Domů     Anorexie nám málem zabila dceru
Anorexie nám málem zabila dceru
4 minuty čtení

Měli jsme radost, že dcera po rozvodu zhubla a zkrásněla. Vůbec nás nenapadlo, že trpí anorexií a zanedlouho bude bojovat o život!

Naše jediná dcera nebyla nikdy žádné tintítko. Narodila se už jako pětikilový cvalík, a nadváha jí vydržela až do dospělosti. Naštěstí, jejímu manželovi se to líbilo. Pořád jí oplácával a zpíval si nějakou starou písničku:

„Hubené jsou studené, já mám rád dámy při těle!“ Dcera se tvářila vždycky tak šťastně, že se mi dojetím rosily oči. Každá máma si přece přeje, aby její dítě Bylo šťastné!

Dcera se nezřízeně cpala

Manžel byl rezervovanější. Občas ji dokonce napomenul, aby se tolik necpala, že to není zdravé, ale ona se nijak omezovat nechtěla. Když čekala miminko, přibrala skoro třicet kilo! Po porodu už jí váha, či spíš hrozná nadváha, už zůstala.

Ani její manžel se už netvářil tak nadšeně, jako kdysi. Nehorší ale bylo, že na mateřské její tloustnutí nepřestalo. Všechno na ní praskala ve švech a stačilo pár schodů, aby funěla jako sentinel. „Janičko, zkus trochu zhubnout!

Vždyť budeš nemocná!“ domlouvala jsem jí, ale ona jako by byla hluchá. Jedla a jedla. Ne, že by se cpala nějakými sladkostmi nebo mastným masem. Ona prostě jedla všechno, na co přišla. Klidně deset knedlíků nebo tři řízky najednou.

Zatímco její manžel večeřel jeden krajíc, ona už jich měla v sobě pět. Smutné bylo, že naše vnučka Lucinka si z maminky brala příklad. Taky snědla všechno, co před ní člověk nezamkl!

Manželovi se zprotivila

Zato náš zeť byl čím dál zamlklejší. Písničku o dámě při těle si už dávno nezpíval. A potom, jako blesk z čistého nebe, nám oznámil novinu: „Od vaší dcery odcházím! Nikoho nemám, ani si nehledám, ale na tu velrybu už se nemohu ani podívat?

Víte, co včera večeřela? Celé dvě bonboniéry! Koupila je pro kamarádky, dvojčata. K narozeninám. A sežrala je hned, jak vybalila nákup. Měla hnědou pusu a fleky na tričku. Bylo mi na zvracení!“ řekl tak zoufale, že jsem se na něho nemohla ani zlobit.

Jen jsem přemýšlela, zda to s dcerou pohne a půjde do sebe. „Snad ji to poučí. Zhubne a ten její se k ní vrátí!“ zabručel manžel a šel strčit hlavu do ledničky. Prý kvůli dceři teď musí myslet stále na jídlo!

Naše dcera zareagovala zprvu přesně tak, jak jsem doufali. Začala držet přísnou dietu a opravdu hubla! Měnila se úplně před očima. Stále mluvila jen o svém manželovi. Jak ho miluje a jak ho překvapí svoji nově nabytou štíhlostí!

Změnila se k nepoznání

Neuplynul ani půl rok a z dcery se stala téměř krasavice. Nejen, že zhubla, ale díky pravidelnému běhání se jí změnila postava k nepoznání. No, byla to kočka! Tahle kočka ale při svém večerním joggingu spatřila něco, co ji srazilo na kolena.

Zcela nečekaně potkala svého muže, jak se ruku v ruce vede s nějakou cizí boubelkou! „Ta holka byla tlustá jako malé prasátko! A obličej měla taky takový,“ dodala zkroušeně a z kapsy vytáhla tabulku čokolády.

Prý, co by se trápila, když je všechno ztracené…Ale potom začala znovu hubnout a už jen hubla a hubla. Ztrácela se před očima! Popírala, že by ji něco bylo. Prý jen trpí nechutenstvím. Ani tehdy mě nenapadlo, že by mohla mít anorexii.

Myslela jsem totiž, že tahle nemoc se týká jen nějakých mladých holek. To manžela napadlo, s čím dcera bojuje. Hned se šel poradit s naším obvodním doktorem. Ten ho odkázal na nějakou kliniku a ti zase, že máme dceru co nejdřív přivézt. Ta ale nechtěla ani slyšet.

Vrátil se k ní, ale na jak dlouho?

„Co zase proti mně máte? Nestačí, že ode mě utekl manžel? Teď ze mě budete dělat nějakou psychoušku?“ řvala na nás úplně hystericky. Já se jí začala omlouvat, ale s manželem to ani nehnulo. „Zítra ať jsi sbalená! Jedeme na vyšetření!“ poručil jí nekompromisně.

Ale další den nám nikdo neotevřel. Bušili jsme do dveří marně. Po chvíli se ozvalo zoufalé volání: „Maminka už dlouho spinká! A na zemi!“ volala slabým hláskem. Manžel na nic nečekal a vykopl dveře. Já mezi tím volala záchranku.

Mysleli jsme, že naše nešťastná Jana spáchala sebevraždu. Ale ona zkolabovala a málem zemřela vyčerpáním z podvýživy! V nemocnici strávila skoro půl roku. Prvním, kdo ji přišel navštívit, byl její manžel. Stál při ní a byl jí oporou. My se starali o vnučku.

Vše dobře dopadlo, ale z budoucnosti máme obavy. Co když se všechno bude opakovat?…

Jiřina S. (59), Strakonice

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může