Když vidím v kalendáři datum 1.4., vzpomenu si vždy na onen aprílový den, kdy jsem hloupým žertem zaskočila svou matku. Nakonec jsem však byla zaskočena já.

První duben je už tradičně dnem, kdy si můžeme bezelstně vystřelit ze svých blízkých, přátel či kamarádů. Slaví se totiž apríl a jeho cílem je zaujmout někoho svou smyšlenou lží či výmyslem natolik, aby uvěřil.

Následuje okamžik pravdy, kdy dotyčné osobě musíme se slůvkem apríl na rtech prozradit, že jsme si to celé vymysleli. Alespoň tak by to tedy mělo být. I já vymýšlím každoročně peprné žertíky a tak tomu bylo i tenkrát.

„ Mami, musím ti říct něco důležitého, víš, já jsem těhotná,“ sdělila jsem do telefonu své matce. Na druhé straně bylo ticho a pak jsem slyšela jen polknutí. „ Holka moje, jak se to mohlo stát?“ Zoufale se tázala maminka.

Nechala jsem jí ještě chvilku dusit a pak jsem do sluchátka zakřičela ono pověstné „apríl“. Maminku málem trefil šlak. Po chvilce se sice smála, byla však na mě pěkně naštvaná.

„O tomhle se přece nežertuje, Karolíno,“ sdělila mi a já si uvědomila, že jsem to asi trochu přehnala.

Žert se obrátil proti mě

Uplynulo pár dní a já jsem se probudila se zvláštní bolestí. Na aprílový žertík s těhotenstvím jsem už dávno zapomněla a měla jsem spíš pocit, že jsem musela něco hodně špatného sníst. Když se ale situace opakovala i následující den, navštívila jsem lékařku.

Nic zvláštního však nezjistila, vzala mi proto krev a já si měla následujícího dne zavolat pro výsledky. Bylo mi už líp, tak jsem věřila, že je nemoc pryč. Jaké však bylo moje překvapení, když mi doktorka do telefonu oznámila, že jsem těhotná. Už celý měsíc.

Nevěřila jsem svým uším a ihned spěchala ke svému ženskému lékaři, který celou pravdu jen potvrdil. Přesto, že jsem tehdy se svým přítelem ani nežila, jsem byla šťastná.

Na dítě už jsem měla ten správný věk a vlastně bych to tak asi nikdy sama naplánovat nedokázala. Nejprve jsem šťastnou novinu oznámila svému příteli, který skákal radostí. A pak mne čekal ještě jeden telefonát.

Zavolat své mamince a znovu jí, jako na apríla, oznámit onu radostnou novinku. Nejdřív mi samozřejmě nevěřila, později ale pochopila, že se opravdu o apríl nejedná.

Pár dní po novém roce se nám narodila krásná holčička a moje maminka se stala tou nejšťastnější babičkou na světě.

Karolína (42), Plzeň