Zděsila jsem se, že ji manžel týrá. Obličej jí hyzdil otisk mužské ruky. Sestra se ale jen snažila nadehnat zločince policii.

Každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán! Tuhle větu říkávala moje maminka, když se dobro obrátilo proto tomu, kdo jej činil. V životě jsem se mnohokrát přesvědčila o platnosti toho lidového rčení. A to nejen u sebe, ale také u svého okolí. To, co se stalo mé sestře, je toho přímo ukázkovým příkladem.

Co se ti to stalo?

Na ulici jsem potkala svou sestru Radku. Téměř jsem se jí lekla, neboť se jí přes celou tvář skvěl naprosto zřetelný modrofialový obtisk velké ruky, měnící barvy jako chameleon. Obě jsme měly z nečekaného setkání radost.

Zašly jsme proto do blízké kavárny a začaly probírat tradiční témata… Ač jsem se snažila sebevíc, můj pohled se jako magnet stáčel k „otištěné dlani“ na Radčiné tváři. Věděla jsem, že sestra právě prochází manželskou krizí a její rodinné zázemí není v klidu.

Občas u nich doma létaly vzduchem dokonce i různé předměty, a tak by nebylo divu, kdyby švagr napadl Radku fyzicky. Nevěděla jsem, jak se sestry zeptat, až začala ona sama.

Jako v akčním filmu

Radka pochopila moje zoufalé pohledy a začala vyprávět, jak jednou v životě chtěla udělat dobrý skutek. Předešlý den byl krásný, rozesmáté slunce a blankytně modrá obloha. Radka si jela do města něco zařídit a pak se chtěla vypravit někam k vodě.

Došla k zastávce a čekala na tramvaj, která měla každou chvíli přijet. Měla skvělou náladu, protože se situace s manželem zklidnila. Najednou to v okolostojícím davu zašumělo a stará paní vedle ní zakřičela:

„Podívejte, tamhle!“ Pár desítek metrů před zastávkou se odehrávala scéna jako vystřižená z akčního filmu. Přímo k místu, kde sestra stála, šíleným tempem utíkal chlap a v patách měl dva policisty. Trojice mužů se každou vteřinou blížila k zastávce.

Lidé, kteří tam stáli, se rychle rozeběhli různými směry. Jen sestra zůstala.

Podrazila mu nohy

V tu chvíli se prý ozval její vnitřní hlas a naléhavě prosil: „Udělej něco! Udělej něco!“ Radka usilovně přemýšlela, co by to mělo být. Muž už byl blízko a směřoval přímo k ní. To bude znamení osudu! Tiskla se ke stojanu s jízdním řádem.

Rozhodla se policistům pomoct v zadržení muže, který před nimi utíkal. Teď nebo nikdy! Řekla si v duchu a když ji pronásledovaný muž míjel, nastavila mu nohu. Chlápek proletěl vzduchem a tvrdě upadl na obrubník. Sestra vítězoslavně pohlédla na policisty.

Ti si však „zločince“ ani nevšimli a skočili do právě přijíždějící tramvaje… V tu chvíli Radce došlo, že ti dva policisté měli s mužem společné jen to, že běželi na tramvaj. Domnělý zločinec se zvedl z chodníku, utřel si zakrvácená kolena, rozmáchl se a zařval:

„Ty krávo zmalovaná!“ A jeho dlaň sestře přistála na tváři. A naplnilo se tak výše zmíněné přísloví. I když já mám jedno přísloví ještě lidovější, které se říká u nás na vesnici: „Učiň komusi dobro, a obsere ti plot!“

Petra (41), Ostrava