Domů     Osudový muž na poslední chvíli
Osudový muž na poslední chvíli
5 minut čtení

Je to právě dvaadvacet let, co mi zemřela maminka. Bylo mi třicet čtyři a bylo to to nejhorší, co mě mohlo potkat.

Nejlepší máma a člověk na světě. Ale to co v posledních měsících svého života prožívala, bych nepřála nikomu. Bylo těžké se o ni starat. Vidět, jak trpí a nemoct udělat nic, co by jí aspoň trochu pomohlo. Proto byla její smrt vlastně jejím vysvobozením.

„Proč proboha ona musela tak trpět?“ ptala jsem se. „A proč já jsem musela přijít i o druhého rodiče? Co komu naše rodina udělala, že ji musel osud takhle nemilosrdně semlít?“ Cítím to jako dnes. Můj táta zemřel na infarkt, když mi bylo dvacet.

Máma se z toho tátova rychlého konce nemohla vzpamatovat. Bylo to náhlé a bez varování.

Druhá máma

Stejně věřím, že tu rakovinu dostala ze stresu, že najednou s námi zůstala sama. Bráchovi bylo dvanáct. Protože jsem byla o osm let starší, byla jsem jeho druhá máma.

Starala jsem se o něj, už jsem chodila do práce, takže jsem mu občas přilepšila i ke kapesnému. Tomovi bylo dvacet šest, když si sbalil kufry a odjel s kamarádem za prací do Austrálie. Nic lepšího nevymyslel.

Pracoval v pěkné restauraci, kde alespoň zúročil svoji hotelovou školu. Našel si tam dívku a byl moc spokojený. Naučil se anglicky, staral se sám o sebe a slušně vydělával.

Záviděla jsem mu, že se oprostil od každodenních starostí, které jsme tu coby dospělí sirotkové měli. Ale přála jsem mu to. Byl prostě větší světák a odvaha. Na rozdíl ode mě.

Cítila jsem beznaděj

Seděla jsem v práci a přemýšlela, proč můj život není, jaký jsem si ho představovala, když mi bylo třeba osmnáct. Plánovala jsem, že budu studovat, cestovat, dělat kariéru. Pak mít rodinu a děti.

Jenže když přijdete v mládí o rodiče a jste citlivá duše jako já, dost se to na vás podepíše. Po tátově smrti jsem si našla skvělého kluka, který mým pocitům rozuměl. Sám byl z rozvrácené rodiny a taky to neměl lehké. Vyrůstal bez mámy.

Ta totiž Lukáše a jeho sestru nechala tátovi a našla si nového přítele, s kterým měla další dítě. Tak jsme si měli o čem povídat, byli jsme takové dvě citlivky.

Byl to můj první vážný vztah, zároveň jsem cítila, že Lukáš je muž mého života, že si ho chci vzít a mít s ním děti. Být s ním šťastná.

Opustil mě

Omyl. Byl to omyl. Jak jinak by to bylo v mém životě – toto se mi opět nevydařilo. Lukáš nezvládl, že jsem se o mámu starala víc než o něj. Ale copak jsem jí mohla nechat samotnou v tak těžkých chvílích? Rozešel se se mnou po dvanácti letech.

Těžko jsem chápala, jak mě mohl opustit v tak příšerné době. Věděl, že je na tom máma špatně. Jediné, co mě v té době drželo nad vodou, byla moje práce. Byla jsem zdravotní sestra v nemocnici na dětském oddělení chirurgie.

Vždy, když jsem byla v práci, zapomněla jsem na to, co se děje okolo mě a měla v hlavě trápení druhých. Dětí i jejich rodičů. Občas jsem viděla hrozné věci. Utěšovalo mě, že někteří prožívají přinejmenším totéž, co já.

Většinou ale mají za sebou mnohem těžší chvíle. Pohled na vážně zraněné dítě po nehodě mě ale dostával do mnohem větších smutků. Naštěstí jsem viděla taky rozzářené obličeje rodičů, když odcházeli s uzdravenými dětmi domů.

Nesnáším svátky

Lidé v práci mě dokázali rozptýlit, byla jsem ráda, že je mám kolem sebe. Kolegyně byly zároveň moje jediné kamarádky. Nejraději bych trávila v práci celé dny a nemusela vůbec domů.

Od té doby, co jsem přišla o rodiče i partnera, jsem si brala služby na všechny svátky. Nový rok, Velikonoce a hlavně Vánoce. Chtěla jsem být v práci týden nonstop. Nejhorší období v roce. Opravdu jsem neměla s kým slavit.

Jediný, kdo mi zbyl z celé rodiny, byl bráška, ale z Austrálie se mu na Vánoce domů nechtělo. Pozval mě, abych se přijela podívat do Sydney, ale radši jsem vzala službu, aby kolegyně, které mají rodiny, mohly být s nimi.

Následující podzim jsem našetřila na letenky a pobyt a strávila tam asi 5 týdnů. Byl to balzám na moji zlomenou duši a radost, kam jsem se díky Tomovi podívala.

Nový projekt

Cestou do Austrálie jsem chtěla zahájit nový život. Plánovala jsem, že tam naberu síly, abych se po návratu pustila do nového „projektu“. Chtěla jsem dítě. Do čtyřicítky moc nezbývalo a já byla jako kůl v plotě. Bez rodiny, bez partnera a hlavně bez dítěte.

Moc jsem si ho přála, a muže taky. Jenže to nevycházelo. Ale nevzdávala jsem se. Byla jsem připravená si i dítě osvojit. Proces umístění byl ale náročný, hlavně proto, že jsem byla samožadatelka.

Byla jsem přesto rozhodnutá stát se matkou jakýmkoliv způsobem a podstoupit všechny psychotesty a ponižující posuzování. Chodila jsem do kojeneckého ústavu nejdřív děti vyzvedávat a trávit s nimi třeba odpoledne. Brala jsem je na procházky a na hřiště.

Tam jsem potkala Vlastimila. Čtyřicetiletého rozvedeného tatínka desetiletého Pepíka. Oslovil mě na lavičce a dali jsme se do řeči. Nikdy se mi to nestalo, ale povídali jsme si, jako bychom se znali už dlouho.

Dnes jsem za něj vdaná a máme osmnáctiletého Martina. S Vlastou vychováváme ještě jednadvacetiletou Terezku, kterou jsme si osvojili. Je to ta tehdy tříletá holčička, kterou jsem vzala na hřiště a potkala s ní Vlastimila. Byl to můj osudový muž, který přišel na poslední chvíli.

Jarmila L. (56), Brno

Předchozí článek
Další článek
Související články
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
4 minuty čtení
Můj syn se ženil poměrně pozdě. Byla jsem tedy šťastná, když mi konečně oznámil, že je zamilovaný, a budoucí snacha se mi moc líbila. Můj syn Luděk byl úplně normální chlap, co se týče vzhledu, ale byl velmi úspěšný ve své profesi a tomu měl i odpovídající plat. Svoji ženu Evu poznal, až když mu bylo čtyřicet let. Byla o dvanáct let mladší a byla to skutečná krasavice. Byla ten typ ženy, za
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
epochaplus.cz
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
Od startu malého letadla uplyne jen pár minut, když se uprostřed noci v plné rychlosti zaboří do kukuřičného pole. Budoucnost hudby se v jediném okamžiku mění. Když se Americe zeptáte na 3. února 1959 téměř určitě v odpovědi zazní jméno Buddy Holly. Toho dne totiž během jediného okamžiku rocková hudba přichází o několik hitmakerů, mezi nimiž je největší
Jak jsem opustila svoje tělo
skutecnepribehy.cz
Jak jsem opustila svoje tělo
U známých na chalupě jsme na půdě našli staré bylinky po babičce. Zvědavost mi nedala a připravila jsem si z nich lektvar… Zimní pobyt na chalupě se pro mě vlastní vinou změnil v děsivý zážitek, na který až do konce svého života nezapomenu! Napila jsem se zvláštního čaje a málem mě to stálo život. Opustila jsem poté své
Jednoduchý a skvělý svařák
tisicereceptu.cz
Jednoduchý a skvělý svařák
Umíte si představit zimu bez oblíbeného svařáku? Spousta lidí ne, proto jsme si pro vás připravili jednoduchý a rychlý recept na ten nejlepší svařák. Ingredience cukr krystal 1 ks velké skořice
Mars odhalil své nitro
21stoleti.cz
Mars odhalil své nitro
Data ze sondy NASA InSight, která před třemi lety umlkla pod vrstvou prachu, stále přinášejí překvapení. Dva nezávislé vědecké týmy nyní oznámily, že Mars má nejen plášť plný trosek z dávných impaktů,
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
epochalnisvet.cz
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
V polovině 7. století ve Středomoří vrcholí útoky muslimů. Načas do jejich rukou padne i Sicílie. Jejich nadvláda tam nebude trvat dlouho, ale stačí to, aby z ostrova musela uprchnout většina křesťanských duchovních.   Jedním z nich je i Agatho (577–681), mnich benediktinského kláštera sv. Herma v Palermu. Je mu již téměř 80 let, ale ve svém poslání
Další rozchod Fingera na spadnutí?
nasehvezdy.cz
Další rozchod Fingera na spadnutí?
Herec známý ze seriálu Ulice Martin Finger (54) se nezdá! Letos v únoru se provalilo, že už nežije s partnerkou Barborou Vrablíkovou (38), kvůli níž opustil svou manželku Monikou Šabartovou (51), a má
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
epochanacestach.cz
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
Letošní 33. ročník mezinárodního historického festivalu Táborská setkání bude důstojnou připomínkou dvou loňských významných výročí: 600 let od úmrtí nikdy v poli neporaženého hejtmana Jana Žižky z Trocnova a 40 let partnerství Tábora s německým městem Kostnice. http://taborskasetkani.eu
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
nejsemsama.cz
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
O tom, že k uchování zdravé a mladistvě vyhlížející pleti je nezbytná pravidelná očista, asi nikdo nepochybuje. Ovšem pořád se najdou ženy, které se neodličují správně a pak je trápí problematická pleť. Na trhu najdete záplavu přípravků určených k čištění. Je jich dokonce tolik, že je obtížné vybrat ten pravý. Proto jsme pro vás připravili malého průvodce. Micelární vody V
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
iluxus.cz
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
U značky Longines není žádným nováčkem, nyní je však mnohem kompaktnější, smyslnější, ženštější. Redesignovaná kolekce PrimaLuna vystihuje vše, čím je značka Longines dnes a čím byla i před sto dvacet
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
enigmaplus.cz
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
Muže v černém si často představujeme jako vládní agenty pracující v maximálním utajení. Mají se objevovat na místech, kde bylo pozorováno UFO, a snaží se prý zajistit, aby nevznikala zbytečná panika.
Jak se žije na ostrově plynových masek?
historyplus.cz
Jak se žije na ostrově plynových masek?
Mijakedžima u Japonska se zdá být jako kterýkoli jiný tichomořský ostrov, pravdou však je, že skrývá svoji temnou stránku. Až na pár stovek lidí se zde totiž nachází ještě aktivní sopka, kterou místní považují za nejničivějšího obyvatele ostrova! Kdykoli zazní siréna, každý si musí nasadit plynovou masku. Stalo se tak již nespočetněkrát v minulosti a