Domů     Chránil mě duch mrtvé jeptišky
Chránil mě duch mrtvé jeptišky
3 minuty čtení

U mé postele stála žena v dlouhých černých šatech se šátkem na hlavě. Vlídně se na mě usmívala a střežila můj klidný spánek.

Byla jsem malá holčička. Protože se mamince tehdy narodila moje sestra, dala mě pohlídat švagrové – mojí tetě. Bydlela se svou rodinou v malém domku s dvorkem, na kterém pobíhala všelijaká havěť – od psa, dvou koček až po husy a slepice.

Probudil mě podivný zvuk

Po obědě mě dala teta spát do přízemního pokojíku, který byl malou ložnicí. Nechala mi otevřené okno a sama odešla do kuchyně. Byly mi tehdy čtyři roky, a už jsem rozhodně nebyla dítě, které by po obědě spalo.

Nicméně jsem mamince slíbila, že budu hodná a poslušná, tak jsem ležela a ležela – až jsem nakonec přece jen usnula. Po chvíli mě však probudil podivný zvuk. Bylo to takové tiché syčení. Otevřela jsem oči. U postele stála žena.

Byla oblečená v dlouhých černých šatech a na hlavě měla, z mého pohledu, dlouhý šátek. Na pelesti postele seděl havran a chystal se na mě skočit. Žena mávala rukou směrem k němu a tichým hlasem, který se mi zdál původně jako syčení, ho odháněla. Havran ženu pár vteřin sledoval, nakonec se otočil a odletěl.

Kam ta žena zmizela?

Žena se na mě podívala, měla krásné oči, a usmála se. V tu chvíli se na chodbě ozvaly kroky. Teta mě šla zkontrolovat. Neznámá žena ukázala prstem na rty, že mám mlčet, a rychlým krokem odešla do vedlejší místnosti.

Když teta zjistila, že jsem vzhůru, odvedla mě do kuchaně. Tam seděla její sestra, za chvíli přišla maminka a po ní i otec. Stále mi vrtalo hlavou, proč ta milá žena není s námi. Proč tu také nesedí a nepovídá si? A tak jsem se zeptala.

„Kde je ta paní, co stála u mé postele, když jsem spala?“ Všichni se obrátili na tetu. Ale teta jen zavrtěla hlavou. V celém domě byla jen ona sama. Já se ale nedala. Začala jsem líčit historku s havranem, s paní v dlouhých šatech a šátkem na hlavě.

A když jsem na závěr řekla, že paní odešla do vedlejšího pokoje, všichni se po sobě podívali. „Tam ale žádný pokoj není!“ vysvětlila mi teta. „Tam je jenom zeď.“ A na důkaz toho mi ji šla ukázat.

Vesnický příběh

Nikdo mi nevěřil. Byla jsem z toho smutná. Přikládali to mé dětské fantazii nebo snu, který se mi zdál. Bylo to ale tak skutečné! Jako zajímavou příhodu to teta vyprávěla po vesnici. Nikoho nenapadlo, že by na mém zážitku byl kousek pravdy.

Až to vyslechl starý pán, který v naší vesnici žil od dětství. Vzpomněl si, že slýchával od své babičky, že v místech, kde stojí tety domek, býval klášter. Znovu se mě začali všichni vyptávat na to, jak neznámá žena vypadala, a co měla na sobě.

Kromě typického oblečení jeptišky jsme se dopracovali k dalším detailům, které jsem jako malé dítě nemohla znát, a které také poukazovali na jeptišku.

Ať to bylo tehdy jakkoliv, přišla, aby mě, čistou duši, ochránila před havranem, který mi mohl ve spánku vyklovnout oči…

Dana S. (59), Třeboň

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.