Domů     Kvůli kočce by mě snad zabila
Kvůli kočce by mě snad zabila
5 minut čtení

Kdysi jsme byly kamarádky a já jsem si myslela, že naše přátelství jen tak nemůže skončit. Se srdcem na dlani a nabídnutou pomocnou rukou jsem však já skončila její vinou v nemocnici na kapačkách.

Seznámily jsme se jako sousedky v činžovním domě. Já vdova, Lucie rozvedená. Děti už jsme obě měly dospělé, a tak nás k sobě přivedl určitý druh samoty. Setkávaly jsme se nejen u kafíčka, ale vyrážely jsme spolu i na výlety, výstavy i do divadla.

Lucie je hodně aktivní, potřebuje společnost, ráda na sebe upoutá pozornost. Já jsem spíš klidnější typ a vystačím si i sama s knížkou. To nám ale nevadilo, docela dobře jsme se doplňovaly. Přátelství nám vydrželo ještě pár měsíců poté, co Lucii navštívil syn.

Sobce v sobě nezapřela

Když jsme klábosily, Lucie mi vyprávěla o tom, jak je opustil manžel, když byl Pavlík malý a opakovaně nemocný se záchvaty dušnosti. Vzpomínala na to, jak si přivydělávala po nocích jako servírka, aby je oba uživila.

V té době se spřátelila s mladou ženou, která jí syna pravidelně hlídala. Vycházely spolu dobře tři roky, ale pak dívka oznámila, že se bude vdávat a stěhovat na druhý konec republiky.

Lucii tahle změna přinesla velké komplikace, a tak vnímala dívčino chování jako zradu. „Však jsem jí to osladila,“ pronesla tehdy škodolibě, ale nic bližšího neřekla a já se raději neptala.

Syn utekl

Vzpomněla jsem si na to, když mi vyprávěla, že vyběhla s přítelkyní svého syna. Jak Pavlík rostl, jeho zdravotní potíže se výrazně mírnily.

„Prakticky jsem se znovu nadýchla k normálnímu životu, když mu bylo sedmnáct,“ líčila mi a dodala, že pro něj obětovala kariéru i partnerský život. To se prý pak nemohl nikdo divit, že zasáhla, když se na něj začala lepit jeho spolužačka.

„Pořád ho někam tahala, lákala na brigády do ciziny, jako by nemohl trávit léto se mnou. Vždycky jsme rádi chodívali do lesa, na hory nebo k rybníku.“

Tehdy mi došlo, že Lucie si potřebuje k sobě někoho přivázat. Pavel to zřejmě nechtěl snášet a ve dvaceti od ní utekl na Nový Zéland. Při vzpomínkách se o tom Lucie zmínila jako o další zradě, která ji potkala.

Od pošťačky vím, že jí Pavel ze začátku psával, ale ona s ním nekomunikovala. Před dvěma lety se tu objevil. Masku tvrďáka Lucie odložila, když uviděla tříletého vnuka, který prý jako by Pavlíkovi z oka vypadl.

Před odjezdem pak klučík přinesl babičce kotě, aby se jí po nich tolik nestýskalo.

Kočička na scéně

Od té doby měla Lucie nový objekt své lásky. Kočička byla roztomilá, Lucie ji pojmenovala Princezna a zacházela s ní jako s dítětem. Dokonce výrazně omezila svoje společenské aktivity. I mně se přívětivý mourek líbil a pochopitelně jsem její nadšení sdílela.

Když příští rok pozval Pavel Lucii na společnou dovolenou k moři, požádala mě, abych se o kočičku postarala – krmila ji a venčila na dvorku našeho domu. Samozřejmě jsem souhlasila.

Zaplatila jsem

Všechno šlo hladce, ale třetí den, když jsme byly venku, se najednou přiřítil cizí pes. Kočka se lekla, naježila se a prskala, jenže pes se na ni vrhl a chytil ji zuby za hřbet.

Princezna by jako každá kočka zřejmě dokázala utéct, kdybych ji v tu chvíli neměla na dlouhém vodítku. Kočka řvala, já taky, až přiběhl pán a psa odvolal. Princezna byla celá od krve a nemohla se postavit na nohu.

Pán nám hned zavolal taxík, aby nás odvezl na veterinu. Naštěstí to poranění nebylo vážné. Za ošetření včetně šití a kontroly následující den jsem zaplatila dva tisíce. Když se Lucie vrátila, byla kočička už zase v dobré náladě.

Samozřejmě jsem Lucii vše vylíčila a doufala, že mě pochopí a taky zaplatí ten účet. Za to, co se stalo, jsem nemohla, a navíc pro mě byly dva tisíce hodně peněz. Jenže jsem se nedočkala ani jednoho.

Lucie mě obvinila, že jsem jí málem zabila nejlepšího přítele a peníze jsou prý to nejmenší, čím jsem mohla za svou chybu zaplatit. Nevěřila jsem svým uším. Od té doby mi neotevírala ani nebrala telefon.

Vypadalo to, že jsem definitivně přišla nejen o peníze, ale i o kamarádku, že je to konec. Ale nebyl.

Dočista se pomátla

Zhruba po měsíci mi od Lucie přišla zpráva, že by ráda ten průšvih dořešila, abych přišla na kafe. V rozhovoru zmínila, že jsem ji sice zradila, ale že je přesto ochotná zaplatit polovinu výdajů. Dokonce mi ke kávě nabídla moučník.

Jsem asi naivní, ale chtěla jsem se chovat příjemně, a tak jsem neodmítla. Večer jsem ulehla s dobrým pocitem, ale vzbudila jsem se ještě za tmy se šílenými křečemi v břiše a zbytek noci jsem doslova protrpěla.

Ráno jsem nebyla schopná postavit se na nohy, a tak jsem zavolala doktorce. Ta mě nechala převézt sanitou do nemocnice, kde jsem zůstala tři dny na kapačkách. Podle tamního doktora to mohlo způsobit jen hodně silné projímadlo.

Ujistil mě, že jsem měla štěstí, že to se mnou nedopadlo hůř (mám totiž se střevy léta potíže) a podezíral mě z agresivní diety. Já však měla své podezření. Ale bohužel žádné důkazy. Na policii jsem jít nemohla. A dodnes nemám ani ty slibované peníze. A samozřejmě ani někdejší kamarádku.

Pavla H. (58), Klatovy

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
4 minuty čtení
Poslední tři roky se můj život točí jen kolem jednoho. Kolem péče o manžela Františka, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Z našeho kdysi tak šťastného a spokojeného manželství, plného výletů a smíchu, se stal boj o každý den. Miluji ho, ale musím přiznat, že už to nezvládám. Sedím u jeho postele a poprvé vážně přemýšlím, jestli by pro nás oba nebylo lepší, kdyby šel do hospicu. Ta
3 minuty čtení
Nikdy bych si nepomyslela, že se mi to stane. Vdala jsem se z lásky, opravdu z lásky. A pak jsem se zamilovala do jiného a zničilo mi to život. S Jirkou jsme se znali od střední. Brali jsme se velmi mladí. Postavili jsme společně za podpory našich rodin dům a vychovali dceru. Život plynul jako klidná řeka. Jenže časem jsem si začala všímat, že jsem někde ztratila samu sebe. Pracovala jsem ja
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.