Domů     Proč už nejsem tátova holčička?
Proč už nejsem tátova holčička?
5 minut čtení

Je to šok, když se dozvíte, že vás odmalička nevychovává vlastní táta. Já jsem to zjistila až jako dospělá ženská. Původně jsem jen chtěla zjistit, proč si nemůžu najít pořádného chlapa.

Táta. Když slyším tohle slovo, vybaví se mi vždycky jen jediný chlap. Ten, který mě učil jezdit na kole i pouštět draky. Ten, kterému jsem potajmu podstrkovala žákovskou knížku, když v ní nebyla zrovna jednička.

Ten, komu jsem si později chodívala postěžovat na mámu, když mě nechtěla pustit na rande. O něm mluvila má máma, když říkala: „No jo, ty můžeš všechno, ty jsi prostě tatínkova holčička!“

Když jsem byla malá, měli jsme spolu s tátou spoustu úžasných tajemství. Po maturitě jsem opustila rodinné hnízdo a rozhodla se vybudovat si kariéru. Začala jsem s malým sekáčem v okresním městě, kam jsem si vozila úlovky ze svých spanilých jízd po Evropě.

Byl to dobrý začátek. Pak přišel butik v Praze. Po revoluci se mladým otevíral svět. Na řadu přišla první přehlídka, první velká zahraniční zakázka. To už jsem dávno stála na vlastních nohou.

Blížila se mi třicítka a já si pomalu říkala, že teď je ten nejlepší čas založit rodinu.

Jen samé fiasko!

Jednu věc jsem ale během budování kariéry podcenila. Nějak jsem si nestačila najít a řádně otestovat potenciálního otce mých dětí. Dcera Rozárka přišla nečekaně. Na testování otce bylo pozdě. Naštěstí.

Kdybych si bývala partnera pořádně proklepla, určitě by se nenarodila. Z milého gentlemana s okouzlující tváří, vybraným chováním a rodinným založením se po narození dcery vyklubal nepoužitelný chlap, který trávil čas s kamarády v hospodě.

Taky druhý pokus o založení šťastné rodiny skončil fiaskem. Já, ta sebevědomá, hezká a ke všemu úplně ne blbá ženská, jsem vlítla z bláta do louže.

A protože nepatřím mezi ty, které si osuší slzy a řeknou, hlavně, že jsou děti zdravé, vydala jsem se za kamarádkou – psycholožkou. Jedinou duší, se kterou jsme si odmalička říkaly všechno. Ať se ukáže a řekne mi, proč vždycky narazím na troubu.

Byl to snad omyl?

Daly jsme řeč o dětech, vytáhly pár vzpomínek z mládí, vypily dvě dvojky červeného vína. A pak se konečně řeč stočila k tomu, proč jsem přišla.

Přestože se známe tolik let a tragickou historií mých pokusů najít vhodného chlapa pro život měla dokonale zmapovanou, poslouchala mě kamarádka neobvykle pozorně. Pak najednou sáhla po balíčku karet, které měla vždycky po ruce.

Já, materialistka každým coulem, jsem její „čarování“ nikdy neměla v lásce. „Klid, já se jenom na něco potřebuju podívat. Něco mi není úplně jasné.“ Nevím proč, ale nechala jsem se přemluvit a vybrala z balíčku tři karty.

Otočila je směrem nahoru a podívala se mi do očí. „Já tady vidím, že tvé problémy s chlapy jsou hlavně proto, že tě vychovává nevlastní táta. Proč jsi mi o tom nikdy neřekla? Ty se za to stydíš?“ Normálně se zbláznila! Co to blábolí za nesmysly?

„Promiň, ale teď jsi se fakt sekla. Nevlastní táta… Taková blbost.“

Už ani slovo!

Naštěstí jsme to rychle zamluvily. Ale vám by to nevrtalo hlavou? Mně tedy ano. Další dvě noci jsem nezamhouřila oko. Když jsme s dětmi přijeli za prarodiči na nedělní oběd, vzala jsem si nenápadně mámu stranou.

Převyprávěla jsem jí vše, co se u kamarádky odehrálo. Skončila jsem slovy:„Mami, řekni, že to není pravda.“ Čekala jsem, že se stejně jako já takové hlouposti zasměje. Jenže ona měla úplně zesinalou tvář. A pak řekla, že si musíme promluvit. Všichni tři.

A za chvíli jsem ve svých 32 letech odkryla nejzastrčenější stránku rodinné kroniky. Naši měli tenkrát velkou rodinnou krizi. Tátovi někdo doporučil, aby na půl roku odjel na montáž. Když se vrátil, byla máma těhotná. Nepočítala, že se k ní ještě někdy vrátí.

Otec dítěte zmizel neznámo kam a máma už se chystala, jak z ní bude svobodná matka. Dokonce prý byla nešťastná, když jí táta, tedy ten nevlastní, požádal o ruku. Jenže on trval na tom, že ji miluje. Dohodli se, že ho uvede jako otce do mého rodného listu.

A že o tom už nikdy nebudou mluvit. Taky mi řekli, že to tenkrát bylo prozřetelné řešení. Za pár let, když mi chystali sourozence, se zjistilo, že táta mít děti nemůže.

Skutečného nehledám!

Kdyby se kamarádka nezeptala karet, nikdy bych se pravdu nedozvěděla. Možná, kdybych těžce onemocněla a potřebovala třeba ledvinu od svého skutečného táty, pak by mi to nejspíš řekli. Ale jinak nebyl důvod.

Dopadlo to tak, že jsme brečely s mámou obě a mně bylo nejvíc líto našeho táty. Neviděla jsem důvod, proč bych ho neměla mít ráda. Jen proto, že mi tolik let s mámou lhali. Byl v mých očích ještě větší frajer, než dřív. Že se na nás tenkrát nevykašlal.

Na svou lásku a svou holčičku. Slečnu, o které věděl, že není jeho. Objala jsem ho a řekla: „Mám tě moc ráda, táto.“ Viděla jsem, jak moc si v tu chvíli oddychl. A u toho taky zůstane. I kdybych našla svého skutečného tátu, určitě lepší nebude.

Ale třeba se mi teď, když jsem nevědomky vykopla kostlivce ze skříně, bude líp hledat táta mých dvou dětí. Aspoň kamarádka to říkala. A psycholožky mají přece vždycky pravdu.

Martina (51), Prachatice

Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
enigmaplus.cz
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
Důkazem toho, že i v Čechách se rodí novodobí čarodějové, je František Bardon (1909–1958), přezdívaný mistr Frabato či Arion. [gallery ids="158583,158585,158584"] Jeho sláva dosáhla i daleko za
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
nejsemsama.cz
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
Turecko není zdaleka jen azurové moře a hřejivé sluneční paprsky až do podzimu. Vyjeďte si na lodní výlet po řece, nebo se vydejte za historickými památkami, kterých tu není málo. Istanbul Hlavní město Turecka je Mekka byzantských kostelů, barevných bazarů, trhů s kořením a osmanských mešit. Tohle v plážovém letovisku prostě nezažijete! Silnou duchovní energií na vás dýchne Modrá mešita i Chrám Hagia Sofia, jehož
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
epochaplus.cz
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
Ačkoli dnes máme k dispozici ty nejmodernější vědecké metody, stále nevíme, kdo a proč nechal postavit Stonehenge v Anglii. Prozradí nám někdy své tajemství? Tento komplex menhirů a kamenných kruhů, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, je tak stále obestřen záhadami, na které historikové, archeologové i astronomové celá staletí marně hledají odpověď. Stonehenge je majestátním
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
iluxus.cz
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
Společnost Victorinox dnes uvedla na světové trhy hodinky Air Pro GMT Automatic, které jsou připraveny ke vzlétnutí do nebes a zároveň jsou příkladem závazku značky ke kvalitnímu řemeslnému zpracování
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
historyplus.cz
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
Malý Alexandr sklopí zrak a zakouká se na svoje staré ošoupané boty. Srdce se mu rozbuší a jeho bledá pleť zrudne hanbou. Nechce už dál poslouchat ty jízlivé řeči o své matce. Přidá proto do kroku, aby byl doma… Píše se rok 1789 a Amerika se stále vzpamatovává z války za nezávislost. I když boje skončily
Miláčka má Rusevová v cizině?
nasehvezdy.cz
Miláčka má Rusevová v cizině?
Herečka Anežka Rusevová (38) ze seriálu ZOO Nové začátky je v poslední době jako vyměněná. Zdá se, že opět hubne, aby měla ještě štíhlejší postavu. prozradila, že ze skříně vyházela neforemné obl
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
21stoleti.cz
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziolog
Dýňová polévka s karotkou
tisicereceptu.cz
Dýňová polévka s karotkou
Dýňová polévka je výtečná, sytá, lehce stravitelná a hotová rychle a prakticky bez námahy. Suroviny na 4 porce 1 dýně Hokaido 2 karotky 50 g másla 1 cibule 1 l zeleninového vývaru sůl, pep
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
epochalnisvet.cz
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
Dvojice mrakodrapů, které vyrůstají v Novém Dílí, nabídnou nevšední exkluzivitu a přepych. Není tedy divu, že je o tyto luxusní rezidence v hodnotě od jednoho do patnácti milionů dolarů velký zájem. Věže nabídnou svým obyvatelům také veškerý servis a zázemí, pro ty nejmovitější rezidenty jsou tu pak také čtyři rozlehlé penthousy. Dvě nové věže
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
skutecnepribehy.cz
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit.