin třeba nepřijde.

Přistihla jsem se ale, že si přeji, aby to myslel vážně. Zaradovala jsem se, když jsem ho opravdu na místě setkání spatřila. Ukázal se jako vtipný společník, který to umí se ženami – i se staršími, jako jsem proti němu byla já.

Výsledkem bylo, že jsme si domluvili další „rande“ a že jsem z kavárny odcházela zamilovaná až po uši.

Odešla jsem od rodiny

Do týdne jsem se stala Martinovou tajnou přítelkyní a milenkou. On to měl proti mně jednodušší, nebyl nikde vázaný. Mně by ale v těch krásných dnech pozdní lásky bylo jedno, i kdyby se moje nevěra prozradila.

A když mi po měsíci Martin navrhl, abych odešla od manžela a bydleli jsme spolu, moc dlouho jsem nad tím nepřemýšlela. Pro všechny v mém okolí to byl šok: jak pro manžela a moje děti, tak pro kolegyně v práci.

Bylo mi jasné, že mě odsoudí, ale zamilovanost je prostě slepá. Užívala jsem si svoji „druhou mízu“ a nebrala na nikoho ohled. Manžel mi dal na vybranou: buď on, nebo Martin. Vybrala jsem si toho mladšího a čekala mě žádost o rozvod.

Syn a dcera se mnou přestali mluvit. V kanceláři jsem musela čelit pomluvám i posměchu, proto jsem se rozhodla změnit zaměstnání. Viděla jsem jen růžovou přítomnost, o budoucnosti jsem nepřemýšlela – a to byla chyba.

Ztratila jsem všechno

Vztah s Martinem trval přesně rok. Během té doby jsem se rozvedla a marně jsem hledala práci. Postupně mezi mnou a mladším partnerem narůstaly vážné neshody. Nakonec mě takřka doslova vyhodil na ulici!

Dnes bydlím na ubytovně a dělám špatně placenou práci, která mě nebaví. S manželem ani dětmi se nestýkám, protože se stydím. Vím, že si za všechno můžu sama.

Prožila jsem sice několik krásných měsíců, kdy jsem každé ráno vstávala s úsměvem, ale přišla jsem kvůli tomu o všechno, co jsem měla.

Andrea M. (49), Plzeňsko

Související články
3 minuty čtení
Po rozvodu v pětapadesáti jsem byla přesvědčená, že už žádný nový vztah nepřijde. Ale objevil se úžasný muž. Jenže já mu nyní mohu být přítěží. Dlouho jsem žila sama a postupně se smiřovala s tím, že už to tak zůstane. Nakonec se ale ukázalo, že život může překvapit i později. Jenže teď stojím před těžkým rozhodnutím. Mám svému partnerovi říct pravdu? Pravdu o nemoci, kterou lékaři nedokážou vy
3 minuty čtení
Bydlela jsem jen s babičkou v malém venkovském baráčku, slepice někdy zabloudily i do kuchyně. Ale bylo mi tam náhodou dobře. Je to už dávno. Naši utekli do Rakouska v pevném přesvědčení, že dítě, tedy mě, za nimi československé úřady urychleně pošlou. Nevím, kdo jim to nakukal, třeba se to někdy doopravdy stalo, ale v našem případě to takhle nefungovalo. Zůstala jsem v Čechách, na krku babičce
4 minuty čtení
Nikdy bych si nemyslela, že skončím v domově důchodců. Ale stalo se to, a co bylo nejhorší, to byl fakt, že jsem tam narazila na někoho hodně zlého. Když jsem si podruhé zlomila nohu, která se ne a ne dát do pořádku, uznala jsem porážku. Sama to už nezvládám. Syn měl starosti se svou firmou, dcera léta žila s rodinou v Německu a já už nebyla schopná si sama dojít ani pro rohlíky. Domov důchodců
2 minuty čtení
Když mi dcera Tereza oznámila, že má práci, byly jsme obě nadšené. Netušily jsme, jak jí to zničí život. Vždycky jsem ji vedla k tomu, aby si věřila a šla si za svým. Věřila jsem sama, že je dost schopná na to, aby si vybudovala pevné místo ve světě. Nikdy by mě nenapadlo, že se nechá zatáhnout do něčeho, co ji bude pomalu stahovat ke dnu. Moje dcera byla rozvážná, slušná, až příliš důvěřivá
3 minuty čtení
Když jsem odemykala dveře té vilky, měla jsem v očích slzy štěstí. Vybudovala jsem si sen. A o ten mě připravila kamarádka. Roky jsem pracovala jako učitelka v mateřské škole a tajně si kreslila plány na místo, kde budou děti vyrůstat s respektem, laskavostí a radostí. Chtěla jsem školku, kde se nebude křičet. Kde budou barvy, hudba a zahrada plná bylinek. Prodala jsem auto, vzala si půjčku
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Chlebovo-cibulová polévka
tisicereceptu.cz
Chlebovo-cibulová polévka
Chlebová polévka byla považovaná za jídlo chudých, ale v kombinaci s cibulí vás její chuť mile překvapí. Potřebujete 3 cibule 1 krajíc starého chleba 1 lžíci oleje 1 lžičku másla 1 lžíci hla
Všudypřítomný a nepostradatelný papír
epochaplus.cz
Všudypřítomný a nepostradatelný papír
Lidé odjakživa touží zaznamenat své myšlenky. Jenže to není tak snadné, dokud nemají písmo. Nejstarší značky, které by mohly být písmem, nacházíme už v pravěkých jeskyních. O titul nejstaršího písma se utkává starověká Čína, neolitická kultura Vinču a starověký Sumer. Ale i když máme písmo, na co vlastně psát? V Číně pravděpodobně začínají psát v sedmém tisíciletí před
7 kroků pro zářivou a hebkou pleť
nejsemsama.cz
7 kroků pro zářivou a hebkou pleť
Chcete vědět, jak získat dokonale hebkou, svěží a rozjasněnou pleť? Poradíme vám pár skvělých triků pro každodenní pečující rutinu. Jen si to představte, hladká a rozzářená pokožka bez pupínků, rozšířených pórů i vysušených míst, to by byla krása… Jestli jste si myslela, že s perfektní pletí se zkrátka musíte narodit, rádi vás vyvedeme z omylu. 1.
Velikonoce na sjezdovkách? Ano, v Jižním Tyrolsku se stále lyžuje
iluxus.cz
Velikonoce na sjezdovkách? Ano, v Jižním Tyrolsku se stále lyžuje
Svátky jara si užijte ještě se zimními radostmi. Lyžovačka na sluncem zalitých svazích s panoramatem nádherných skalních útvarů jižních Alp či Dolomit, k tomu bezva jídlo a pití. A po návratu rozmazlu
Kde řádí Černá paní, temnější protějšek Bílé paní? Najdete ji nejenom na hradě Buchlově
enigmaplus.cz
Kde řádí Černá paní, temnější protějšek Bílé paní? Najdete ji nejenom na hradě Buchlově
Temná silueta v černém závoji se tiše pohybuje po hradních chodbách. Neohlásí se zvukem kroků, jen náhlým chladem a tíživým pocitem, že se něco blíží. Černá paní není jen legenda – její příběh má konk
Ruský tanečník skočil za železnou oponu
historyplus.cz
Ruský tanečník skočil za železnou oponu
Na letišti si ještě najde čas na skleničku s francouzskými přáteli. Za chvíli už ruský balet odlétá z Paříže do Londýna. Tanečník Rudolf Nurejev je v povznesené náladě. Až do chvíle, než se k němu skloní ředitel baletu a špitne mu do ucha: „Ty s námi neletíš.“   Jako by do něj udeřil blesk. I když jistý neklid pronásledoval Rudolfa
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
epochanacestach.cz
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
Až do 22. května 2026 se v pražském PVA EXPO PRAHA v Letňanech koná výstava Titanic – The Artifact Exhibition, která představuje stovky originálních artefaktů vyzvednutých z vraku legendární lodi. Díky autentickým exponátům a silným lidským příběhům zažijete historii Titaniku, legendárního parníku, který se v roce 1912 (15. 4. ve 2:20) potopil ke dnu Atlantiku.
Dobývá vdanou Vlasákovou  tajemný kamarád?
nasehvezdy.cz
Dobývá vdanou Vlasákovou tajemný kamarád?
Tohle by asi nikdo z nás nečekal. Často se mluvilo o tom, že herečka ze seriálu Bratři a sestry Lenka Vlasáková (53) by si vůbec neměla být jistá svým manželem, hercem ze seriálu Ulice Janem Dolanským
Rozezvučel bojovný mnich nebeské varhany?
epochalnisvet.cz
Rozezvučel bojovný mnich nebeské varhany?
Na pódium vystupuje za ovací davu mnich v bílé říze. Přichází vyzvat všechny přítomné, aby šli na smrt ve jménu své víry. Pod vlivem jeho slov lidé klesají na kolena a zanedlouho se ochotně vydají do války v daleké zemi.   Druhá křížová výprava do Svaté země je papežem vyhlášena, ale to neznamená, že se všichni do
Létavka černoblanná: žába, co plachtí mezi stromy
21stoleti.cz
Létavka černoblanná: žába, co plachtí mezi stromy
Létavka černoblanná je skutečně fascinujícím tvorem. Tahle žába žije v oblasti jihovýchodní Asie v tropických deštných pralesích. Jak její název napovídá, je doma spíš ve vzduchu než ve vodě. [capt
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
V odlehlé uličce jsem zažila hrůzu
skutecnepribehy.cz
V odlehlé uličce jsem zažila hrůzu
Kousek od domu mám uličku, do které jsem vstoupila třikrát. Věřím, že se tam stalo něco hrozného. V té ulici totiž straší. Na nové adrese jsem bydlela skoro rok a jednoho večera, kdy lilo jako z konve, jsem se rozhodla použít zkratku. Ulička spojující dva bloky se mi nelíbila ani za bílého dne a do té doby jsem se