Domů     Svůj osud četla matka v knize
Svůj osud četla matka v knize
3 minuty čtení

Rodiče už nevěřili ve vlastní dítě, tak jej chtěli adoptovat. Najednou ale nadešel můj čas. Moje narození provázela bouřka a běsnění živlů.

Maminka jako pěstounka v jeslích děti milovala a velmi těžce nesla, že se nemohla dočkat miminka vlastního. Po třech letech marného čekání začali s otcem uvažovat o adopci.

Naštěstí to tehdy byla dlouhodobá záležitost, a než se tomu tak stalo, matka otěhotněla.

Četla právě známou knihu Rosemary má děťátko – a přesně ve chvíli, kdy dorazila k pasáži o neodolatelné chuti těhotné Rosemary na syrové maso, ji ta myšlenka zaujala natolik, že neodolala a při přípravě oběda si ukousla z jater.

Hlava se jí prý v ten okamžik zatočila, nohy podlomily, zatmělo před očima a než se vzpamatovala, snědla játra celá. Lekla s toho svého počinu natolik, že rychle knihu zavřela a dlouho ji neměla odvahu dočíst.

Po syrových játrech však následovaly další divné chuti, a to už nebylo pochyb o tom, že se mí rodiče konečně dočkají kýženého potomka.

Čekala jsem na pravý čas?

Těhotenství proběhlo tradičně, bez jakýchkoliv náznaků čehokoliv netypického. Blížila se chvíle porodu, a já si dávala načas. Jeden týden, druhý po termínu…Matka musela ulehnout do nemocnice a čekat. Tak nastala noc mého dramatického příchodu na tento svět.

Bylo dusno a nedalo se spát. Uplynula půlnoc, přehoupla se jedna, a matka ne a ne zabrat. A najednou to začalo. Temná noc se rozsvítila zábleskem a vzápětí zaburácel hrom, až se nemocnice otřásla. Zvedl se vítr, který rychle sílil.

A spolu s ním udeřily porodní bolesti. Drala jsem se na svět takovou rychlostí, že sestra nestačila zavolat doktora.

Měla jsem drápy a žluté oči

A tak se musela porodu ujmout rychle sestra. Na což mám navždy památku – jizvu na břiše od jejího dlouhého nehtu. Vichr lomcoval okny, jako by se dovnitř drala celá letka duchů.

Tak jsem přišla na svět – plno zrzavých vlasů na hlavě, velké žluté oči a na prstech drápy. Přesně jako narozený Satan v knize.

Měla jsem samozřejmě novorozeneckou žloutenku a drápy a vlasy tak narostly zřejmě proto, jak jsem si dávala s příchodem na svět na čas. Matka ale ve mně v tu chvíli opět viděla podivný vliv knihy, kterou právě přečetla.

Přitiskla si mě k sobě a odevzdaně prohlásila: Tu knihu jsem neměla číst…

Olga L. (52), Ústí nad Labem

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.