Domů     Pozdní láska mě dostala do kolen

Pozdní láska mě dostala do kolen


Vdávala jsem se spíš z rozumu než z lásky. Asi to zní ošklivě, ale ošklivé to rozhodně nebylo.

Měla jsem za sebou pár vztahů plných velké vášně, ale k ničemu dobrému nevedly. Když jsem poznala Vráťu, srdce se mi nijak zvlášť nerozbušilo.

Za dva měsíce jsem už ale věděla, že je tak hodný a spolehlivý, jako nikdo z těch okouzlujících umělců, s kterými jsem byla dřív. Začala jsem ho mít hodně ráda, takže když mě po roce požádal o ruku, kývla jsem. Nijak jsem se k tomu nemusela přemlouvat.

Jasně, nebláznila jsem kvůli němu. Ale copak je pobláznění podmínkou kvalitního vztahu?
Za dva roky se nám narodil Kristián. Byli jsme šťastní a nic nám nechybělo. Tedy, mě po čase začalo něco chybět. Trocha toho vzrušení, romantiky…

Vráťa byl hodný, skvěle se o nás staral, jenže mě bral tak samozřejmě, že mi z toho bylo smutno.
Syn nám dělal samou radost. Už od mala byl hodně samostatný, takže mě příliš dlouho nepotřeboval.

Měl výborné výsledky, takže nás nepřekvapilo, když po maturitě sehnal stipendium na studia do zahraničí. Bylo to nádherné, jenže když takhle vyletěl z hnízda, bylo u nás doma najednou pusto. A já si začala uvědomovat, jak málo toho mám s Vráťou společného.

Pár let jsme se tak nějak potáceli vedle sebe, dva skoro cizí lidé, kteří si ale nechtějí ublížit a tvrdohlavě to odmítají vzdát. Jenže mě bylo jasné, že pokud si chci v životě ještě něco užít, neměla bych otálet.

Podala jsem žádost o rozvod.
Vráťa z toho byl nejdřív v šoku, vůbec nechápal, co mi vadí a co mám za problém. 
„Neblázni, Věro..“, říkal mi „vždyť je nám spolu dobře. Už nejsme nejmladší, tak co bys čekala. Máme prima syna, nic nám nechybí…“.

Snad měl pravdu, jenže já už byla rozhodnutá. Konec konců nejen já, ale i on mohl přece začít nový život. Než samotu ve dvou, to je lepší něco zkusit, i když výsledek je nejistý.
Nezůstalo u jedné změny.

Po rozvodu jsem změnila i práci a vrátila se ke svému koníčku z mládí, keramice. Měla jsem najednou spoustu času,nic mi nechybělo, tedy kromě mužské náruče. Ale nespěchala jsem, věřila jsem že i pár let před padesátkou může člověk najít lásku.

Netrvalo dlouho a jednu starou jsem potkala. S Michalem jsem tak trochu chodila na střední škole. Stejně jako já chtěl studovat keramiku a jemu se to, na rozdíl ode mě, podařilo.

Jenže on byl takový neklidný dobrodruh, takže ještě před koncem studií odešel za hranice. Od spolužáků jsem se vždycky na třídním srazu dozvěděla co a kde zrovna dělá. Byl v Kanadě, v Austrálii, na Novém Zélandu… Docela jsem mu záviděla.

A teď jsme na sebe narazili v obchodě s výtvarnými potřebami.
Slovo dalo slovo a nakonec jsme spolu seděli u vína až dlouho do noci.

Když jsem se s ním před domem loučila, cítila jsem takové zvláštní rozechvění, na které jsem už skoro zapomněla.
Nezůstalo u jednoho setkání. Měli jsme si co říct, navíc Michal měl spoustu zajímavých nápadů, jen se nějak nehnal do jejich realizace.

Tak jsem si vzala do hlavy, že ho přinutím, aby se zase pustil do práce. Cítila jsem se vedle něj jako za mlada. S Vráťou jsme už skoro pořád mlčeli, zato Michala zajímal každý můj nápad. A jiskřilo to mezi námi. Netrvalo dlouho a stalo se to, co se dalo čekat.


Život byl zase báječný. Přesto jsem si nespřádala žádné plány. Nechtěla jsem na Michala tlačit, při jeho svobodomyslnosti by to byla cesta do pekel. Ale doufala jsem, že společná práce ho u mě udrží spíš než vášeň. Tak moc jsem ho milovala…

Dokonce jsem mu přes kamaráda zařídila výstavu jeho prací. A jak se dalo čekat, měla úspěch. 
„Ty jsi ta nejbáječnější ženská na světě“, řekl mi večer po vernisáži „ani nevíš, jak mě mrzí, že jsem tě znovu nenašel dřív.

Mohlo nám spolu být skvěle.“
Byla jsem na vrcholu blaha. Nějak jsem si ale nevšimla, že se nezmínil o budoucnosti, jen minulosti.

Uplynulo pár naprosto dokonalých měsíců. Věřila jsem, že spolu zestárneme. Že jsme dokonalý pár. Jenže najednou začal Michal na všem hledat chyby. Moje nápady byly najednou špatné, když jsem se mu snažila pomoci, tvářil se, že ho omezuji.

A čím smutnější jsem byla, čím víc jsem se mu snažila nějak vyhovět, potěšit ho, tím odtažitěji se ke mně choval.
 „Tohle nemá smysl“ vychrlil na mě jedno sobotní odpoledne v dílně „nedokážu vedle tebe pořádně pracovat. A ty vedle mě taky ne.

Bude lepší, když si dáme nějaký čas pauzu…“ 
Nečekala jsem to. Takhle se mi snad ještě nikdy srdce nesevřelo. Jenže mi už není šestnáct.

„Možná máš pravdu..“, dokázala jsem mu říct a pak jsem utekla. Zbytek dne jsem probrečela. Zavolal až po pár dnech, kdy si může přijít pro věci. Bylo to hrozné. Po rozvodu jsem byla jen smutná, teď jsem ale měla v srdci díru.

Připadala jsem si, a vlastně pořád ještě připadám hloupě využitá. Jenže na druhou stranu to nedokážu mít Michalovi za zlé. Celý život byl takový, bez kořenů a dlouhodobých vztahů.

Navíc to, co mi dal, ten pocit že jsem milovaná a zajímavá, bylo něco, co už se mi asi nikdy nepoštěstí.

Marika (56), Praha


Související články
23.7.2024
Zatvrdila jsem se a řekla si, že si už do života žádného chlapa nepustím. Potom jsem našla přede dveřmi kytici lučního kvítí. Všechno začalo tak, že jsem napochodovala ve Štěchovicích na parník. Doprovázel mě můj tehdejší kluk, a musela bych se hluboce zamyslet, abych si vzpomněla, jak se jmenoval. Měla jsem jich fůry. Byly to však samé nezávazné známosti, nic vážného. Věděla jsem, že až to bud
19.7.2024
S Václavem jsme se seznámili, když jsem pracovala jako servírka v hospodě. Václav tu sedával málem každý den. Kdyby mi tehdy někdo řekl: toho si jednou vezmeš za muže, zaťukám si na čelo. Vypadal jako ztracená existence. Vůbec jsem si ho tehdy nevšímala, jen jsem mu nosila jedno pivo za druhým. Často seděl v tmavém koutě úplně sám, jindy s kamarády podobného ražení. Šikovná jako poleno By
19.7.2024
Seznámili jsme se u táboráku. Praskalo dřevo, svítily hvězdy a on tak krásně zpíval. Až jsem si musela otřít slzy. Vzpomněla jsem si na den našeho seznámení, který se podobal tomuhle večeru. Šly jsme s kamarádkou podél řeky, večer byl krásný jako ze sna, a my uslyšely ten hlas. Mířily jsme za ním jako zhypnotizované. Můj idol seděl u táboráku s partou přátel. Když uviděli, jak stojíme a zírá
17.7.2024
Byla to láska z pionýrského tábora. Jardovi bylo devatenáct let a dělal vedoucího malým klukům. Byli z něj úplně paf a já taky. Zamilovala jsem se do něj na pionýrském táboře. Všechny holky to věděly, protože neumím udržet tajemství, všechno na sebe vykecám. Jsem odjakživa taková, máma byla to samé v bledě modrém. Byla jsem v oddíle nejstarších, patnáctiletých holek. Jardovi bylo devatenáct a d
14.7.2024
Věřím tomu, že pokud jsou si dva lidé souzeni, cestu k sobě si v životě nějak najdou. Jenom to někdy trvá opravdu hodně dlouho! Setkání, k němuž došlo po tolika letech v naší městské nemocnici, pro mě bylo velkým překvapením. Byla jsem tam tehdy za nemocnou sestrou a její stav mě docela trápil. Kráčela jsem zamyšlená po nemocniční chodbě, když jsem nechtěně vrazila do muže, který šel naproti. Z
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Průsečík barev a designu
rezidenceonline.cz
Průsečík barev a designu
Interiér tak trochu extravagantního domu navrhla velmi kreativní designérka, jež hledala inspiraci v barvitém životním příběhu investorského páru, a vytvořila tak svěží a moderní platformu pro život uprostřed přírody. V městečku Itupeva v srdci brazilského státu São Paulo stojí rezidence, jež je více než jen obyčejným obydlím; je to místo setkávání velké rodiny, zasahující do
Léta, kdy Charlie Sheen užíval drogy, se mu nakonec pořádně vymstila
nasehvezdy.cz
Léta, kdy Charlie Sheen užíval drogy, se mu nakonec pořádně vymstila
Charlie Sheen (58) si slávu užíval plnými doušky. Alkohol tekl proudem a bez drog a sexu nedokázal ani fungovat. Jednoho dne ale všechno zčistajasna skončilo – z úst lékařů si vyslechl, že je HIV pozi
Japonská kapitulace: Císařův projev propašovali z paláce v koši s prádlem
historyplus.cz
Japonská kapitulace: Císařův projev propašovali z paláce v koši s prádlem
Pučisté v čele s majorem Kendžim Hatanakou horečně prohledávají Hirohitův císařský palác v Tokiu. Nemohou nalézt vytoužený úlovek a v nitru jindy zdvořilých Japonců už to pořádně vře. Půlnoc se zatím překulila do nového dne, kdy jejich vládce přizná světu hořkou válečnou porážku.   Na obloze nad japonskou Hirošimou se 6. srpna 1945 objevuje mohutný hřib.
Nebeské menu bude možné ochutnat na nové adrese
iluxus.cz
Nebeské menu bude možné ochutnat na nové adrese
Zážitkově gastronomická atrakce Večeře v oblacích patří k podzimní Praze stejně jako Karlův most či Pražský hrad. Nejen tyto dominanty české metropole si můžete při obědě či večeři prohlédnout z nevše
Jemně pikantní thajská polévka s kokosovým mlékem
tisicereceptu.cz
Jemně pikantní thajská polévka s kokosovým mlékem
Je pikantní, velmi jemná a odráží se v ní hned několik výrazných chutí. Suroviny 1 –2 kachní prsíčka 1  l zeleninového vývaru 1 balení rýžových nudlí 1 cm zázvoru 2 plechovky kokosového mlék
Poušť Atacama, nejsušší místo na planetě, rozkvetla uprostřed zimy
21stoleti.cz
Poušť Atacama, nejsušší místo na planetě, rozkvetla uprostřed zimy
Atacama se nachází v Jižní Americe, táhne se tisíc kilometrů podél Pacifiku od jižní hranice Peru po centrální část Chile. Prší zde jen velice zřídka, dle měření v jejím středu mezi roky 1570 až 1971
Italská  královna – Sardinie
nejsemsama.cz
Italská královna – Sardinie
Pokud plánujete dovolenou, kdy si dopřejete plážovou zahálku, pak je pro vás Sardinie ideál­ní. Téměř 2000 km dlouhé pobřeží, fantasticky čisté moře a také zajímavé zbarvení písku od bílé až po zlatou či růžovou. Budete se tu cítit jako v ráji Na čtyři desítky sardinských pláží se pyšní oceněním Modrá vlajka. Nejkrásnější pláž Sardinie je
Hřbitovní záhada: Vesnici děsí živí mrtví!
enigmaplus.cz
Hřbitovní záhada: Vesnici děsí živí mrtví!
Na vesnickém hřbitově v San Bernardu v Kolumbii se už několik desítek let pohřbení nebožtíci sami od sebe mumifikují. Vědci si přitom marně lámou hlavu, co se to děje. Činí tak jeden nebožtík po druhé
Tajemná Macocha: Proč přitahuje sebevrahy?
epochanacestach.cz
Tajemná Macocha: Proč přitahuje sebevrahy?
Rozdíl teploty je značný. Zatímco venku zuří horké léto, při vstupu do jeskynního systému se výrazně ochlazuje. Ve vzduchu je vlhkost, dno jeskyně tvoří vodní hladina. Pohled ze stometrové hloubky propasti Macocha je neskutečný a nádherný. A mrazivý, když si uvědomíme, že tělo sebevraha dopadne na dno během pouhých čtyř vteřin. Píše se rok 1723.
Geny, hormony, nebo sex: Proč plešatíme?
epochalnisvet.cz
Geny, hormony, nebo sex: Proč plešatíme?
Každý den člověku vypadne asi 100 vlasů. Mezi 100 000 zbývajícími je to celkem zanedbatelná ztráta. Řídnoucí ohon nebo první spálenina pokožky hlavy sluncem ale může signalizovat, že něco je v nepořádku. Zcela bez povšimnutí může dotyčný přijít až o 50 procent své kštice, než si uvědomí nesporný fakt: Začíná plešatět.   Muži se jí
Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
skutecnepribehy.cz
Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
Zatvrdila jsem se a řekla si, že si už do života žádného chlapa nepustím. Potom jsem našla přede dveřmi kytici lučního kvítí. Všechno začalo tak, že jsem napochodovala ve Štěchovicích na parník. Doprovázel mě můj tehdejší kluk, a musela bych se hluboce zamyslet, abych si vzpomněla, jak se jmenoval. Měla jsem jich fůry. Byly to však samé
Domácnosti i firmy pod náporem hackerů! Braňte se!
epochaplus.cz
Domácnosti i firmy pod náporem hackerů! Braňte se!
Počítače dnes používáme k mnoha transakcím od objednávání k jídla přes nákupy v obchodech až po ovládání bankovního účtu. Přitom jejich zabezpečení řada z nás věnuje menší pozornost než výběru zámku ke vchodovým dveřím a pojištění bytu. Zloději jsou však vždy napřed a již před dlouhou dobou se přesunuli i na internet. Vybílit kreditní kartu, kterou používáte k nákupům na