Domů     Utekla jsem raději z práce
Utekla jsem raději z práce
5 minut čtení

Dlouho jsem hledala nové zaměstnání a nakonec se spokojila s prací u výrobní linky. Po pár týdnech mi nezbylo nic jiného, než utéct a zachránit si život i zdraví!

Přijít o práci není příjemné v žádném věku, natož v tom mém, předdůchodovém! Ne, že bych byla nějaká třasořitka. Naopak, pravidelný sport a celkem zdravá strava mi svědčily. Jenže, v určitém věku člověk přece jen cítí, že sil už není tolik, co kdysi.

Coby mladá jsem většinou nějakou tu chřipku přechodila, nebo si lehla přes víkend. Teď už to ale nešlo.

Dlouho jsem si hledala práci

„Měla byste zvolnit! Práce na směny vám nedělá dobře A ani to vaše sportování. Musíte být na sebe už opatrná“! Domlouval mi lékař, když jsem byla na preventivní prohlídce. Pracovala jsem u benzínové pumpy a po noční směně jsem chodila domů úplně vyčerpaná.

Mojí šéfové se samozřejmě nelíbilo, když jsem žádala jen o denní směny. Nakonec jsem podepsala dohodu a odešla. Bylo mi trapně, že za mě musí stále někdo v noci zaskakovat! Předpokládala jsem, že si nějakou práci zase rychle najdu, ale nebyla to pravda.

Všude chtěli něco, co jsem neměla. Jazykové schopnosti, řidičský průkaz nebo velkou manuální zručnost. Ztrapnila jsem se i ve výrobně chlebíčků, kde jsem žádala o přijetí. „Ne ne, to byste zkazila! Takhle to nejde!

A vám se líbí, co jsem na tom nebohém kousku veky vytvořila?“ Ptala se mě tak trochu ironicky majitelka firmy a potom se přátelsky rozloučila.

Nová kolegyně mě varovala

Umínila jsem si, že vezmu první práci, na kterou natrefím. Nebudu si vybírat! Bylo to místo v takové té obří výrobní hale. Montovaly se tam nějaké součástky. Všichni museli mít na sobě bílou kombinézu, rukavice a na hlavě kuklu.

Nesměl tam být totiž vůbec žádný prach! Zprvu mi to nepřišlo tak hrozné. Všude je přece něco! „No, povíme si to, až nastanou venku vedra! Nebo až se nebudeš cítit nejlíp!

Jo, a nejhorší to je, když se pořádně nevyspíš…“ kroutila hlavou skepticky jedna z mých nových kolegyň. Vypadala o mnoho let starší, než byla, a svoji vizáž přičítala právě té práci, kterou vykonávala už pátým rokem. „Peníze tu jsou slušné, což o to.

Ale ta cena, kterou zaplatíš! Občas závidím bezdomovcům tu jejich volnost. A taky vzduch, který mohou dýchat!“ dodala, než se celá po kratičké přestávce znovu zakuklila, aby se mohla vrátit k pásu výrobní linky.

Připadala jsem si jako otrok

Tehdy jsem jí moc nevěřila. Podezírala jsem ji, že přehání. Ale peklo, které nastalo, mě přesvědčilo, že mluvila pravdu. Vlastně dle mého mínění si stěžovala málo. Mohla klidně i víc! „To už zase potřebujete na záchod?

Vždyť už jste dneska jednou byla!“ vyjela na mě mistrová, když jsem zvedla ruku, že potřebuji vystřídat. Nepustila mě! Jednou se mi udělalo mdlo a bez hlášení jsem se posadila na zem, abych zmírnila točení hlavy. „Co to vyvádíte?

To vám strhneme ze mzdy!“ křičela na mě další mistrová a ani ji nenapadlo se zeptat, co mi je. Dostat rýmu bylo nemožné. Jak se přes ochranný štít vysmrkat a ještě stihnout montovat, když pás se součástkami se nezastavil? Bylo mi čím dál hůř.

I v době, kdy mi nebylo vůbec nic, mnou zmítaly obavy z toho, co přijde. A ono přišlo! „Jo vy máte teplotku a chcete k doktorovi? Takové manýry nám sem netahejte!“ bylo mi sděleno, když jsem žádala o propustku k lékaři.

Nic mě nemohlo zastavit

Měla jsem toho právě dost! Rozeběhla jsem se k šatně. „Převléknu se a jdu na osobní. Dám výpověď,“ mrmlala jsem polohlasně a marně lomcovala dveřmi. Bylo zamčeno! Chvilku jsem nerozhodně stála v temné chodbičce a potom se rozhodla. Zdrhnu stůj co stůj!

V bílé kombinéze a kukle, kterou mě v té chvíli ani nenapadlo sundat, jsem se rozeběhla k bráně. K vratům, za nimiž mě čekala svoboda! Nezastavilo mě volání vrátného ani pokřik ochranky. Protáhla jsem se škvírou mezi dvěma křídly vrat a ocitla se na svobodě.

„Kam to bude, paninko?“ zeptal se mě z ničeho nic řidič nějakého béžového auta. Ani mi nedošlo, že je to taxík! Odvětila jsem, že mi to je v tuhle chvíli úplně jedno!

Kdo uteče, vyhraje!

Pán se rozesmál a potom se rozjel směrem k městu. Když jsem si oddechla a sundala tu kuklu, se vším jsem se mu svěřila. Pozorně mě vyslechnul a potom, úplně nečekaně, mi dal nabídku: „A nechtěla byste pracovat u nás?“ Nemohla jsem tomu uvěřit.

Dělá si ze mě ten chlap legraci? „Vždyť já neumím řídit! Nemohu taxikařit!“ vyhrkla jsem dotčeně, ale on se opět rozesmál nakažlivým smíchem.

„Ale my potřebujeme jen paní na recepci!“ vysvětloval a hned prý, že mě zaveze k sobě do práce, abych to tam viděla na vlastní oči… Ani jsme si netroufla odporovat, aby mě nevysadil někde uprostřed polí! A tak jsem získala během chvilky zaměstnání snů.

Stačilo jediné. Utéct včas!

Olga S. (57), Vysočina

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může