Domů     Mrtvý tchán se vrátil, aby pomohl
Mrtvý tchán se vrátil, aby pomohl

V zapadlé hospůdce jsme narazili na zvláštního muže. Přísahala bych, že je to manželův otec. Kdyby ovšem nebyl už několik let mrtvý.

Můj manžel Pavel byl vždycky trochu větroplach. Už když jsem ho poznala, byl to bohém. Měl poetickou duši a rozhodně to nebyl ten typ, co by uměl spravit rozbité topení nebo vymalovat byt. Věděla jsem to a nevadilo mi to.

Byla jsem zamilovaná a taky jsem si v duchu tak trochu říkala, že se to třeba časem změní. To se ale nestalo. I patnáct let po svatbě byl Pavel stejně bezstarostný chlap, který neuměl vzít za práci.

Celé dny trávil jen u počítače a psal ty své básně a povídky, které beztak skoro nikdo nečetl.

Nikdy nepřiložil ruku k dílu

„Nemůžeš dát alespoň prádlo do pračky nebo uklidit nádobí z myčky?“ zeptala jsem se manžela poněkud nepříjemným hlasem. Vrátila jsem se utahaná z práce a on opět seděl u počítače s očima upřenýma na monitor.

„Věčně jen sedíš u počítače nebo chodíš po kavárnách, ale v bytě nehneš ani prstem. Všechno abych dělala já.“ Manžel se na mě otočil. „Koukám, že máš zase blbou náladu,“ prohlásil. Koukala jsem na něj a nevěřila vlastním uším.

„Ne, to nemám, ale už mám všeho plné zuby. Ty tvoje literární díla nevydělávají ani korunu. Aspoň bys mohl jít někam na brigádu.“

Manželův obličej zrudl. „Vystudoval jsem filozofii a nehodlám pípat za kasou v nějakém supermarketu, jen abys mi dala konečně pokoj.“ Vstal a přetáhl si přes hlavu mikinu. „Jdu se projít,“ prohlásil a práskl za sebou dveřmi.

Zašli jsme na usmířenou do hospůdky

O půl hodiny později se manžel vrátil. Opět byl klidný a usmíval se na mě. Objala jsem ho. „Co kdybychom zašli někam na večeři?“ navrhla jsem. Manžel souhlasil. Procházeli jsme se po ulicích a mlčeli. Vychutnávali jsme si vůni rostoucích květin a zpěv ptáků.

Došli jsme až k nádraží, kde byla jedna malá hospůdka. „Dáme si pivo a utopence?“ zeptala jsem se a ukázala na lokál. Pavel se rozzářil. Byla to oblíbená hospůdka jeho zesnulého otce Josefa.

Přízrak u vedlejšího stolu

Sedli jsme si k malému stolku v rohu místnosti a objednali si. „Na zdraví!“ ťukli jsme si s manželem půllitry a pustili se do jídla. Najednou jsem si všimla, že manželův obličej zbledl. Vyděšeně koukal k protějšímu stolu.

„Co je?“ zeptala jsem se a podívala se tam také. Málem mi zaskočilo. U stolu seděl Pavlův otec! Ten, co byl už osm let po smrti. „Vidíš ho?“ hlesl tiše Pavel. „To je táta.“ Podívala jsem se na manžela. „To není možné. Josef je už přece dávno mrtvý.“ Ta podoba však byla zarážející.

Vzpomínky na dětství

Manžel z dotyčného nespouštěl oči. „Je to on. Má stejnou košili i vousy,“ šeptal Pavel. „Neblázni. Je to jen chlap, co se tvému otci podobá,“ přesvědčovala jsem manžela. Pavel mě však nevnímal. „Je to on. Ať už skutečný, nebo přízrak…,“ mumlal spíš sám k sobě.

„Každopádně je to znamení!“ Vůbec jsem manželovi nerozuměla. „Cože? Co tím myslíš?“ Manžel se ke mně otočil. „S tátou jsem nikdy neměl hezký vztah. Pořád mi říkal, že lítám v oblacích a že jsem k ničemu.

Mamka mu často žalovala, jak jsem nezvladatelný a neposlouchám, a táta mě pak vždycky sešvihal páskem. Byly chvíle, kdy jsem ho nenáviděl,“ svěřoval se mi manžel a v očích se mu objevily slzy.

Trápila ho minulost

„Určitě tě měl rád,“ špitla jsem a vzala ho za ruku. O jeho složitém vztahu k otci jsem neměla ani tušení. Když jsme se seznámili, bylo Pavlovi pětadvacet let a s rodiči už nežil. „Škoda, že jsme si vztah mezi námi nikdy nevyjasnili.

Vlastně ani nevím, zda jsem mu někdy řekl, že ho mám rád,“ pokračoval manžel. Viděla jsem, jak se tím trápí. „Co kdybychom si k němu přisedli?“ napadlo mě. Udiveně se na mě podíval. „Myslíš?“ Pokrčila jsem rameny. „Proč ne.“

Dali jsme se do řeči

Pomalu jsme se zvedli, vzali nedopité půllitry a zamířili ke stolku, kde muž seděl. „Dobrý den,“ pozdravila jsem ho a usmála se na něj. „Můžeme si přisednout?“ Děda se na mě překvapeně podíval a pak kývl hlavou.

„Nezlobte se, nechceme vás rušit, ale víte…“ Na chvilku jsem se odmlčela. „Vypadáte přesně jako můj táta,“ dořekl manžel. „Opravdu?“ zamrkal starý pán. „A kde je váš tatínek teď?“ Manžel sklopil zrak. „Už zemřel,“ špitl.

„Vy jste odsud?“ zeptala jsem se, abych odvedla řeč jinam. Muž zavrtěl hlavou. „Žiju v Brně. Zde mám syna a vnuky. Jsem vdovec, tak za nimi často jezdím. Doma je mi samotnému smutno.“ „Jak starého máte syna?“ skočil mu manžel do řeči. „Nedávno mu bylo padesát. Jmenuje se Pavel,“ odvětil děda.

Změnil se k lepšímu

Manžel zůstal s otevřenou pusou. „Mně bylo padesát před měsícem. A jmenuju se taky Pavel.“ Se starým pánem jsme si povídali několik hodin. Když jsme se loučili, podal mi Pavel mobil, abych je vyfotila. Když stáli vedle sebe, dvojník na mě mrkl.

Opravdu vypadal přesně jako můj tchán. Pak jsme si všichni na rozloučenou podali ruce. Při cestě domů byl manžel duchem mimo. „Pavle, co si myslel tím, že je to znamení?“ zeptala jsem se opatrně.

„No, když táta ještě žil, pořád mi říkal, abych se chopil nějaké pořádné práce a postaral se o rodinu. A já to nikdy neudělal, ani s tebou. Ale slibuju, že odteď se to změní.“ A to se skutečně stalo.

Manžel začal pracovat pro jednu překladatelskou agenturu a básně a povídky píše už jen ve svém volném čase.

Dana L. (57), Opava

Předchozí článek
reklama
Související články
6.12.2023
Když můj muž tu práci přijal, bývalý hrobník mu kladl na srdce, aby se nezdržoval na hřbitově po jedenácté. Jednou ho ale neposlechl. Byl pátek, na kostele právě odbilo šest hodin večer a můj manžel se vydal do práce. Funkci hrobníka v obci, kam jsme se před pár týdny přistěhovali zastával nově, říkal tehdy, že to bude fajn přivýdělek. Slunce už zapadalo, prošel hřbitovní branou a zamířil k 
5.12.2023
Ze spaní mě probudilo děsivé stvoření. Mělo rohy a ocas. Místo do pekla mě vyvedlo ven z domu. Najednou se ozvala rána jako z děla. Bylo to tehdy v předvánočním čase, kdy chodí čert a Mikuláš. Byla jsem ještě malá holčička. Tenkrát mě hlídala babička, která bydlela v malém domku, kolem kterého pobíhalo všelijaké zvířectvo – husy, slepice, kočky i starý pes Azor. Bývala jsem tam moc ráda. Byl
5.12.2023
Před spaním jsem myslela na svého syna tak usilovně, že se najednou objevil naproti mně. V tu chvíli se mu prý v cizině zdál sen o mně a o domově. Tento příběh se mi přihodil před dvaceti lety. Bylo to zvláštní propojení mezi mnou jako matkou a mým synem Jakubem, který byl dlouhodobě v cizině. Pracoval až za oceánem a neviděli jsme se už přes rok, ani na Vánoce bohužel nepřijel. Měli jsme sp
5.12.2023
Jako zedník jsem měl na hradě vybourat dveře do tajného pokoje, kde podle legendy věznil tamní pán svou dceru. Během práce se mi asi povedlo vysvobodit ducha. Stál jsem na posledním schůdku točitého schodiště, které se táhlo do posledního patra hlásky hradu. Byl jsem tam naposledy jako malý kluk. Pamatuji si na výklad průvodkyně, která nám řekla, že zdejší kruhová místnost má několik zajímav
3.12.2023
Sestra zemřela, když mi bylo sedmnáct. Byla o patnáct let starší, a tak se po smrti maminky stala mojí největší oporou. Vychovávala mě a naučila se o sebe postarat. Byla jsem v podstatě takové její nejstarší dítě, její děti byly jen o málo let mladší než já. Po smrti sestry, která pro mě byla těžkou ranou, jsem se odstěhovala z rodného kraje. Pak už jsem tam nejezdila. Žila jsem v naprostém odt
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rakouské Alpy: Dva tipy pro milovníky adrenalinu
epochanacestach.cz
Rakouské Alpy: Dva tipy pro milovníky adrenalinu
Vylezte si na ledovec! Tyrolské ledovcové středisko Stubai, kde můžete lyžovat od října do června, je položeno ve výšce mezi 1750–3212 metry nad mořem. Největší skiareál na ledovci vám však kromě 34 sjezdovek nabídne i netradiční adrenalinový zážitek v podobě zdolávání zamrzlé stěny. Ta se tyčí do výšky 20 metrů přímo u horní stanice lanovky Gamsgarten
Dlouhodobé sezení zabíjí častěji než kouření či obezita. Braňte se!
epochaplus.cz
Dlouhodobé sezení zabíjí častěji než kouření či obezita. Braňte se!
Schválně si některý den změřte, kolik hodin během něj prosedíte. A to nejen v práci, ale i cestou do a z ní či večer na gauči před televizí. Výsledek může být překvapivý – až 14 či 15 hodin denně! Co takové dlouhé sezení udělá s vaším tělem? Kouření, alkohol, drogy, nadměrné slunění, špatná strava a přejídání jsou zničující,
Zradil ji ve chvíli, kdy jeho lásku nejvíce potřebovala
nasehvezdy.cz
Zradil ji ve chvíli, kdy jeho lásku nejvíce potřebovala
Osud si s herečkou několikrát nepěkně pohrál. Vždy ale sebrala zbytky svých sil a vyrazila do boje. Dnes se snaží žít jenom přítomností a užívat si každého dne. A zdá se, že to dokonale funguje. Kř
Půjčka do výplaty je receptem na různé nečekané výdaje
21stoleti.cz
Půjčka do výplaty je receptem na různé nečekané výdaje
Máte před sebou výdaje, s nimiž jste nepočítali? Krátkodobá půjčka může být dobrým pomocníkem. Je velmi rychlá a věcná, neptá se na detaily z osobního života a dovede pomoci vždy efektivně. Lze se
Má v srdci místo jen pro Kolečka?
nasehvezdy.cz
Má v srdci místo jen pro Kolečka?
Ačkoli už uplynulo od rozchodu herečky ze seriálu ZOO Denisy Nesvačilová (32) a scenáristy Petra Kolečka (39) několik měsíců, podle informací od našeho anonymního zdroje ho stále nedostala z hlavy.
Carnegie Hall: Slavný chrám hudby se zrodí na moři
epochalnisvet.cz
Carnegie Hall: Slavný chrám hudby se zrodí na moři
Jestliže pro horolezce je vrcholem Mount Everest a operní pěvec sní o La Scale, interpret klasické i populární hudby má jako nejvyšší metu Carnegie Hall, magickou koncertní síň v New Yorku.  
Záhada pojmenování města Pelhřimov i rejdiště místních čarodějnic a krvelačných běsů
enigmaplus.cz
Záhada pojmenování města Pelhřimov i rejdiště místních čarodějnic a krvelačných běsů
Nejznámější pověst o vzniku Pelhřimova, města v kraji Vysočina, uvádí jako jeho zakladatele pražského biskupa Pelhřima. Tento biskup se vydal jako prostý poutník pěšky na cestu do Říma. V místě blízko
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
iluxus.cz
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
Slavnostní galavečer vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže o nejlepší destilát a likér Czech National Spirits Competition 2023 proběhl v reprezentativních prostorech Strahovského kláštera v sobotu 2.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Ukrajinský boršč s hovězím masem
tisicereceptu.cz
Ukrajinský boršč s hovězím masem
Věděli jste, že skvělý boršč je ve skutečnosti nikoliv ruskou, ale ukrajinskou specialitou! Je dokonce zapsán jako dědictví UNESCO. Můžete si jej připravit třeba tímto způsobem. Suroviny 200 g z
Vlastně jsem se znovu narodila
skutecnepribehy.cz
Vlastně jsem se znovu narodila
Už několik let se jen velmi obtížně pohybuji i s hůlkou. Snažím se proto být maximálně opatrná. Abych se nedostala do situace jako před třemi lety. S krátícím se dnem si chodím nakupovat raději už dopoledne. Také provoz v ulicích je bezpečnější. To jsem si aspoň myslela ještě před třemi lety, než mne z mého omylu vyvedla nadmíru nepříjemná událost. Vypnutá
Kokosové pusinky
tisicereceptu.cz
Kokosové pusinky
Lehoučké nadýchané cukroví bez mouky je jako stvořené pro zdravé mlsání. Potřebujete 1 hrnek strouhaného kokosu 1/4 hrnku medu 1/2 lžičky mandlového/vanilkového extraktu špetku mořské soli 3