Domů     Osudový muž na poslední chvíli
Osudový muž na poslední chvíli
5 minut čtení

Je to právě dvaadvacet let, co mi zemřela maminka. Bylo mi třicet čtyři a bylo to to nejhorší, co mě mohlo potkat.

Nejlepší máma a člověk na světě. Ale to co v posledních měsících svého života prožívala, bych nepřála nikomu. Bylo těžké se o ni starat. Vidět, jak trpí a nemoct udělat nic, co by jí aspoň trochu pomohlo. Proto byla její smrt vlastně jejím vysvobozením.

„Proč proboha ona musela tak trpět?“ ptala jsem se. „A proč já jsem musela přijít i o druhého rodiče? Co komu naše rodina udělala, že ji musel osud takhle nemilosrdně semlít?“ Cítím to jako dnes. Můj táta zemřel na infarkt, když mi bylo dvacet.

Máma se z toho tátova rychlého konce nemohla vzpamatovat. Bylo to náhlé a bez varování.

Druhá máma

Stejně věřím, že tu rakovinu dostala ze stresu, že najednou s námi zůstala sama. Bráchovi bylo dvanáct. Protože jsem byla o osm let starší, byla jsem jeho druhá máma.

Starala jsem se o něj, už jsem chodila do práce, takže jsem mu občas přilepšila i ke kapesnému. Tomovi bylo dvacet šest, když si sbalil kufry a odjel s kamarádem za prací do Austrálie. Nic lepšího nevymyslel.

Pracoval v pěkné restauraci, kde alespoň zúročil svoji hotelovou školu. Našel si tam dívku a byl moc spokojený. Naučil se anglicky, staral se sám o sebe a slušně vydělával.

Záviděla jsem mu, že se oprostil od každodenních starostí, které jsme tu coby dospělí sirotkové měli. Ale přála jsem mu to. Byl prostě větší světák a odvaha. Na rozdíl ode mě.

Cítila jsem beznaděj

Seděla jsem v práci a přemýšlela, proč můj život není, jaký jsem si ho představovala, když mi bylo třeba osmnáct. Plánovala jsem, že budu studovat, cestovat, dělat kariéru. Pak mít rodinu a děti.

Jenže když přijdete v mládí o rodiče a jste citlivá duše jako já, dost se to na vás podepíše. Po tátově smrti jsem si našla skvělého kluka, který mým pocitům rozuměl. Sám byl z rozvrácené rodiny a taky to neměl lehké. Vyrůstal bez mámy.

Ta totiž Lukáše a jeho sestru nechala tátovi a našla si nového přítele, s kterým měla další dítě. Tak jsme si měli o čem povídat, byli jsme takové dvě citlivky.

Byl to můj první vážný vztah, zároveň jsem cítila, že Lukáš je muž mého života, že si ho chci vzít a mít s ním děti. Být s ním šťastná.

Opustil mě

Omyl. Byl to omyl. Jak jinak by to bylo v mém životě – toto se mi opět nevydařilo. Lukáš nezvládl, že jsem se o mámu starala víc než o něj. Ale copak jsem jí mohla nechat samotnou v tak těžkých chvílích? Rozešel se se mnou po dvanácti letech.

Těžko jsem chápala, jak mě mohl opustit v tak příšerné době. Věděl, že je na tom máma špatně. Jediné, co mě v té době drželo nad vodou, byla moje práce. Byla jsem zdravotní sestra v nemocnici na dětském oddělení chirurgie.

Vždy, když jsem byla v práci, zapomněla jsem na to, co se děje okolo mě a měla v hlavě trápení druhých. Dětí i jejich rodičů. Občas jsem viděla hrozné věci. Utěšovalo mě, že někteří prožívají přinejmenším totéž, co já.

Většinou ale mají za sebou mnohem těžší chvíle. Pohled na vážně zraněné dítě po nehodě mě ale dostával do mnohem větších smutků. Naštěstí jsem viděla taky rozzářené obličeje rodičů, když odcházeli s uzdravenými dětmi domů.

Nesnáším svátky

Lidé v práci mě dokázali rozptýlit, byla jsem ráda, že je mám kolem sebe. Kolegyně byly zároveň moje jediné kamarádky. Nejraději bych trávila v práci celé dny a nemusela vůbec domů.

Od té doby, co jsem přišla o rodiče i partnera, jsem si brala služby na všechny svátky. Nový rok, Velikonoce a hlavně Vánoce. Chtěla jsem být v práci týden nonstop. Nejhorší období v roce. Opravdu jsem neměla s kým slavit.

Jediný, kdo mi zbyl z celé rodiny, byl bráška, ale z Austrálie se mu na Vánoce domů nechtělo. Pozval mě, abych se přijela podívat do Sydney, ale radši jsem vzala službu, aby kolegyně, které mají rodiny, mohly být s nimi.

Následující podzim jsem našetřila na letenky a pobyt a strávila tam asi 5 týdnů. Byl to balzám na moji zlomenou duši a radost, kam jsem se díky Tomovi podívala.

Nový projekt

Cestou do Austrálie jsem chtěla zahájit nový život. Plánovala jsem, že tam naberu síly, abych se po návratu pustila do nového „projektu“. Chtěla jsem dítě. Do čtyřicítky moc nezbývalo a já byla jako kůl v plotě. Bez rodiny, bez partnera a hlavně bez dítěte.

Moc jsem si ho přála, a muže taky. Jenže to nevycházelo. Ale nevzdávala jsem se. Byla jsem připravená si i dítě osvojit. Proces umístění byl ale náročný, hlavně proto, že jsem byla samožadatelka.

Byla jsem přesto rozhodnutá stát se matkou jakýmkoliv způsobem a podstoupit všechny psychotesty a ponižující posuzování. Chodila jsem do kojeneckého ústavu nejdřív děti vyzvedávat a trávit s nimi třeba odpoledne. Brala jsem je na procházky a na hřiště.

Tam jsem potkala Vlastimila. Čtyřicetiletého rozvedeného tatínka desetiletého Pepíka. Oslovil mě na lavičce a dali jsme se do řeči. Nikdy se mi to nestalo, ale povídali jsme si, jako bychom se znali už dlouho.

Dnes jsem za něj vdaná a máme osmnáctiletého Martina. S Vlastou vychováváme ještě jednadvacetiletou Terezku, kterou jsme si osvojili. Je to ta tehdy tříletá holčička, kterou jsem vzala na hřiště a potkala s ní Vlastimila. Byl to můj osudový muž, který přišel na poslední chvíli.

Jarmila L. (56), Brno

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i