Domů     Lásku jsem našla na koupališti
Lásku jsem našla na koupališti
4 minuty čtení

Komplexy z velké nadváhy mi bránily v návštěvě koupaliště. Po několika letech jsem se dala kamarádkou přemluvit a šla si zaplavat do bazénu. Čekalo mě překvapení v podobě nové lásky!

Po čtyřicítce jsem začala nabírat na váze a než si toho pořádně všimla, stal se ze mě učiněný cvalík! Bylo by mi to celkem jedno, protože jsem žila už delší dobu sama, a po zklamání z posledního vztahu si nikoho nehledala. Ale shánět oblečení v mojí velikosti bylo učiněné martýrium!

Do obchodu jsem nechodila

Kamarádka se mým steskům smála. Byla štíhlá a nechápala, jaký je to pocit, nemít nic kloudného na sebe. Všechno jsem si kupovala na internetu a občas to bylo velké překvapení, co dorazilo za zboží. Překvapení v dobrém i zlém!

Jednou mi přišlo tričko, které mi bylo sotva do pasu a jindy zase kabátek, který měl být z rifloviny a vypadal spíš jako od montérek. Ale i hezké věci dorazily, to zas nemohu říct. Pocit méněcennosti ve mně pomalu, ale jistě, narůstal. Nejhorší to bylo v létě.

Na koupaliště jsem se neodvážila. Co kdybych potkala nějaké známé? Takovou potupu bych nesnesla. „Prosím tě, zbytečně se stresuješ. Kup si nějaké hezké jednodílné plavky, třeba i s takovou tou sukýnkou. Každý nějak vypadá, tak co?“ uklidňovala mě ta moje štíhlá kamarádka.

Plavky mi byly malé

Měla pravdu. Co je vlastně komu do toho, jak vypadám? Hned jsem sedla k počítači a jedny z těch rádoby slušivých plavek objednala. Že nebyly zrovna levné, asi nemusím zdůrazňovat. Taky na ně padlo hodně látky, proti nějakým titěrným bikinkám.

Hned jak dorazil balíček, vrhla jsem se nedočkavě na zkoušení. V plavkách jsem vypadala hrozně! Vlastně ještě hůř. V té plavkové sukýnce se zdály moje silné nohy ještě kratší, než byly. Prostě hrůza. Hned jsem je zabalila a vrátila zpět.

V tomhle elastickém oblečku bych si netroufla přejít ani vlastní kuchyň, natož naše krásné koupaliště! Druhý pokus dopadl o poznání lépe. Černé stahovací plavky byly opravdu krásné. Měly jen jediný nedostatek. Vůbec jsem se do nich nevešla!

Po letech jsem se odvážila jít na koupaliště

Až když jsem si lehla a zatáhla dech, nacpala jsem se do nich tak tak. Ale zpět to nešlo. Už jsem si myslela, že je budu muset rozstřihnout, když z nenadání zazvonila sousedka. Chtěla si něco půjčit a tak mě za to musela vysvobodit.

Čtrnáct dní jsme poctivě dodržovala dietu. Tak moc jsme se těšila, až si konečně, po letech, zaplavu na koupališti ve velkém bazénu!

V den D, vyzbrojena nezbytnými proprietami, jako je krém, kosmetická taštička, knížka a nová plážová osuška, jsem vyrazila na koupaliště. Přivítal mě poloprázdný areál a ocelově modrá obloha. „Bude pršet!“ pomyslela jsem si a ani mě to nemrzelo.

Alespoň mě neuvidí tolik lidí, a já si zvyknu na společnost cizích tváří. Snažila jsem se být nenápadná.

Myslela jsem jen na jídlo

Deku jsem si dala co nejblíže k bazénu, abych do vody neměla daleko. Uložila jsme se za takové malé keříčky a na břiše začetla do knížky. Brzy mi začalo kručet v břiše. Líbezná vůně grilovaných klobásek mi vehnala sliny do úst.

Ani jsme si nevšimla, že jsem na tom hůř jak kdysi ti pokusní psi pana Pavlova! Dojít si pár buřtíků nebo párečků koupit, jsem si netroufala. Bylo to daleko! A jít v plavkách přes téměř celý areál koupaliště se mi vážně nechtělo.

Na knížku jsme se nedokázala soustředit. Před očima jsem měla jen a jen jídlo! „Blaženko, jsi to ty?“ ozvalo se nade mnou a já strnula. Nějaký mužský hlas! „Jé promiňte! Spletl jsem si vás se svojí dávnou spolužačkou. Jste jí neuvěřitelně podobná! “ rozpovídal se ten pán a bez ptaní si přisednul ke mně na deku.

Moje komplexy byly ty tam

Ani jsme jeho drzost nekomentovala. Jen jsem tiše zatahovala břicho, co to šlo! Byl totiž moc sympatický a také i celkem pohledný. Žádný krasavec, spíš takový normální mužský. On se uprostřed věty zarazil, zmlknul a začal se omlouvat:

„Pardon, vůbec jsem se nezeptal, zda si smím přisednout. To jsem celý já! Všechno pokazím. Víte, jsem tady na brigádě. Coby pomocný plavčík!

Moc za to není, ale proč se nudit doma zadarmo, když si tady mohu užívat sluníčka za peníze!“ smál se a já se rozesmála s ním. Na komplexy jsem zapomněla. A nevzpomněla jsme i na ně, ani když mě pozval na kafe. A potom i na ty buřtíky!

Léto jsme strávili společně. Na koupališti! Lásku jsem našla tam, kde bych ji nikdy nehledala!

Jindra T. (61), Třinec

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může