Domů     Dala jsem dům synovi, snacha mě teď vyhazuje
Dala jsem dům synovi, snacha mě teď vyhazuje
3 minuty čtení

S manželem jsme žili v jednom domě s rodinou našeho syna Matěje. Před rokem jsem ovdověla a přepsala dům na syna. Byla to největší chyba mého života.

Maminka mi zemřela, když jsem byla v pubertě, Táta se už nikdy neoženil, po mamince truchlil, až se utrápil k smrti. Krátce před jeho smrtí jsem se vdala a otec se ještě dočkal narození mého syna.

Matýsek zůstal jedináčkem, další dítě jsme s manželem už bohužel neměli. Oba jsme se v něm tedy viděli. Manžel dům postupně celý přestavěl na dva samostatné byty, kdyby s námi jednou v dospělosti chtěl Matýsek bydlet, aby měl svůj byt. A přesně tak to dopadlo.

Mates se po střední seznámil s Vlastou a po roce byla svatba. Vlasta pochází z velké rodiny, má několik sourozenců, a v panelovém bytě jich bylo víc než dost.

S otevřenou náručí

Vlasta s Matesem se nastěhovali do třípokojového bytu, který pro ně manžel postavil. My měli stejně velký byt v přízemí. Vlasta brzy otěhotněla a narodila se jí Evička. V domě jsme se docela dobře srovnali. Mladým do života jsem nemluvila.

Každá rodina měla svou domácnost, o dům a zahradu jsme se starali společně. Když jsme odešli do důchodu, rozhodli jsme se, že dům přepíšeme na syna.

Kamarádka mě od toho zrazovala, znala případ jedné známé, která udělala to samé a nakonec ji mladí z domu vyštvali. My se ale pojistili věcným břemenem na dožití v domě.

Manžel ale před čtyřmi lety zemřel a dva měsíce po jeho smrti přišla vnučka s tím, že je těhotná. Nejdříve se mluvilo o tom, že se mladí odstěhují rodičům jejího nastávajícího, ale ti si to posléze rozmysleli.

Mladí uvažovali i o tom, že si postaví vlastní dům, nakonec ale skončili v bytě syna, a tam se jim narodila dvojčátka.

Byt byl náhle malý

V domě tak bylo najednou přeplněno. Poslední dobou mi všichni dost nevybíravě vyčítají, že sama zabírám celý byt a oni se nahoře v šesti lidech tísní. Snacha mi dokonce řekla, že jsem sobecká.

Nabídla jsem tedy, že mladí můžou bydlet u mě, že jim dva pokoje přenechám, velkou kuchyň a pokojík. Jenže snacha mi řekla, že to je málo. Prý si mysleli, že jim nechám byt celý. Jenže kam bych šla bydlet, to nikdo neřeší.

Snacha se prořekla, že bych měla jít do pečovatelského ústavu. Prý by mi tam bylo mezi svými líp! Proč bych se ale měla stěhovat já, proč se o své bydlení nepostarají mladí, proč berou jako samozřejmost, že jim bez řečí „babička vyklidí pole“?

Syn mi dokonce řekl, že dům je teď jeho, tak si může rozhodovat o tom, kdo v něm bude bydlet. Mám tam sice věcné břemeno, vyhodit mě tedy nikdo nemůže, ale než abych s nimi žila v nepohodě, nejradši bych se opravdu odstěhovala.

Růžena (72), Ostravsko

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může