Domů     V zapadlé vesnici jsem našla lásku
V zapadlé vesnici jsem našla lásku
3 minuty čtení

Když jsem stále nikoho neměla, řekla jsem si, že si podám inzerát, protože už nemám co ztratit. A to změnilo celý můj život…

Nastala pravá lednová pohroma. Barák zapadl sněhem, z oken už pro sněhovou kalamitu nebylo vidět, nešla elektřina, fičel ledový vítr. My tady na horách jsme zvyklí na všechno, ale tohle už bylo i na mě moc.

Když jsem vyprošťovala babičku od sousedů ze závějí, říkala jsem si, že takovou nadílku nepamatuji.

Odříznutí od světa

Několik dní nebylo vůbec možné vycházet. Naslouchala jsem kvílení meluzíny, koukala na plamínek svíčky a přemýšlela o tom, jak mi utíká život. Kamarádky, které se odtud rozutekly do měst, už byly dávno vdané. Rozumné holky, na rozdíl ode mě.

Já zůstala, měla jsem to tady ráda, ale pomalu jsem docházela k závěru, že se na naší polosamotě nedá normálně žít. Kdo by tady se mnou byl? Nejmladšímu zdejšímu obyvateli bylo šedesát let a mě tehdy pouhých třiatřicet.

„Jestli odsud neutečeš, zůstaneš na ocet,“ prorokovala mi tehdy babička. Měla pravdu. Vypadalo to, že se nikdy nevdám jen kvůli tomu, že mám ráda svůj rodný kraj.

Pokus o seznamovací inzerát

Už mi z té samoty začínalo pomalu harašit. Dlouho ve mně zrálo rozhodnutí, že si podám seznamovací inzerát, až nakonec uzrálo. Dost jsem se mořila s textem. Naštěstí jsem měla času ažaž, nešlo vycházet ven, a tak jsem trčela doma a psala:

Osamělá třiatřicátnice hledá spolehlivého životního druha. Značka: „Ve dvou se to lépe táhne.“ A pak jsem se pokaždé zhrozila, zmačkala papír do kuličky a hodila ho do koše. To se opakovalo asi dvacetkrát.

Bezohledný řidič

Jedenadvacátý text byl sice také příšerný, ale připadal mi o fous lepší než ty předchozí. A protože zrovna přišla obleva, strčila jsem list do obálky a vydala se do města na poštu, abych mohla dopis opatřit známkou a poslat do redakce oblíbeného časopisu.

Když jsem se vlekla loužemi směrem k poštovnímu úřadu, prosvištělo kolem mě červené auto tak nešťastně, že mě celou zmáčelo. „Pitomče!“ rozzuřila jsem se a hrozila za vozem rukou. „Že se nestydíš, burane!“ ječela jsem.

Našla jsem manžela

Auto začalo zuřivě brzdit, vyběhl z něho ohromný chlap. „Cože? Jde mě zmlátit?“ proletělo mi hlavou. No to mi ještě chybělo! Koukám, že v horách žijí opravdoví džentlmeni. Chtěla jsem utéct, když vtom chlap zavolal:

„Aleno, jsi to opravdu ty?“ Nemohla jsem dotyčného poznat, brzy se však ukázalo, že to je spolužák ze střední školy, který vyrostl a zmužněl. Rázem jsem zapomněla na obálku s inzerátem. Petr byl totiž svobodný!

Strach, že nebude chtít žít v té naší věčně zasněžené díře, byl také zbytečný. Města měl po krk. Dnes jsme spolu už třicet pět let.

Alena H. (68), severní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.