Závist je vážně něco hrozného. Dnes to už moc dobře vím. Ale dlouho jsem se závistí nechala vláčet a moc jsem ublížila.

Aleš ke mně pomalu přijíždí z druhé strany chodníku a usmívá se. Mně ale při pohledu na něj k smíchu vůbec není. Jsem zničená. Můj úžasný, syn, nadaný a skvělý odborník i sportovec skončil na invalidním vozíku.

A můžu za to já, za to, že jsem ubližovala, přišel spravedlivý trest. Krutý trest.

Známe se od školky

S Miladou jsem se poznala už ve školce. Tehdy jsme šli na vycházku a ona měla nové krásné holínky. Vedle těch mých obnošených vypadaly opravdu skvostně. A tak jsem jí je pošlapala. Pak jsme se popraly až nás musela učitelky od sebe odtrhávat.

A od té chvíle jsme byly nerozlučné kamarádky. Ve školce, ve škole i v dospělosti. Milada byla jedináček a měla, na co si vzpomněla. Záviděla jsem jí novou panenku i s kočárkem, vlastní pokoj, psa a taky to, že na ni rodiče měli vždycky čas.

Po víkendu mi často vyprávěla, jak s nimi byla na výletě a co všechno viděli a hlavně, jak byli na obědě v restauraci a ona si mohla dát, co chtěla, i zmrzlinový pohár.

Závist vzrůstala

Já byla ze čtyř sourozenců. A protože u nás nikdy nebylo peněz nazbyt, o hodně “radostech”, které zažívala Milada, jsem si mohlo nechat jen zdát. Když jsme se dostaly na gymnázium, já se musela na zkoušky nadřít, ona se učit vůbec nemusela, šlo jí to samo.

To byla další věc, kterou jsem jí záviděla. Mockrát jsem se přetvařovala, když jsem jí říkala, jak je skvělé, že má z něčeho za jedna a přitom jsem jí to nepřála, protože já tu jedničku neměla. Milada šla na medicínu, já na vysokou školu neměla dost nadání.

Místo toho jsem si našla fajn kluka. Brát jsme se museli. Narodila se nám dcera, pak druhá a nakonec syn. Byla jsem mnoho let na mateřské. Milada zatím dostudovala, získala pěkné místo.

Neustálý kolotoč

Já žila v nikdy nekončícím kolotoči rodinných a pracovních povinností. Manžel celkem slušně vydělává, ale v porovnání s Miladou a její rodinou jsme naprostí chuďasi. Našla si manžela, který je dostatečně finančně zabezpečený.

Ona sama pak postupem času udělala docela velkou kariéru. Na Miladině bezchybném životě je přece jedna skvrnka. Nemá děti. Dlouho se o to s manželem snažili, podstoupili i umělé oplodnění, ale nikdy to nevyšlo. Miladu to velice trápí.

I když o tom nikdy nemluví. Ale pro mě to je konečně něco, v čem mám já proti ní navrch. Když se sejdeme, se neudržím a s chutí jí vyprávím, jak jsou moje děti skvělé.

Dávám jí najevo, že mám víc než ona, která má peníze, luxusní dům, drahé auto a každý rok tráví několik týdnů na exotických dovolených. Cítím zadostiučinění, ale zároveň jí opět ten luxus závidím.

Hodně tvrdý trest

Moje závist mě úplně oslepila až do nedávna. I když mám Miladu jako kamarádku ráda, to co jsem jí léta předhazovala a přitom se radovala, že jí to zraňuje, mě ničilo. Před půl rokem se ale celý můj život převrátil vzhůru nohama a já na závist zcela zapomněla.

Můj syn měl totiž těžkou autohavárii a skončil ochrnutý na invalidním vozíku. Právě s Alešem jsem se nešťastné, bezdětné Miladě nejvíc chlubila. A pýcha, předchází pád. Moje věčná závist byla krutě potrestaná.

Zdenka K. (58), Jihlavsko