Domů     Syn mě prostě vystěhoval
Syn mě prostě vystěhoval
3 minuty čtení

Můj syn byl hodný, poslušný a chytrý kluk. Vychovávala jsem ho skoro celý život sama. Člověk ale nemá za svou péči očekávat žádnou odměnu.

Sedím v malé místnosti, kam se vejde jen postel, skříň, malý stolek, jedna židle a lednička, na které stojí moje malá televize. Tak to je můj nový domov.

A k tomu dva kufry a tři krabice od banánů plné věcí, kterých jsem se nechtěla vzdát. Oblečení, knihy, fotografická alba. Kampak to ale všechno nacpu. Tady v té malé špeluňce. „To jsem dopadla.“ Už ani plakat nemůžu.

A to prý mám ještě velké štěstí, že jsem místo v důchoďáku dostala tak rychle. Prostě někdo tu nečekaně zemřel dřív, napadá mě.

Dědictví po rodičích

Ještě nedávno jsem bydlela úplně jinak. V našem krásném domku s prostornou zahradou. Byl to jediný můj majetek, dědictví po rodičích. Já bych si ho bývala nikdy nemohla dovolit koupit. Po škole jsme se narychlo vdávala a narodil se mi Mireček.

S jeho otcem jsme ale vydrželi jen do Mirečkových čtvrtých narozenin. Po dost bouřlivém rozchodu jsem se o syna musela starat sama.

Byli jsme správná dvojka

Syn byl ale moc hodné dítě. Já měla slušnou práci a tak i opakující se výpadky alimentů, které někdy exmanžel neposlal, jsme ustáli. Navíc mi pomáhali rodiče. Už tím, že jsem mohla bydlet u nich. V našem domku, kde jsem vyrůstala, nyní vyrůstal i můj syn.

A já se tak mohla starat nejen o něj, ale později i o stárnoucí rodiče. Mireček to tam miloval. Zahrada pro něj byla jedno velké dobrodružství, kde si hrál a později i kutil.

Rád ho zveleboval

Rodiče odkázali dům mě. Po tom, co oba odešli jsme tam zůstali se synem, který si tam před časem přivedl přítelkyni, kterou si vzal. Začali v domku velké rekonstrukce. Nevadilo mi to.

Naopak jsem byla ráda, že to místo oživne, brzy možná i smíchem mých vnoučat.

Místa tam pro nás všechny bylo dost a syna bavilo vymýšlet stále nové a nové zlepšováky v domě i na zahradě, kde dokonce udělala pro mě takové zátiší s lavičkou, abych si tam mohla v klidu číst.

Souhlasila jsem s tím

I když mě trochu překvapilo, proč jednou přišel se žádostí, abych dům i pozemek napsala na něj. Ale pak jsem si řekla, proč vlastně ne. Má to tu rád, vyrostl tady, zvelebuje to tu a na cestě je už moje vnouče, čtvrtá generace, co tu bude žít.

I když jsem cítila, že celý ten nápad není z jeho hlavy a že je z toho trochu rozpačitý, podepsala jsem darovací listinu.

Přišla rychlá změna

Ani ne za půl roku, těsně před porodem, začala snacha tlačit na to, aby se z mé jedné místnosti udělala dětský pokojíček. Syn už měl vše dobře promyšlené a mě sestěhoval do jedné místnosti. Mlčel jsem.

Na svět přišla krásná vnučka a brzy jsme čekali další přírůstek Pro mě tam už nezbývalo místo. A tak mi syn zařídil tenhle důchoďák. Strašně mě to bolí. A i když jsme se se synem nepohádali, vím, že to není jen jeho vina, odpustit mu už asi nedokážu.

Eva V. (68), Brno

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může