Domů     Odvedla mi ho podivná sekta
Odvedla mi ho podivná sekta
2 minuty čtení

Můj syn byl hodný, chytrý a úspěšný muž. Až do té doby než se seznámil s Veronikou. Pak nám doma nastalo peklo, které bohužel ještě neskončilo.

Dnes má Pavel narozeniny. Třicáté osmé. Bohužel společně je slavit nebudeme. Stejně, jako těch poslední dvanáct let, co jsme syna neviděli. Jo dřív, to bývaly krásné rodinné oslavy. Náš Pavlík je miloval. A já mu vždy pozvala kamarády a upekla třípatrový dort.

Ten jsem mu naposledy pekla na jeho pětadvacetiny. Tehdy už s ním přišla slaviti Veronika.

Osudové setkání

Veroniku Pavel poznal na vysoké škole. A zamiloval se. Zprvu i já byla ráda, že má konečně partnerku. Působila mile a rozumně. Jenže pak se začala postupně měnit. Její názory, ale i způsoby a oblečení se velmi nápadně změnilo. A měnit se začal i můj syn.

Dostával se zcela pod Veroničin vliv. Viděla jsem jak se vzdaluje realitě, jak ho přestává bavit práce v oboru, který vystudoval. Dostal se do společnosti dost divných lidí. Začali jsme s manželem pátrat, o co jde. A poznání nás vyděsilo.

Ve spárech fanatiků

Můj syn se dostal do společenství nějaké podivné sekty. Jisté bylo, že aby se stal jejím členem, musel odevzdávat 50 % svého příjmu. Pak s nimi mohl meditovat, rozjímat nad podivnými věcmi.

Snažili jsme se mu domluvit, ale on, zamilovaný do Veroniky, nás vůbec neposlouchal. Veronika byla totiž sektou úplně posedlá. A Pavel ji slepě následoval. Naše snaha byla marná.

Zmizel neznámo kam

Po jedná z mnoha debat se s námi Pavel rozloučil a odešel. Od té doby jsme ho neviděli. Občas se sice ozve, takže víme, že žije, ale to je všechno. Vlastním pátráním se nám podařilo zjistit, že žije v cizině, v místě, kde má sekta svoji centrálu.

Pracuje pro ni i s Veronikou, se kterou mají tři děti. Tři moje vnoučata, o kterých nic nevím a které možná ani nikdy v životě neuvidím. Neumíme si to s manželem vůbec vysvětlit. Co se s naším synem stalo. Vždyť to byl chytrý a rozumný kluk?

Náš život jakoby ztratil smysl. Proč a pro koho žít?

Marie S. (69), Sedlčany

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.