Domů     Večeře při svíčkách
Večeře při svíčkách
3 minuty čtení

Byla jsem osamělá stárnoucí učitelka. Kdybych neměla ty kočky, nikdo by na mě doma nečekal.

Osamělost řeší každý jinak, já jsem si pořizovala kočky. Člověk aspoň nepřišel z práce do prázdného bytu. Čekaly na mě kočičky, bylo o koho se starat. A neměla jsem hned čtyři. Začala jsem jen s jedním mourovatým kotětem, a pak se to už na mě hrnulo.

Další mi dala kamarádka, jiné jsem si vzala na jedné výstavě koček, protože mi ho bylo líto. Najednou jsem měla čtyři, tři kočky a jednoho kocoura, ten byl obzvlášť vzteklý. Měla jsem je tak ráda, jako by to byly moje děti.

Věděla jsem, že není v pořádku, když má žena ve dvaačtyřiceti letech čtyři kočky, jinak nikoho. Ale co jsem měla dělat? Několik vážných známostí jsem už za sebou měla, s tím posledním jsem chodila tři roky.

Pak to zkrachovalo, protože si pořídil ještě jednu slečnu, podstatně mladší, než jsem byla já. Od té doby se v mém bytě začaly objevovat kočky, jedna za druhou.

Po druhé lahvi vína

Pak se na střední škole, kde jsem učila, objevil nový kolega. Bylo mu kolem padesáti a byl, jak sám říkal, šťastně rozvedený. Byl to také češtinář a musím říci, že jsme si rozuměli od první chvíle.

Po měsíci jsem pochopila, že se mi poštěstilo mít prima kamaráda. Moc jsem si přála, aby se náš vztah posunul dál, ale to poslední, co jsem chtěla dělat, by bylo tlačit na pilu.

Prozatím jsem si došla ke kadeřníkovi, začala se zase líčit, i když nenápadně, a doma jsem cvičila. Výsledek na sebe nenechal čekat dlouho, najednou jsem zas už vypadala mladě a, musím neskromně podotknout, velmi dobře. Pak to přišlo:

pozval mě na večeři při svíčkách a po druhé lahvi vína prohlásil, že se sice nového vztahu bál jako čert kříže, ale když poznal mě, řekl si, že strach není na místě. Radostí jsem se málem vznesla kus nad zem jako nafukovací balonek.

A hned jsem zase spadla na kokos. To když řekl: „A víš, co bylo na mojí bejvalce to nejhorší? Ty její kočky!“

Třásl se vzteky

Krve by se ve mně nedořezal. Z jeho dalšího vyprávění vyplynulo, že nemá rád kočky a že jeho bývalá manželka je milovala. Měla dvě a prý jim dávala přednost před ním. Rozmazlovala je do té míry, že jedly s ní z jejího talíře a spaly v její posteli.

Když to popisoval, vzteky se úplně roztřásl. A já se také zachvěla, jenže hrůzou. Cožpak ho můžu pozvat k sobě? Vždyť ho tam přivítají čtyři kočky! Nakonec to za mě vyřešil sám osud, a docela roztomile. Ten večer jsme naštěstí skončili v jeho bytě.

A než došlo na návštěvu mého bytu, už jsme se měli tak rádi, že při pohledu na tři kočky a kocoura neomdlel. Ale trvalo dlouho, než si na ně zvykl.

Anna V. (58), Podkrkonoší

Související články
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.