Můj syn byl hodný, chytrý a úspěšný muž. Až do té doby než se seznámil s Veronikou. Pak nám doma nastalo peklo, které bohužel ještě neskončilo.

Dnes má Pavel narozeniny. Třicáté osmé. Bohužel společně je slavit nebudeme. Stejně, jako těch poslední dvanáct let, co jsme syna neviděli. Jo dřív, to bývaly krásné rodinné oslavy. Náš Pavlík je miloval. A já mu vždy pozvala kamarády a upekla třípatrový dort.

Ten jsem mu naposledy pekla na jeho pětadvacetiny. Tehdy už s ním přišla slaviti Veronika.

Osudové setkání

Veroniku Pavel poznal na vysoké škole. A zamiloval se. Zprvu i já byla ráda, že má konečně partnerku. Působila mile a rozumně. Jenže pak se začala postupně měnit. Její názory, ale i způsoby a oblečení se velmi nápadně změnilo. A měnit se začal i můj syn.

Dostával se zcela pod Veroničin vliv. Viděla jsem jak se vzdaluje realitě, jak ho přestává bavit práce v oboru, který vystudoval. Dostal se do společnosti dost divných lidí. Začali jsme s manželem pátrat, o co jde. A poznání nás vyděsilo.

Ve spárech fanatiků

Můj syn se dostal do společenství nějaké podivné sekty. Jisté bylo, že aby se stal jejím členem, musel odevzdávat 50 % svého příjmu. Pak s nimi mohl meditovat, rozjímat nad podivnými věcmi.

Snažili jsme se mu domluvit, ale on, zamilovaný do Veroniky, nás vůbec neposlouchal. Veronika byla totiž sektou úplně posedlá. A Pavel ji slepě následoval. Naše snaha byla marná.

Zmizel neznámo kam

Po jedná z mnoha debat se s námi Pavel rozloučil a odešel. Od té doby jsme ho neviděli. Občas se sice ozve, takže víme, že žije, ale to je všechno. Vlastním pátráním se nám podařilo zjistit, že žije v cizině, v místě, kde má sekta svoji centrálu.

Pracuje pro ni i s Veronikou, se kterou mají tři děti. Tři moje vnoučata, o kterých nic nevím a které možná ani nikdy v životě neuvidím. Neumíme si to s manželem vůbec vysvětlit. Co se s naším synem stalo. Vždyť to byl chytrý a rozumný kluk?

Náš život jakoby ztratil smysl. Proč a pro koho žít?

Marie S. (69), Sedlčany