Domů     Socha Jana Žižky splnila dětské přání
Socha Jana Žižky splnila dětské přání
3 minuty čtení

Na procházce jsme s kamarádkou potkaly babičku s malým chlapcem. Měli jsme snad všichni mámení nebo se socha na přání dítěte pohnula?

Jako každý den jsem se podívala do horoskopu a přečetla si: Dnes si dejte pozor na kouzla a čáry. Jasně, že jsem za hodinu na varování zapomněla. Odpoledne jsme šly s kamarádkou na horu Vítkov. Před námi šlapala do kopce čiperná babička s vnoučkem.

Chlapci mohlo být tak šest let a držel v ruce malou kytičku. Nemohl se dočkat, až ji položí tam, kam květiny patří.

„A bude to opravdickej král?“ vyptával se.

„Bude to víc, než král, bude to král králů,“ odpovídá babička.

„A bude mít korunu?“ pokračoval chlapec v otázkách.

„Nebude mít korunu, ale pásku přes oko, protože ho ztratil v boji.“

Byl to snad klam?

Konečně jsme byli na místě. Chlapec položil tři karafiáty k úpatí sochy. „Páni, ten je vysoko!“ vykřikl a stínil si oči dlaní. „Ale fakt, nemá na hlavě korunu, tak to nemůže být král.“

„Samotná koruna ještě krále nedělá. Byl tak statečný, že když zazpíval píseň, rytíři utíkali z bojiště, až se za nimi prášilo.“

„Vážně?“ divil se klučina. Pak zvedl hlavu a zvolal: „Přinesl jsem ti kytku, ale jsi moc vysoko!“ Jak jsem taky koukala do té výšky a clonila si oči, najednou jsem měla pocit, že se ta socha pousmála. Musel to být nějaký zrakový klam. Jenže chlapec nadšeně nadskočil:

„Babi, babi!“ tahal starou ženu za ruku. „On se na mě usmál!“

„Prosím tě,“ řekla babička přísně. „Přestaň si vymýšlet!“ Bylo mi toho kluka líto, tak jsem ho vzala za ruku a povídám mu: „Máš pravdu, já to taky viděla – a tady ta paní taky.“ Kamarádka pokyvovala hlavou na souhlas. Chlapec vzdychl údivem. „Možná, že se občas usměje, když mu někdo přinese kytičku.“

Kde se zval kůň?

Stará žena vzala chlapce za ruku a táhla ho raději pryč. Ještě jednou jsem zvedla hlavu a s kamarádkou jsme se na tu mohutnou sochu zadívaly. Pak jsme se otočily a šly pomalu pryč.

Neudělaly jsme ale ani pět kroků a já uslyšela za zády tiché, ale zcela zřetelné odfrknutí koně. Prudce jsem se otočila a kamarádka taky. „Slyšela jsi to?“ vydechla. „Kde se tu vzal kůň?“ Rozhlížely jsme se kolem, jestli neuvidíme nějakého jezdce na živém koni.

Nic takového se však nestalo. S posvátnou hrůzou jsme kráčely z Vítkova dolů. A až ve vinárně na Žižkově jsem si vzpomněla na předpověď v horoskopu, kterou jsem si ráno přečetla.

Tamara (48), Praha

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.