Domů     Muž ve skříni
Muž ve skříni
3 minuty čtení

Žít se žárlivcem je těžké, někdy k nevydržení. Ale jakž takž to zvládám. Jednou jsem mu dokonce dala výchovnou lekci.

Zpočátku se vám zdá hezké, když na vás někdo žárlí. Vypadá to, že mu na vás záleží, že se o vás zajímá. To je lichotivé. Proto jsem v začátcích naší známosti byla šťastná.

Bylo mi třicet, pracovala jsem v knihovně, vážnou známost jsem neměla, což bylo zneklidňující. Pak se objevil Roman. Vypadal tak dobře, že mě ani ve snu nenapadlo, že se prochází mezi regály s knihami kvůli mně.

Jsem boubelatější než bych měla být, a menší, než bych být chtěla. Táta mi vždycky vyčítal, že se podceňuji, říkával, že mám krásné tmavé vlasy a nádherný úsměv. Přesto mě nenapadlo, že by se o mou přízeň mohl snažit krasavec Romanova typu.

Předstíral, že je vášnivý čtenář, později vyšlo najevo, že četl pouze dvě knihy: Honzíkovu cesta a Když automobil trucuje. To mi nevadilo a hned jsem se zamilovala. Kdybych bývala věděla, co mě čeká!

Mám ho ráda, ale…

Začalo to nenápadně. To jeho: Kam jdeš, s kým jdeš, proč tam jdeš, kdy se vrátíš? Vypadalo to jako důkaz lásky. A zatímco partneři mých kamarádek bezstarostně seděli v hospodě anebo na motocyklech, Roman se mnou chodil na dámské jízdy.

Jednou jsem ho požádala, aby si raději vyšel někam s přáteli, neboť dámská jízda je určena jenom ženám. Slíbil mi to, a pak jsme s kamarádkami viděly jeho stín za prosklenou stěnou kavárny. Vlastně mě to dojalo.

Kamarádky varovně zdvihaly prst, ale já si v duchu říkala: Co byste za tak hezkého nápadníka daly! Ve třiatřiceti jsem se vdala, o dva roky později se narodila dcera. Romanovo žárlení se občas dalo vydržet a občas nedalo. Měla jsem ho ráda a vždycky budu, ale nervy mám opravdu jenom jedny.

Jako by viděl ducha

Mnohokrát jsem musela vyslechnout monolog na téma, jak manžela deptá moje odvěké přátelství se sousedem, kterého znám odmalička. Jednoho dne džbán přetekl.

Pozvala jsem souseda Mirka na skleničku, jenomže Roman se (schválně) vrátil z práce dřív, zvonil, bušil na dveře, pak hledal klíč. Požádala jsem Mirka, aby se schoval do skříně.

On je pro každou legraci, udělal to a ještě se z pilnosti svlékl do trenýrek, i když o to jsem ho opravdu nežádala. Roman vpadl dovnitř, prohlédl balkon, koupelnu, otevíral skříně. Nedělal to poprvé, ale poprvé našel, co hledal. Souseda v trenýrkách ve skříni!

Roman sípal, nezmohl se na slovo, znehybněl. Mirek ho pozdravil, pak v klidu odešel. Roman za ním zíral, jako by spatřil ducha. Smála jsem se, aby pochopil, že to je jen legrace. Určitý terapeutický účinek to snad mělo, od té doby Roman už tolik nešílí. A když začne, řeknu mu, aby zkontroloval skříně.

Anna (57), Chrudim

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.