Domů     Pozdě jsem pochopila, že můj druhý manžel je domácí tyran
Pozdě jsem pochopila, že můj druhý manžel je domácí tyran
4 minuty čtení

Na začátku vztahu máme často nasazené růžové brýle. Jakmile spadnou, nestačíme se divit, komu jsme dali své srdce.

Moje první manželství trvalo skoro dvacet let. Za tu dobu jsme si s Vaškem prošli několika krizemi, ale vždy se nám je nějak podařilo ustát, zpočátku hlavně kvůli dětem.

Jakmile nastoupila i mladší dcera na střední školu, zjišťovali jsme čím dál víc, že stáří spolu trávit nechceme. Jednoho večera jsme si to vyjasnili během dlouhého a upřímného rozhovoru. Rozvedli jsme se přátelsky a zůstali v kontaktu.

Vašek si rok poté našel novou partnerku – kupodivu ne mladší, jak to bývá, ale stejně starou. Já jsem dlouho hledala jiného muže marně.

Muž, o jakém každá žena sní

Michala mi vlastně „dohodila“ jedna kamarádka. Věděla, že jsem rozvedená a nechci zůstat sama. Michal na tom byl stejně, jen ty rozvody měl za sebou už dva.

Možná mě to tehdy mohlo nějak varovat, protože když se někdo rozvede dvakrát, asi na tom taky nese svůj podíl. Ve mně ale nejprve zvítězila zvědavost a jakmile jsem se s Michalem setkala osobně, tak i zamilovanost.

Ano, stalo se mi to, co naposledy před vstupem do prvního manželství: bláznivě jsem se ve svých pětačtyřiceti letech zamilovala, skoro ztratila hlavu. Michal byl o sedm let starší, ale uměl se oblékat a dbal na sebe, takže ty roky nebyly znát.

Choval se tak, jak o tom každá žena sní: byl pozorný, nezvyšoval hlas, často se usmíval, nikdy jsem se s ním nenudila. Netrval na tom, abychom byli spolu každý den, uměl respektovat můj čas a moje kamarádky. Vypadalo to prostě ideálně.

Vzali jsme se ještě předtím, než bylo jasné, jak to uděláme s bydlením. Dnes vím, že jsem to uspěchala proto, aby mi takový skvělý muž neutekl – a lituji toho.

Postupně se to měnilo

Po svatbě jsem začala pronajímat svůj byt a nastěhovala jsem se k Michalovi. Ze začátku jsem si nemohla na nic stěžovat, všechny změny byly příjemné. Michal byl jiným typem člověka než můj první manžel.

Líbila se mi jeho ráznost a rozhodnost, působil opravdu více chlapsky. Změna nastala poté, kdy měl přejít v práci na vyšší pozici a nevyšlo to. Upřednostnili mladšího kolegu.

Až později jsem zjistila, že Michal nebyl v práci moc oblíbený, někteří lidé se ho i báli. Manipuloval ostatními, vyhrožoval, vyvíjel psychický nátlak. I proto zřejmě po neúspěšné snaze získat vyšší funkci změnil zaměstnání.

Všechno, co si předtím vybíjel na pracovišti, nyní začal přenášet do našeho domova. Dělal to ale jako každý tyran a manipulátor pomalu a nenápadně, takže jsem si to začala uvědomovat, až když už bylo pozdě.

Nebil mě, ale zraňoval moji duši!

Od drobných hádek, kdy na mě začal Michal zvyšovat hlas, jsme se rychle dopracovali až k tomu, že si začal doma prosazovat téměř absolutní moc. Najednou mu vadily věci, kterých si předtím nevšímal, včetně mých setkání s kamarádkami.

Dokázal mi vynadat i za to, že moc utrácím a nebo naopak, že jsem koupila levné potraviny, které nejsou zdravé. Dnes zpětně vidím, že prostě hledal jen záminky k tomu, aby si zvýšil své pošramocené sebevědomí na můj účet.

Bylo mu jedno, kvůli čemu mi vynadá nebo mě poníží. Zpočátku jsem se snažila bránit. Věřila jsem, že je to jen dočasné, že Michal prostě nezvládl situaci v práci. Doufala jsem, že ho znovu uvidím tak, jak mě předtím zaujal, v podobě, do jaké jsem se zamilovala.

Bohužel se všechno jenom zhoršovalo. Denně jsem byla obětí manipulace, výčitek, zákazů a citového vydírání. A kdykoliv jsem se ozvala, jen jsem přilila olej do ohně. Michal mě nikdy neuhodil ani nic takového nenaznačoval.

Dokázal ale zranit duši, což bolelo možná víc než nějaká ta rána. Vydržela jsem to celkem dva roky, pak jsem podala žádost o rozvod. Michal se kupodivu ani moc nebránil, možná i proto, že se mu začalo dařit v té jiné práci.

Je mi jasné, že vždy myslel hlavně na sebe, jako každý tyran a manipulátor. Doufám, že ještě potkám někoho, kdo si umí partnera opravdu vážit!

Jitka D. (48), Čáslav

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může