Byla jsem štěstím bez sebe, když jsem si našla pěkného a movitého přítele. Ani mě nenapadalo, že by jeho příjmy mohly pocházet z krádeží a podvodů. Vůbec jsem to netušila!

Setkání s Markem, mým okouzlujícím přítelem proběhlo jako v nějakém filmu. Oslovil mě, když jsem si u stánku kupovala zmrzlinu. Byl tak neodolatelný a šarmantní, že jsem zcela proti své povaze kývla na pozvání. Káva a malá štamprlička odstartovala náš vášnivý vztah!

Začala jsme se ho bát

Marek byl o trochu mladší a dle mého mínění, o hodně hezčí, než já. Neuplynul den, kdy jsem se sama sebe ptala, co na mě tak atraktivní muž vidí! „Proč sis vybral právě mě?“ ptala jsme se ho stále dokolečka a on jen krčil rameny.

Když mě z toho našeho prvního rande vezl svým luxusním vozem, vůbec mě nenapadlo, jak je tenhle pán bohatý. Vlastnil rozlehlou vilu za Prahou a několik dalších nemovitostí. V peněžence se mu blýskaly zlaté karty, které mi později bez problémů ochotně půjčoval.

Peníze prostě neřešil. Až o pár měsíců později mě napadlo, s jakými lidmi se stýká. Byli to samí podivní týpci a mluvili o podivných věcech. Do ničeho jsem se nepletla, ale zvědavost mi nedala.

„Marku, čím se vlastně živíš?“ zeptala jsem se ho jednou dost naivně a odpovědí mi byl jeho smích. Už mi ale nepřipadal tak milý, jako kdysi. Začala jsem se Marka bát!

Musela jsem se osvobodit

Začala jsem pomýšlet na rozchod, ale nebylo to snadné. Můj kdysi skvělý chlap se změnil v moji noční můru. Abych se mu zprotivila, předstírala jsem duševní nemoc! Hrála jsem zmatenou. Popletenou! On totiž nemocné lidi nesnášel.

Prý si všichni mohou za nemoci sami! Ale ani tehdy mě nevyhodil. Jednou když se dívala sama v noci na nějakou detektivku, mě něco napadlo. Požár! Ve své předstírané zmatenosti mu způsobím trochu, nebo spíš hodně, nepříjemností! Jedině tak se Marka zbavím!

Zapálila jsem svoji i jeho postel. Šlo to lehce. Oheň se rychle rozšířil i do obýváku s luxusní koženou sedačkou, originály obrazů a taky tajným sejfem za zrcadlem. Až před domem jsem zavolala hasiče i polici a záchranku. Aby vzniknul co největší zmatek!

Zoufalí lidé prostě musí dělat zoufalé věci! Marek přijel s notným zpožděním a byl vzteky bez sebe. Namluvila jsem mu, že jsem usnula s cigaretou v posteli.

Vzala jsem si chudého

Musel zodpovědět spoustu pro něho nemilých otázek. Podezření ze spáchání pojistného podvodu na sebe nenechalo dlouho čekat. Mně, k mému údivu, nepodezíral vůbec nikdo. Také koho by napadlo, čeho je obyčejná a tuctová ženská schopná!

A tak se stal jeden celkem malý požár vstupenkou do světa svobody. Obyčejného prostého života. Ani neumím vyjádřit, jak jsem si vážila svého prvního dne ve svém starém zaměstnání, kde jsem musela dát na Markův příkaz výpověď.

„Paní, nešla byste se mnou na kafe?“ oslovil mě nedávno takový nenápadný pán, zrovna když jsem si kupovala zmrzlinu. U stejného stánku jako kdysi, když mě oslovil Marek! „Nešla, děkuji!“ odpověděla jsem a dodala: „Leda že byste mi odpřísáhl, že jste chudý a živíte se poctivě!“

Neznámého pána jsem rozesmála natolik, že mi po roce nabídl manželství! Moje odvaha se mi vyplatila, ale vyhráno nemám. Teprve až se bude můj mafián dívat na svět přes mříže!

Lída N. (56), Praha