Chtěla jsem pomáhat a nakonec jsem skoro všechno ztratila.

O svém synovi Davidovi jsem věděla, že nemá příliš šťastnou povahu. Na rozdíl od dcery Simony byl ješitný, panovačný, hned se kvůli všemu vztekal. Nedokázal ani uznat svoji chybu.

Říkala jsem si, že si jen těžko bude hledat nějakou vhodnou partnerku a že by dotyčná musela mít svatozář. Přesto se jedna našla a David se oženil.

Vyšla jsem mu vstříc

Nutno říct, že Klára, jak se moje snacha jmenovala, si také nenechala líbit úplně všechno. Brzy jsme se spřátelily a ona si ke mně často chodila pro rady, jak má na Davidovo chování reagovat. Musím říct, že jsem se někdy za chování svého syna styděla.

Vyčítala jsem si také, že za to může moje příliš měkká výchova. David byl opravdu rozmazlený. Myslela jsem si, že se všechno uklidní, až ti dva budou mít děti. Do roka se jim narodil syn. Měla jsem z vnoučka Tomáška radost.

Samozřejmě jsem se brzy pasovala do role hlídací babičky. Nějaký čas to vypadalo, že David snad konečně dostal rozum a konečně se stal dobrým manželem i otcem. Pak ale hádky mezi ním a Klárou začaly nanovo. Často se jednalo o peníze.

David utrácel za hlouposti a Klára si pak chodila ke mně půjčovat, aby nějak přežili do výplaty. Moc se mi to nelíbilo, ale stejně jsem pokaždé pomohla. Jednoho dne za mnou k mému překvapení přišel místo snachy syn.

Působil unaveně a zničeně a oznámil mi, že se asi s Klárou rozvedou. Snažila jsem se mu promluvit do duše. Moc to nevnímal, ale než odešel, měl ke mně jednu prosbu. Našetřil si nějaké peníze, o kterých jeho žena neví.

Nechce je dávat na společný účet ani dále ukrývat doma. Požádal mě, abych tu celkem vysokou částku v hotovosti nechala u sebe.

Měla velké problémy

To, co David prorokoval, se bohužel brzy stalo skutečností. Návrh na rozvod podala Klára, ale on se k němu připojil. Nepomohlo nic, ani domluvy rodičů z obou stran, ani pokus navštívit manželskou poradnu. Konec vztahu byl neodvratný.

Naštěstí si Klára a David nedělali naschvály alespoň v péči o dítě, takže o možnost vídat Tomáška jsem nepřišla. Jinak se ale můj syn opět zachoval tak, že mi byla hanba. Už dva týdny po rozvodu se přestěhoval do Prahy a tam žil s jinou dívkou.

O Tomáška se skoro vůbec nestaral a ani nevyužíval víkendů, kdy ho mohl mít pro sebe. Navíc neplatil ani stanovené alimenty. Klára se tak ocitla skoro bez prostředků a v tísnivé situaci.

Rodiče o pomoc požádat nemohla, její otec byl v invalidním důchodu a oba také jen tak tak přežívali. Když si ke mně opět přišla půjčit jako v době, kdy ještě s Davidem byli svoji, dozvěděla jsem se, že se zadlužila u lichvářů.

Tehdy jsem si uvědomila, že u sebe mám ty synovy peníze. Rozhodla jsem se část z nich vzít a Kláře dát k vyřešení jejího tíživého problému. Neřekla jsem jí, odkud pocházejí. Slíbila, že peníze postupně a co nejrychleji vrátí.

Chtěl mě dát k soudu!

Se synem jsem se po jeho přestěhování do Prahy skoro nevídala. Proto jsem byla hodně zaskočená, když se u nás jednoho dne objevil. Spustila jsem na něho proud výčitek za to, jak se chová k bývalé ženě a k synovi, ale vypadalo to, že je mu to úplně jedno.

Místo toho mě požádal, abych mu dala peníze, které si u mě uschoval. Nevěděla jsem, co mu na to mám říct. Zalhala jsem, že jsme měli nějaké výdaje a že jsem si část musela půjčit. Pohádali jsme se a syn mě označil za zlodějku.

Věděla jsem, že mu nesmím říct pravdu, jenže on se jí pak stejně nějak dopátral. Vyhrožoval, že mě dá k soudu kvůli zpronevěře. Byl to pro mě šok, tím spíš, že manžel, který o ničem nevěděl, stál spíše na Davidově straně.

A ještě krutější ránu jsem dostala od Kláry. Ta mi do očí popřela, že si ode mě nějaké peníze někdy vzala. Ztratila jsem tak iluze nejen o synovi, ale i o ní. Vnuka ani syna jsem už rok neviděla. Strašně mě to bolí, vždyť jsem chtěla jen pomoci!

Jiřina V. (54), Děčín