Domů     Opravdu rafinovaný dárek

Opravdu rafinovaný dárek

3 minuty čtení

Přinutit našeho dědu, aby si došel ke kadeřníkovi, je nadlidský úkol. Většinou vypadá jako Rýbrcoul, postrach brdských lesů. My jsme ale vymysleli, jak na něj.


Sedmdesáté šesté narozeniny nejsou žádné kulatiny. Takže se nedá považovat za společenský prohřešek, když oslavenec dostane i nějaké ty měkké dárky a třeba pánský parfém. Tentokrát jsme s babičkou zašli ještě dál.

Rozhodli jsme se, že dáme dědovi poukaz na návštěvu kadeřnictví. A tak jsme, na babiččino pověření, propátrali několik slevových portálů. Chtěli jsme nějaký neokazálý ale solidní podnik, kde by z dědy dokázali zase udělat štramáka.

Nakonec se nám poštěstilo a sleva byla zakoupena. 
V den proměny ráno s patřičně podmračeným výrazem vyrazil z domova vstříc krutému osudu. Nemohly jsme se dočkat, až bude zpátky a jakého modela nám z něj udělají. Utekla hodina, dvě, už jsme byly jako na jehlách.


Bylo nám jasné, že smát se nesmíme


Konečně v zámku zašramotil klíč. Když se dveře otevřely dokořán, jen jsme se na sebe podívaly. Bylo jasné, že s námi se všemi cloumá smích, ale moc dobře jsme věděly, že v žádném případě nesmíme zasmát. Děda se mračil jako deset čertů.

To, co měl na hlavě byl opravdu podivuhodný výtvor. Vepředu měl samozřejmě pleš, tu už má ovšem léta. Vzadu měl vlasy přistřižené nakrátko, zato po stranách je měl hezky dlouhé. Vypadal jako nějaká postavička z kresleného seriálu. „Šel jsem na panáka.

Musel jsem.“, pronesl důstojně, došel do kuchyně a sedl si ke stolu.
Trvalo hodnou chvíli, než jsme z něj dostaly, co se stalo. Majitelka salonu zaměstnávala zahraniční pracovní sílu z východu. No a děda nebyl schopný se s kadeřnicí domluvit.

Z jeho bručení se ostatně jen těžko dá poznat, kdy myslí ano a kdy ne, kdy je spokojený a kdy naštvaný.

A tak ta zmatená chuděra stříhala a stříhala, až to dopadlo, jak to dopadlo.
Až do odpoledne jsme ho přemlouvaly, aby se mnou zajel do města a nechal si to někde upravit. Nakonec podlehl.

A protože škoda byla značená, nezbylo, než aby ho takříkajíc ostříhali strojkem. Mělo to jednu nespornou výhodu. Teď bude trvat poměrně dlouho, než ho budeme muset začít přemlouvat k návštěvě kadeřnictví.

Navíc jsme si ověřili, že pokud chcete nakupovat na slevovém portálu, je nutné si podnik, kam se chystáte, opravdu hodně dobře prověřit.

Kamila O. (47), Morava

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.