Domů     Dcera si vzala život dobrovolně
Dcera si vzala život dobrovolně
3 minuty čtení

Moje dcera Maruška byla moc hodná a pracovitá ženská. Zdálo se, že se jí všechno daří. Bohužel nebyla to tak docela pravda. V lásce jí osud opravdu nepřál.

Když se mi Maruška neozývala už druhý den a její telefon byl hluchý, věděla jsem, že je zle. Nějakou dobu to trvalo i policii, než ji našli. Ve světlíku nějakého domu na druhém konci města než bydlela.

Teprve po nějaké době jsme zjistili, co tam dělala a co se stalo. Dopis na rozloučenou, tak jak to někteří sebevrazi dělávají, totiž má dcera nezanechala. Přesto, jak ukázalo vyšetřování, z šestého patra do světlíku skočila zcela dobrovolně.

Ještě před tím si stačila sundat brýle a hodinky. Obojí bylo drahé a asi to nechtěla rozbít.

V lásce se jí nevedlo

Přestože moje dcera byla hezká, chytrá i dost zábavná, na pořádného partnera měla prostě smůlu. Nechápala jsem to. Každá její známost rvala jen pár týdnů a dost. Sama dost dobře nevěděla, proč ty vztahy nefungují. Někdy to odpískala ona, jindy její protějšek.

Čas plynul, Marii už bylo třiatřicet a já ji začala trochu popohánět. „Musíš udělat nějaké kompromisy. Takhle si v životě žádného mužského pro život nenajdeš.“ Jen chápavě pokývala hlavou, ale nic podstatného se nestalo. Tedy skoro.

Nějak se změnila

Z Marie se tak trochu stala tajnůstkářka. O mužských se už nehodlala se mnu bavit. Přitom bylo jasné, že někoho má, kterého před námi s manželem tají. Zbytečně jsem po tom nepátrala a čejkala, až mi to sama řekne.

Viděla jsem, jak časem její nadšení trochu opadává, jak začíná být zadumanější a nenaladěná. Moc bych tehdy chtěla vědět, co se děje, ale mlčela jsem a zbytečně se nevyptávala.

Nakonec se mi svěřila

Jednou k nám domů ale Marie dorazila s pláčem a konečně mi řekla, co se děje. Už dva roky tajně chodila s Alešem. Byl ženatý. Měl dvě malé děti. Ale tak, jak to bývá, tvrdil Marii, že si se ženou nerozumí a že se s ní brzy rozvede.

A dcera si samozřejmě myslela, že pak budou žít šťastně spolu, tak jak jí Aleš sliboval. Problém byl v tom, že čas běžel a Aleš se stále nerozváděl. Všechny víkendy a dovolené trávil s rodinou.

Snažila jsem se dceři vysvětlit, že to tak bude asi napořád, protože tomu chlapovi vyhovuje mít rodinné zázemí a jako bonus poslušnou a věrnou milenku.

Nedala si říct

Jenže Marie žila dál v naději, že všechno bude přesně tak, jak si ona vysnila. Realitu zcela opomíjela. Já sejí sice snažila otevřít oči, ale bohužel jsem asi podcenila vážnost situace. Nikdy si to nepřestanu vyčítat.

Policie zjistila, že v té pronajaté garsonce, v domě, kde se Marie zabila, se ten den sešla s Alešem. Ten jí prý sdělil, že vztah musí definitivně ukončit. Jeho žena čekala třetí dítě a on chtěl zůstat s rodinou.

Jak banální je to příběh, kterých se denně odehrávají stovky. Bohužel v tomto případě šlo o život mé jediné dcery.

Zdena T. (62), Praha

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.