Domů     Mrtvý tchán se vrátil, aby pomohl
Mrtvý tchán se vrátil, aby pomohl

V zapadlé hospůdce jsme narazili na zvláštního muže. Přísahala bych, že je to manželův otec. Kdyby ovšem nebyl už několik let mrtvý.

Můj manžel Pavel byl vždycky trochu větroplach. Už když jsem ho poznala, byl to bohém. Měl poetickou duši a rozhodně to nebyl ten typ, co by uměl spravit rozbité topení nebo vymalovat byt. Věděla jsem to a nevadilo mi to.

Byla jsem zamilovaná a taky jsem si v duchu tak trochu říkala, že se to třeba časem změní. To se ale nestalo. I patnáct let po svatbě byl Pavel stejně bezstarostný chlap, který neuměl vzít za práci.

Celé dny trávil jen u počítače a psal ty své básně a povídky, které beztak skoro nikdo nečetl.

Nikdy nepřiložil ruku k dílu

„Nemůžeš dát alespoň prádlo do pračky nebo uklidit nádobí z myčky?“ zeptala jsem se manžela poněkud nepříjemným hlasem. Vrátila jsem se utahaná z práce a on opět seděl u počítače s očima upřenýma na monitor.

„Věčně jen sedíš u počítače nebo chodíš po kavárnách, ale v bytě nehneš ani prstem. Všechno abych dělala já.“ Manžel se na mě otočil. „Koukám, že máš zase blbou náladu,“ prohlásil. Koukala jsem na něj a nevěřila vlastním uším.

„Ne, to nemám, ale už mám všeho plné zuby. Ty tvoje literární díla nevydělávají ani korunu. Aspoň bys mohl jít někam na brigádu.“

Manželův obličej zrudl. „Vystudoval jsem filozofii a nehodlám pípat za kasou v nějakém supermarketu, jen abys mi dala konečně pokoj.“ Vstal a přetáhl si přes hlavu mikinu. „Jdu se projít,“ prohlásil a práskl za sebou dveřmi.

Zašli jsme na usmířenou do hospůdky

O půl hodiny později se manžel vrátil. Opět byl klidný a usmíval se na mě. Objala jsem ho. „Co kdybychom zašli někam na večeři?“ navrhla jsem. Manžel souhlasil. Procházeli jsme se po ulicích a mlčeli. Vychutnávali jsme si vůni rostoucích květin a zpěv ptáků.

Došli jsme až k nádraží, kde byla jedna malá hospůdka. „Dáme si pivo a utopence?“ zeptala jsem se a ukázala na lokál. Pavel se rozzářil. Byla to oblíbená hospůdka jeho zesnulého otce Josefa.

Přízrak u vedlejšího stolu

Sedli jsme si k malému stolku v rohu místnosti a objednali si. „Na zdraví!“ ťukli jsme si s manželem půllitry a pustili se do jídla. Najednou jsem si všimla, že manželův obličej zbledl. Vyděšeně koukal k protějšímu stolu.

„Co je?“ zeptala jsem se a podívala se tam také. Málem mi zaskočilo. U stolu seděl Pavlův otec! Ten, co byl už osm let po smrti. „Vidíš ho?“ hlesl tiše Pavel. „To je táta.“ Podívala jsem se na manžela. „To není možné. Josef je už přece dávno mrtvý.“ Ta podoba však byla zarážející.

Vzpomínky na dětství

Manžel z dotyčného nespouštěl oči. „Je to on. Má stejnou košili i vousy,“ šeptal Pavel. „Neblázni. Je to jen chlap, co se tvému otci podobá,“ přesvědčovala jsem manžela. Pavel mě však nevnímal. „Je to on. Ať už skutečný, nebo přízrak…,“ mumlal spíš sám k sobě.

„Každopádně je to znamení!“ Vůbec jsem manželovi nerozuměla. „Cože? Co tím myslíš?“ Manžel se ke mně otočil. „S tátou jsem nikdy neměl hezký vztah. Pořád mi říkal, že lítám v oblacích a že jsem k ničemu.

Mamka mu často žalovala, jak jsem nezvladatelný a neposlouchám, a táta mě pak vždycky sešvihal páskem. Byly chvíle, kdy jsem ho nenáviděl,“ svěřoval se mi manžel a v očích se mu objevily slzy.

Trápila ho minulost

„Určitě tě měl rád,“ špitla jsem a vzala ho za ruku. O jeho složitém vztahu k otci jsem neměla ani tušení. Když jsme se seznámili, bylo Pavlovi pětadvacet let a s rodiči už nežil. „Škoda, že jsme si vztah mezi námi nikdy nevyjasnili.

Vlastně ani nevím, zda jsem mu někdy řekl, že ho mám rád,“ pokračoval manžel. Viděla jsem, jak se tím trápí. „Co kdybychom si k němu přisedli?“ napadlo mě. Udiveně se na mě podíval. „Myslíš?“ Pokrčila jsem rameny. „Proč ne.“

Dali jsme se do řeči

Pomalu jsme se zvedli, vzali nedopité půllitry a zamířili ke stolku, kde muž seděl. „Dobrý den,“ pozdravila jsem ho a usmála se na něj. „Můžeme si přisednout?“ Děda se na mě překvapeně podíval a pak kývl hlavou.

„Nezlobte se, nechceme vás rušit, ale víte…“ Na chvilku jsem se odmlčela. „Vypadáte přesně jako můj táta,“ dořekl manžel. „Opravdu?“ zamrkal starý pán. „A kde je váš tatínek teď?“ Manžel sklopil zrak. „Už zemřel,“ špitl.

„Vy jste odsud?“ zeptala jsem se, abych odvedla řeč jinam. Muž zavrtěl hlavou. „Žiju v Brně. Zde mám syna a vnuky. Jsem vdovec, tak za nimi často jezdím. Doma je mi samotnému smutno.“ „Jak starého máte syna?“ skočil mu manžel do řeči. „Nedávno mu bylo padesát. Jmenuje se Pavel,“ odvětil děda.

Změnil se k lepšímu

Manžel zůstal s otevřenou pusou. „Mně bylo padesát před měsícem. A jmenuju se taky Pavel.“ Se starým pánem jsme si povídali několik hodin. Když jsme se loučili, podal mi Pavel mobil, abych je vyfotila. Když stáli vedle sebe, dvojník na mě mrkl.

Opravdu vypadal přesně jako můj tchán. Pak jsme si všichni na rozloučenou podali ruce. Při cestě domů byl manžel duchem mimo. „Pavle, co si myslel tím, že je to znamení?“ zeptala jsem se opatrně.

„No, když táta ještě žil, pořád mi říkal, abych se chopil nějaké pořádné práce a postaral se o rodinu. A já to nikdy neudělal, ani s tebou. Ale slibuju, že odteď se to změní.“ A to se skutečně stalo.

Manžel začal pracovat pro jednu překladatelskou agenturu a básně a povídky píše už jen ve svém volném čase.

Dana L. (57), Opava

Předchozí článek
reklama
Související články
28.3.2024
Byla strašná zima a zem tvrdá jako beton. Najednou se u mě objevil neznámý muž v černém a pomohl mi s těžkou prací. Halekal jsem na svou ženu do kuchyně, že volal nějaký pan Mráček, že mi pomůže s vykopáním hrobu. „To je divný!“ uslyšel jsem manželku mezi svým hlasitým zakašláním. Ta zpropadená chřipka se mě držela jako veš košile. „Ty znáš nějakého pana Mráčka?“ ptal jsem se. „Tady ve vsi žádn
27.3.2024
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny skrýše. Nebyl koutek, který bych v dětství neprolezla. Zato moje děti vůbe
27.3.2024
Celé to místo bylo tak romantické! Přesto v sobě skrývalo strašlivé tajemství. Jediná noc mě přesvědčila o tom, že bych v tom domě nebydlela ani za nic na světě. Původní majitel mi podal ruku: „Hezky si to bydlení užijte!“ Muž na mě působil solidním dojmem. Vše bylo v pořádku, snad jen ta nezvyklá rychlost, s jakou se domu zbavil. „Všechno kolem mě mi tu připomíná mého otce. Byl spolknut tím
27.3.2024
Dostal se do našeho bytu, když jsme spali, chtěl nás vykrást. Do té skříňky ale zloděj opravdu ruku dávat neměl! Narazil v ní na našeho ochránce. Když začal syn vykřikovat, že se dá na studium exotického zvířectva, pochopila jsem, že jde do tuhého. Velmi jsem si přála, aby se na školu nedostal, neboť jsem netoužila sdílet koupelnu třeba s varanem. Láska k těmto tvorům se u Mariana projevoval
22.3.2024
Spěchala jsem příliš a jela neopatrně, navzdory nepřízni počasí. Dostala jsem smyk a jen zázrakem unikla smrti. Ten den se to sešlo. Od rána jsem měla skluz a stále více a více jsem se propadala do děsivého zpoždění. Dítě jsem ale musela ze školky vyzvednout včas. Vychovatelky byly na pozdní příchody rodičů háklivé a velmi nepříjemné. Jednu z pracovních schůzek jsem musela odvolat, a i tak jsem
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
DŮM A ZAHRADA
epochanacestach.cz
DŮM A ZAHRADA
Výstava Dům a zahrada, která se koná od 18. do 21. dubna 2024 na Výstavišti Diamant Expo v Lounech představí více než 300 prodejců okrasných rostlin, bylinek, keřů, zeleniny, cibulovin, zahradního nářadí, zahradní techniky, zahradního nábytku, hnojiv, postřiků, potravin, přírodních léčiv, ale i stavebního materiálů, topných systémů, tepelných čerpadel, fotovoltaiky, koupacích sudů, bazénů, saun a
Plněná vejce
nejsemsama.cz
Plněná vejce
Základním a tradičním symbolem Velikonoc jsou vajíčka. Váš sváteční stůl ozdobí a výborně chutnají třeba vejce plněná. Potřebujete: ✿ 5 vajec ✿ 50 g lučiny ✿ 1 lžíci majonézy ✿ 1 lžíce plnotučné hořčice ✿ 1 lžičku citronové šťávy ✿ sůl, bílý pepř ✿ špetku mleté sladké papriky ✿ hrst zelené petrželky nebo jiných bylinek 1. Vejce uvařte natvrdo, zchlaďte je a oloupejte.
Láska na konci sluchátka
skutecnepribehy.cz
Láska na konci sluchátka
S novým chytrým telefonem jsem to vůbec neuměla. Dvakrát jsem vyťukala špatné číslo. Místo švadleny to zvedl nějaký muž… Před dvěma lety jsem dostala nový moderní mobil. Jako žena nepolíbená moderními technologiemi jsem z toho nebyla moc nadšená. Vůbec jsem s ním neuměla pracovat. Jednou jsem dokonce popletla při přepisování kontaktu dvě čísla. Právě to mi
Zničí lásku Žilkové a Holomáče kladný vztah k hazardu?
nasehvezdy.cz
Zničí lásku Žilkové a Holomáče kladný vztah k hazardu?
Zdá se, že herečka Veronika Žilková (62), kterou známe například ze seriálu Sedm schodů k moci, má zase hlavu plnou starostí. Když totiž sundala růžové brýle, začaly jí na partnerovi, rockerovi Jose
Prokletý les sebevrahů na Smolné: Straší v něm duše mrtvých nešťastníků?
enigmaplus.cz
Prokletý les sebevrahů na Smolné: Straší v něm duše mrtvých nešťastníků?
Přibližně 20 kilometrů východně od Olomouce stojí zdánlivě obyčejný kopec Smolná, nazývaný dříve též Smolno. Říká se, že tato část Oderských vrchů je prokletá. Může na tom být něco pravdy?  
Nechte se okouzlit krásou orchidejí
epochalnisvet.cz
Nechte se okouzlit krásou orchidejí
Mezi nejčastěji prodávané patří orchideje rodu Phalaenopsis, Oncidium a Dendrobium. Aby se jim opravdu dařilo, musíte jim věnovat tu správnou péči.   Nejdůležitější je světlo Orchidejím se nejlépe daří na parapetech oken obrácených na jih. Roztáhněte i záclony a závěsy, nepoužívejte žaluzie. Pokud i přesto začnou zasychat poupata a žloutnout listy, mají světla málo. Větrejte
Velikonoce ve Francii: Jehněčí Gigot d’agneau
tisicereceptu.cz
Velikonoce ve Francii: Jehněčí Gigot d’agneau
Jehněčí maso nechybí na velikonočním stole ani ve Francii. Nejčastěji jde o Gigot d‘agneau (čti žigo daňó), pečená jehněčí stehna plněná česnekem. Potřebujete 200 ml kuřecího nebo zeleninového v
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Ponorka Triton na palubě zážitkové discovery jachty Scenic Eclipse
iluxus.cz
Ponorka Triton na palubě zážitkové discovery jachty Scenic Eclipse
V srdci nekonečných oceánů, kde tajemství a divy čekají na své odhalení, přichází Scenic Eclipse s novinkou, která překreslí mapu luxusního průzkumu podmořského světa. Triton 660/9 AVA, nejnovější pří
Tragédie na South Forku: Smrtící kilometry ostnatého drátu
epochaplus.cz
Tragédie na South Forku: Smrtící kilometry ostnatého drátu
Skupina mužů s krumpáči a lopatami neúnavně uvolňuje zanesený odtok pensylvánské přehrady South Fork na řece Little Conemaugh. Intenzivní deště ani po několika dnech neustávají. Další početná skupinka se snaží upustit vodu z přeplněné hráze vykopáním dalšího odtoku. Dílo ale nedokončí.   „Nechte toho! Přehrada už nevydrží, musíme pryč!“ křičí jeden z pracantů. Je 31.
Napadli britskou flotilu žabí muži?
historyplus.cz
Napadli britskou flotilu žabí muži?
Řekli mu, že na jeho lodi dojde za půl hodiny k výbuchu. Podrobnosti však ze zadržených Italů nedostane. Kapitán britského bitevníku Valiant je na vážkách. Nakonec vydá rozkaz evakuovat alespoň spodní paluby…   Druhá světová válka ve Středomoří zuří naplno. Italové doposud schytali od Britů několik ponižujících porážek a touží po pomstě. Zaměří se na egyptskou
Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
21stoleti.cz
Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parc