Domů     Dcera utekla od dětí kvůli nové lásce
Dcera utekla od dětí kvůli nové lásce
5 minut čtení

Dceřino manželství vzalo za své, když se znova zamilovala a opustila dvě malé děti. Starám se o zetě i vnoučata a stále nechápu, jak nám to dcera mohla udělat!

Moji dva synové se mi narodili krátce po sobě. Stihla jsem je mít oba do třicítky a dlouho myslela, že už další dítě mít nebudu. Ale potom mě nějak popadla mateřská touha a já si prosadila ještě jedno miminko.

Když se mi po těch raubířích narodila překrásná dcera, byla jsem ta nejšťastnější maminka pod sluncem.

S vnuky jsem pomáhala

Všechno jsem jí pořídila v růžové barvě a také jí, samozřejmě, nechala narůst dlouhé vlásky. Byla prostě krásná, všichni na ní mohli oči nechat. I její bratři ji zbožňovali a o mém manželovi ani nemluvě. Ten se v ní viděl.

Klárka prostě přinesla do naší rodiny jen a jen štěstí. Později, když se vdala, naše štěstí pokračovalo. S odstupem dvou let porodila dva kluky a pojmenovala je po svých bratrech, jejich strýcích.

Pomáhala jsem jí, jak to jen šlo, aby mohla nastoupit rychle zpět do práce, jak si přála. Vzala si totiž s manželem velkou hypotéku na domek a také půjčku na auto, aby mohla dojíždět do práce. Bylo toho na ní moc, alespoň jsem si to tehdy myslela.

„Mami, nevím, kde mi hlava stojí, musím zůstat v práci déle, vyzvedneš prosím kluky?“ byla její nejčastější otázka a já jí vždycky vyhověla. Také proč ne!

Na stole zbyl jen dopis

Měla jsem jen dva vnuky a toužila si jich náležitě užít. Netušila jsem, že si jich brzy užiju víc, než je zdrávo… „Blanko, nevíš, kde je Klárka?“ zavolal mi jednou nečekaně můj zeť a já v jeho hlase slyšela obavy.

Nebylo zvykem, aby se po mé dceři takhle sháněl. Napadlo mě, že se asi mladí pohádali, ale mýlila jsme se. Blanka odešla ráno do práce, ale když jí kvůli něčemu volal, zjistil, že nedorazila. Prostě zmizela! Poradila jsem zeťovi, ať se jede podívat domů.

Třeba se Klárce udělalo nevolno a spí! Jenže, místo své ženy našel jen dopis vystavený na kuchyňském stole. Když si ho přečetl, málem omdlel. Nemohl uvěřit tomu, co mu Klára napsala: „Promiň, ale už nemohu svoji lásku skrývat.

Odcházím od Tebe a zatím tady děti nechávám. Později se nějak dohodneme!“ Můj zeť nic nechápal a ani já nebyla moudřejší. Až na radu manžela jsem se vydala do podniku, kde Klára pracovala.

Zamilovala se do kolegyně

Ani zde o dceři nevěděli. I tady za sebou spálila mosty. „Počkejte, něco bych vám ráda řekla!“ vyběhla za mnou její bývalá kolegyně a tvářila se jako na funuse. Potom mi sdělila něco úplně šokujícího. Klára se prý zamilovala do kolegyně a utekla s ní pryč.

Prý daleko, kde je nikdo nezná a nebude odsuzovat! Byla jsem z téhle zprávy úplně rozhozená. Nevěděla jsem, zda se na dceru zlobit nebo ji litovat, odsuzovat nebo chápat, nebo nic z toho.

První moje kroky mířily za manželem na jeho pracoviště, kde jsem se z toho rozrušení rozbrečela, aniž bych mu stihla cokoliv říct. Musel ze mě páčit každé slovo! Když konečně pochopil, co se mu snažím říct, dostal výbuch vzteku.

Prý nad dcerou láme hůl a nechce ji do konce života vidět! „Taková potupa! Ostuda! Hnus!“ řval jako pominutý.

Zeť jen seděl a brečel

Neměla jsme sílu ji před ním bránit. Odploužila jsem se sklesle domů a nahlásila dovolenou. V tom zoufalství mě totiž napadlo, co tomu všemu řekne zeť! A také, že bude potřebovat moji pomoc.

Měl náročnou práci a kluky vždycky obstarávala dcera, která teď chybí! Zeť už věděl všechno od mého manžela, ale na rozdíl od něho nezuřil. Nenadával ani nevyhrožoval. Rovnou se zhroutil. Seděl v křesle a brečel jako želva.

Slzy mu tekly po bledých tvářích a vedle něho se kupila hora papírových kapesníků. Byl úplně na dně. Nemohl pochopit, že si ničeho nevšiml. Až doteď považoval svoje manželství za šťastné a spokojené. Ani dceři nevyčítal, že opustila dvě malé děti.

To mně připadalo daleko horší, než láska k jiné ženě. Vlastně mi to přišlo úplně nepodstatné.

Stala se z nás zvláštní rodina

Ženská nebo chlap, ale vykašlat se na vlastní syny? Jak to mohla udělat? Nezbývalo, než se snažit dceru alespoň trochu nahradit. Manžel byl proti, ale já si stála na svém. Na nějaký čas se nastěhuji k vnukům a budu se o ně starat.

No, starala jsem se nakonec nejvíc o zetě, který ráno nevstal z postele a chystal se v ní zůstat zřejmě několik příštích let. Dalo mi dost práce ho přemluvit, aby se vzmužil. Po týdnu se za námi přistěhoval i můj muž. Prý aby mi pomohl!

Myslím ale, že měl doma hlad, protože si neuměl nikdy uvařit ani špagety. Byl stále naštvaný, ale nebylo mu to nic platné. Musel se přizpůsobit nové situaci. Kluci se sháněli po mamince každý den, ale byli moc malí, abychom jim něco vysvětlovali.

Stala se z nás taková trochu zvláštní rodina. Ale fungujeme. O dceři moc nemluvíme. V hloubi duše doufám, že až přijde k rozumu, tak se objeví. Ale mám strach, aby si kluky nechtěla někam odvést. Moc by se mi stýskalo!

Blanka P. (58), Brno

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.