Domů     Láska je přece o rozmanitosti
Láska je přece o rozmanitosti
5 minut čtení

Občas poslouchám některé své přítelkyně, které jsou celkem úspěšné v práci, ale jinak žijí, jak se dnes říká, single. Je to údajně proto, že prý dosud ještě stále nenašly toho pravého.

Upřímně, nerozumím jim a nechápu je. Co to je „ten pravý“? Takhle to přece v běžném životě vůbec nechodí! Každý z nás jsme přece nějaká určitá osobnost a každý z nás jsme svým způsobem nějak „ujetý“. A každý ujíždíme na něco jiného.

Hlavní je, podle mě, najít nejprve chybu v sobě a zvolit při hledání potenciálního partnera takovou taktiku, abych jeho případnou odlišnost strávila nebo se s ní alespoň nějak vyrovnala.

A ne hned unáhleně prásknout dveřmi, jak mi to líčila moje kamarádka Jana, když prohlásila: „Já vždycky, když narazím na divného týpka, tak balím. A poslední dobou se mi to děje docela běžně. No vezmi si to, jeden se bál bouřky, fakt. Chlap, a bál se bouřky.

Druhý chtěl pořád jenom chodit do japonské restaurace na sushi. Další se mi zase pořád chlubil fotkami svého super auta. No, nekopla bys je všechny?“

Měla jsem na věc jiný názor

Já k jejímu překvapení a nepochopení jsem ale odpověděla: „Víš, Jano, já bych to tak hned neviděla. Chce na sushi? Fajn. Jeho věc. Platí to. A že holduje autu? Budiž. Třeba ho právě koupil a chce tě v něm svézt. A že se bojí bouřky? No bože, já taky.

Já bych to hned neviděla jako nějakou katastrofu. Život je dobrý, když je rozmanitý. A právě v té rozmanitosti to je. Přece nechceš pořád jenom někoho předělávat! Ty sama se přece taky nedáš předělat, tak co bys chtěla.

Každý máme své zájmy a každému se líbí něco jiného. Proto snad chodí lidi spolu, aby se postupně poznali, aby poznali ty své rozdílné stránky, a našli i ty shodné. A případně objevili i ty stinné, které toho druhého nějak poznamenaly.

Jano, mysli, přece nemusíš mít za každou cenu chlapa, co má všechno. Auto, chalupu, psa, práci, skvělou postavu. O tom přece vůbec společný život není. To nehraje žádnou roli.

A pokud se ti zdá, že se až moc chlubí, stačí ho přeci postupně umírňovat, nepřidávat se k tomu jeho nadšení a dostrkat ho na cestu, kterou ty považuješ za normálnější. Teprve, když to snad nepůjde, pak ho, jak říkáš, kopnout. Ale na to je vždycky čas.

Nemyslíš? S tím už se prostě budeš muset smířit. Jestli ovšem nechceš zůstat až do smrti úplně sama.“

Kamarádka si postavila hlavu

Byla to ode mě dlouhá, rozhořčená a poctivá řeč. Jana ale jen rozpačitě kroutila hlavou a nakonec mi řekla: „Jasně, Simčo, dá se to tak asi brát, ale bojím se, že tomu tvému pojetí jaksi nerozumím. To je tvůj názor. Ale já nejsem ty, já jsem krapet jiná.

Já se prostě nedokážu nikomu přizpůsobit. A nemám ani ráda nějaké podivné povahy, jako že je třeba přehnaně urážlivý, nebo aby se na mě přespříliš upínal, nebo má v hlavě jenom fotbal.

Možná máš pravdu, že mám smůlu a budu do smrti single, ale než tohle, tak to fakt budu radši sama.“

Na řeči jsem nedala

Zkrátka a dobře nemohla jsem jí to vymluvit ani náhodou, až jsem to vzdala. Řekla jsem si, že je to její věc, jaký chce mít osud. Mně ale její názor nesedí. Já tvrdím, že člověk nikdy nemůže mít úplně všechno, a že není vůbec dobré na tom trvat. To je podle mě tak akorát jistá cesta do blázince.

Já sama jsem si například vzala Radka, i když se mi ze začátku vůbec nezdál. Vypadalo to, že je šílený pedant, že chodí s vdanými paničkami.

Tvrdili o něm, že když má rande s holkou, kouká na hodinky a po předem stanovené době se s ní zničehonic rozloučí, protože mu uběhl čas vymezený na to rande. Jenže, to, co se o něm povídalo, a co se i na první pohled zdálo, nemusela být pravda.

Uvidíme, řekla jsem si, a souhlasila s jeho návrhem, že spolu začneme chodit. A světe, zboř se, postupně jsem zjišťovala, že tenhle Radek vůbec není tak k smíchu, jak se zdál.

Poznala jsem jeho pravé já

Pověsti, co o něm kdoví proč kolovaly, nebyly nikdy úplně pravdivé. Prostě, i když ho v práci všichni považovali za prosťáčka, ukázalo se, že je to velice sečtělý kluk, dokonce poněkud víc, než je obvyklé.

Byl plachý, vedl boj se svojí neskutečně úděsnou matkou, která mu pořád do všeho mluvila a zasahovala v jeho neprospěch, takže měl své limity. Nebylo divu, že se chtěl od ní odtrhnout.

Jak se ukázalo, hodlal hlavně začít úplně jinak, než na co byl nechtěně zvyklý. Časem mi také všechny pověsti vysvětlil. A dneska? Jsme spolu spokojeně už dvacátý rok. Postupně jsme se dokonale sladili.

Je to hlavně o kompromisech

Být ale maximalistka jako Jana, nikdy bychom se dohromady nedali. No není to hloupost? Jasně, že to vždy nebylo jen slunečné. Byly i nějaké ty úlety, ale copak je to možné bez nich?

Hlavně, že jsme se nakonec zase poměrně rychle oba vrátili na tu naši jednu cestu, a tou se vláčíme dál. Pokud jsou oba rozumní, tolerantní a raději diskutují, než bouchají dveřmi, tak se všechny ostré rozdíly časem omelou.

Simona H. (47), severní Morava

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Můj muž je gentleman, vždy se zastával slabších, což se projevilo již na základní škole ve chvíli, kdy jsem nutně potřebovala pomoci. Byla jsem holka krev a mlíko, a to už na základce. Klukům jsem se líbila a dávali mi to najevo nejrůznějšími způsoby, obdivnými pohledy, zamilovanými psaníčky, všelijakými řečičkami, tu hloupými, jindy ještě hloupějšími. Jeden mi napsal „miluji tě“ křídou na zeď
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do