Domů     Málem jsem přišla o pravé oko
Málem jsem přišla o pravé oko
5 minut čtení

Po banálním úrazu stačilo málo a oslepla jsem. Díky pohotovosti a neústupnosti manžela jsem nepřišla o oko a dokonce vidím lépe, než před tím.

Mojí velkou vášní a koníčkem je zahradničení. Zima jsem neměla ráda, protože jsem nemohla ven na zahrádku. Zabořit ruce do hlíny, něco sázet, nebo jen tak plít záhonek, pro mě bylo odjakživa obrovským potěšením.

Už ve škole jsem dobrovolně přesazovala takové ty tradičně ošklivé kytky, co byly v každé třídě na parapetech. Nemohla jsem se na tu bídu koukat.

Kytky jsem milovala odmalička

Vždycky jsem na začátku roku vyhlásila mezi dětmi malou sbírku, nakoupila levné květináčky a kytky do nich přendala. Samozřejmě i s novou hlínou. Během roku se z těch chudinek staly učiněné krasavice!

Jenže, na další školní rok se třída přestěhovala do jiné místnosti a vše začalo nanovo. Vzpomínala na to i naše paní třídní, když jsme měli sraz. „Heduško, ty jsi byla poklad.

Cos odešla, žádný jiný žák s takovou vášní pro květiny už k nám nechodil!“ řekla mi, když jsme ji pozvala na sklenku červeného. Můj manžel byl mým přesným opakem. Přírodu a kytky přímo nesnášel. Byl to takový městský typ.

Samá technika a odpočinek někde v kavárně. To bylo jeho! Ale mně nic nevyčítal. Naopak mě podporoval a občas mi dokonce koupil nějakou tu sazenici. Hlavně když musel někam na služební cestu. To se potom vracel s tajemným úsměvem na tváři a záhadným balíčkem v aktovce.

Zimní zahrada mě nadchla

Někdy to bylo dost legrační, když ze své drahé luxusní aktovky tahal nějakou rostlinku zabalenou v novinovém papíru! Občas dokonce zapomněl, co vlastně koupil. Tak jsem tu záhadu zasadila někam stranou a netrpělivě čekala, co mi vyroste.

Jednou, když jsem zase jako obvykle žehrala na dlouhou zimu, manžela napadlo, že mi nechá postavit skleník. Budu tak mít co dělat i když bude zahrada pod sněhem! Byla jsem nadšená a představovala si, co všechno nasázím.

Ale ze skleníku nakonec z mnoha důvodů sešlo. Dali jsme přednost takovému přístavku, z kterého se stala naše malá zimní zahrada! Byla to nádhera. Vyrostla jako mávnutím kouzelného proutku díky nějaké nové stavební firmě.

Byli to samí mladí kluci, kteří všechno vymysleli moderně a po svém. Moc se mi ty jejich nápady líbily!

Citroník byl mému oku nebezpečný

V proskleném a vzdušném přístavku jsem začala pěstovat hlavně citrusy a nějaké ty exotické květiny. Dalo se tady i posedět a vypít si třeba ranní kafíčko. „To je paráda, viď?“ pochvaloval si manžel, kterého nadchnul hlavně vlhký voňavý vzduch.

Po chvilce kochání dodal: „Chtělo by to ale ještě pár rostlinek, aby to tady nebylo tak holé!“ Byla to voda na můj mlýn a hned jsem vyrazila na nákupy. Přitáhla jsem několik polovzrostlých stromků a dala se do jejich sázení.

„Au!“ zařvala jsem nahlas, když mi větvička jednoho z citroníků švihla přímo do oka. Moc mě to zabolelo a oko mi začalo slzet. „Co se děje?“ přihnal se manžel a hned prý, že musím k naší oční lékařce.

Bylo už k večeru a pravděpodobnost, že bude ještě v ordinaci, byla téměř nulová. „Ale prosím tě, alespoň to zkusíme!“ trval na svém manžel a hned mě cpal do auta. V domácím oblečení a s rukama od hlíny. Nezapomněl ani na moji kartičku pojištěnce…

Čekala mě operace

Na dveřích ordinace visela cedulka, že už je zavřeno, ale přesto manžel bouchal tak dlouho, až mu lékařka otevřela. „Vy jste se snad zbláznil.

To nevidíte, že už je dávno po ordinačních hodinách?“ ptala se naštvaně, ale když mě uviděla, pokynula rezignovaně rukou, abych šla dál. Koukla na mě jen letmo a hned zasedla ke stolu a začala něco psát. Byla jsem napjatá, co se děje.

Oko mě stále hodně bolelo a slzy mi tekly přes obličej, ani nešly zastavit. „No, pěkný úraz. Bude to chtít malou operaci!“ konstatovala po chvíli a hned mi podala vypsanou žádanku.

„Zítra ráno si zajděte do nemocnice a objednejte se!“ Myslela jsem, že už pojedeme konečně domů, ale manžel nabral autem úplně jiný směr. Když jsem se ho zeptala, kam mě veze, odvětil, že přece do té nemocnice!

„Ale tam máme jet až ráno!“ namítla jsem, ale marně. Prý jedeme hned a hotovo!

Netušila jsem, co se dá za den stihnout

Přivítal nás takový starší lékař. Nic proti naší návštěvě nenamítal. Prohlédl mě a jakoby nic řekl: „Odoperujeme to oko pro jistotu hned!“ Málem jsem omdlela. Na něco takového jsem nebyla vůbec připravená! Ale co mi zbývalo, že?

Rezignovaně jsem ulehla na lehátko a podstoupila zákrok laserem. Nebolelo to, ale strach byl téměř ochromující! „Hotovo, oko máte v pořádku spravené,“ oznámil mi s velkým uspokojením pan doktor a dodal: „Poděkujte manželovi, že vás sem dovezl hned.

Do rána byste mohla přijít o oko úplně! To by se vám asi nelíbilo, opičit se po Janu Žižkovi…“ Večer jsem nevěřícně rekapitulovala, co se mi za to krátké odpoledne všechno přihodilo.

Nemohla jsem uvěřit, že jsem zasadila stromek, prodělala úraz, operaci a ještě se stihla uzdravit.

Heda N. (64), Karlovy Vary

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka