Domů     Se sestrou jsme se praly o jednoho muže
Se sestrou jsme se praly o jednoho muže

Celoživotní boj o jednoho muže skončil pro mě i sestru překvapivě. Po dvaceti letech jsme uzavřely mír a svorně se o něho dělíme.

Moje o rok mladší sestra byla odjakživa pěkné kvítko. Musela jsem jí ve všem vyhovět a ustoupit. Vždycky! Jinak by nedala pokoj ani mně, ani rodičům. Maminka mi vždycky domlouvala, že musím být tolerantní, protože jsem starší. Ale co znamená jeden rok?

Časem jsem přestala vzdorovat a přizpůsobila se. Nic jiného mi nezbývalo.

Odvedla mi přítele

Otec se do našich „holčičích“ rozepří nikdy moc nevměšoval. Po jeho smrti se ale všechno ještě zhoršilo. Ségra prostě musela mít všechno, na co ukázala! „Mami, koupíš mi nový kabát?“ zeptala se třeba, přestože jsem byla na řadě já.

Dva kabáty za jeden rok prostě maminka finančně nezvládla a tak jsme se střídaly. Ale nakonec samozřejmě vyhrála sestra. Prý, aby byl klid! Když jsme dospěly, myslela jsem, že si budu žít konečně po svém. Sestra se odstěhovala a našla si přítele.

Moc hodného a pracovitého. Tajně jsem doufala, že se změní a stanou se z nás kamarádky, ale opak byl pravdou. Stačil k tomu jediný okamžik. A to sice, když při náhodné návštěvě uviděla sestra mého partnera. Žili jsme spolu už rok a schylovalo se ke svatbě.

Alespoň jsem si to myslela. Od chvíle, kdy ho sestra zmerčila, nedala pokoj. Byla u nás pečená vařená a nakonec zvítězila. Mého přítele si odvedla a toho svého vykopla z bytu!

Stále si nás střídal

Zůstala jsem sama a zatrpklá. Takový podraz jsem jí prostě nedokázala odpustit. Přemýšlela jsem, jak jí všechno vrátit i s úroky. Jediné, co mě napadlo, bylo získat svého Jindru zpět! Nevadilo mi, že mě také zradil.

Viděla jsem jen tu pomstu, která bude jistě hodně sladká! Trvalo dva roky, než se mi to povedlo. Jindra se vrátil ke mně a ji opustil tak, jako kdysi mě. „Tak to se ti povedlo!“ vyjela na mě sestra a dodala:

„Čekám s Jindřichem dítě!“ Myslela, že mě ohromí, ale mně to bylo jedno. Dítě jsem totiž čekala také. A také samozřejmě s ním! Narodily se nám holčičky a byly si podobné jako vejce vejci. Ta její byla starší jen o měsíc, než ta moje.

Sestřina dcera se jmenovala Iva a ta moje Ivanka. Bylo to zvláštní, ale já ke své neteři cítila zvláštní vztah. Jako by byla moje! Jindřich se o ni staral nejlépe, jak mohl.

No, staral se zřejmě i o její matku, protože v den dceřiných pátých narozenin nepřišel domů a zůstal u sestry. Už zase!

Vrátil se ke mně

Jen mi zavolal. Prý to musím pochopit. Nemohla jsem tomu vůbec uvěřit. Vyhlásit boj a znovu se prát o toho proradného chlapa se mi už vůbec nechtělo. Nechala jsem to být a věnovala se jen dceři Ivance. Byla krásná jako z obrázku. Nezlobila a nic si nenutila.

Lepší dceru jsem si nemohla přát ani ve snu. Brala jsem ji jako dárek za všechno, co jsem musela doposud se  sestrou a vlastně i Jindřichem vytrpět. Svoji milovanou neteř jsem od té doby neviděla a moc se mi po ní stýskalo.

Jednou večer zazvonil u našich dveří Jindra. V ruce malý kufřík a přes záda batoh. A prý, zda může přespat. Moje setra ho totiž po obrovské hádce vyhodila z domu! „Ta tvoje ségra hrozně žárlí.

Vtrhla k nám do podniku a udělala mi před všemi kolegy hroznou scénu. Nikdy jsem ti nevěřil, ale ona je opravdu šílená!“ řekl a mně jeho slova zněla jako rajský balzám. Okamžitě jsem souhlasila, aby u nás přespal. Vždyť to byl otec mého dítěte, tak přece bych ho nevyhnala na mráz.

Změnil názor a opět zůstal u ní

Samozřejmě v mém rozhodnutí sehrál roli i pocit zadostiučinění, který jsem pocítila. No, nějak se to zvrtlo a zůstal u mě několik dalších let. Už to nebyla taková ta žhavá láska, spíš jen příměří a tolerance.

Ale Ivance byl dobrým otcem a já zase mohla vídat Ivušku, svoji neteřinku. I sestra se trochu uklidnila a už nedělala takové scény jako zamlada. Kamarádky jsme nebyly, ale nepřítelkyně už také ne. „Majdo, půjčíš mi Ivanku na víkend?

Jela bych s holkami někam na výlet. Abych si jich užila!“ navrhla mi sestra a já byla jejím nápadem docela dojatá. Že by se konečně umoudřila a dostala po letech rozum? Nadšeně, nebo spíš úplně naivně jsem souhlasila.

K mému překvapení se Jindřich v sobotu ráno sbalil a prý, že jede s nimi. Já jaksi nebyla zvaná. Samozřejmě to dopadlo tak, jak jsem předpokládala. Historie se už, kdo ví pokolikáté, opakovala a on opět zůstal u sestry.

Nenáviděla jsem je oba

Tentokrát to ale bylo horší. Ivanka totiž chtěla bydlet s ním a svojí sestřenicí. Maminko, nezlob se, ale já nechci být jedináček! S Ivuškou se máme rády, tak proč bychom nemohly být jako sestry?

Vždyť tě budu chodit navštěvovat!“ přemlouvala mě dcera a mně nezbylo nic jiného, než kývnout. Ostatně, bylo jí už skoro čtrnáct a měla právo na svůj názor. Zůstala jsem sama a tentokrát ve mně křivda hlodala jako červotoč.

Neuplynul den, kdy bych Jindřicha i svoji sestru neproklínala. Nenávist je horší než zhoubná nemoc, říká se a je to pravda. Člověka užírá zevnitř, až v něm zbude jen černá bezedná díra. Alespoň já to takhle cítila.

Když na moje dveře zabušila sestra a domáhala se vstupu, nechtěla jsem jí to vůbec dovolit. Nakonec jsme se u těch dveří skoro popraly. Ona zasedla ke kuchyňskému stolu a dle svého zvyku, mi hned vysvětlila, proč ke mně přišla: „Nebudu to zbytečně protahovat.

Jindřich je nemocný. Hodně!“

Staráme se o něho společně

„Má roztroušenou sklerózu a za chvíli bude potřebovat celodenní péči,“ dodala. Mlčela jsem. Chtěla jsem jí říct, že mně to vůbec nezajímá. Ať se o něho stará, když mi ho uměla tolikrát ukrást! Ale nebyla to pravda.

Jindru jsem měla stále ráda a jeho nemoc mě úplně zdrtila. Čekala jsem, co uslyším dál a návrh sestry mi vyrazil dech. „Napadlo mě, že zakopeme válečnou sekeru. Pořídíme si velký byt a budeme v něm bydlet společně. S dcerami i Jindrou. O jeho péči se podělíme.

Jen tak bude moct zůstat doma.“ Sestra se tvářila vážně a rozumně. Takovou jsem ji vůbec neznala! Vzala jsem si nějaký čas na rozmyšlenou. Myšlenka na společný byt mě sice děsila, ale jiné řešení mě nenapadlo. A tak jsem nakonec kývla.

Svůj byt jsem jen pronajala, abych se mohla kdykoli vrátit. Stěhování proběhlo rychle a bez komplikací. Dohodli jsme se, že pořídíme všechno nové, abychom se v těch všech starých krámech, připomínajících naši minulost, nezadusili.

Všichni máme samostatný pokoj a společný obývák. Snášíme se proti očekávání docela dobře. Na hádky a scény totiž nemáme čas. Se sestrou se společně staráme o Jindřicha a naše skvělé dcery nám v tom pomáhají!

Marie N. (58), severní Morava

Předchozí článek
Další článek
Související články
23.7.2024
Vždy jsem věděla, že hezké ženy to mají snazší. Proto jsem tuto myšlenku chtěla vnuknout i mé dceři. Bohužel. Sama jsem poznala, jak je snazší, když koketujete s muži. Jak je fajn, když se vám dvoří, můžete si pak vybírat vhodného partnera. Měla jsem k tomu však i předpoklady. Hubenost především Lidé z mé strany rodiny byli štíhlí, navíc jsme byli i sportovně založení. Můj muž také rád sp
20.7.2024
Byla jsem vymodleným dítětem. Rodiče se o mě díky tomu přehnaně báli. Museli mít o všem přehled. Dokonce jsem se díky nim málem nevdala! Rodiče měli vždycky až přehnanou potřebu mě chránit. Už ve školce máma vyváděla, když jsem domů přišla s nějakým škrábancem. Řešila s učitelkou, kdo mi to udělal a jaký k tomu měl důvod. Ve škole to bylo ještě horší. Až do sedmé třídy mě vozili do školy a větš
20.7.2024
Netoužila jsem po majetku ani drahých dovolených. Mým snem byla velká a soudržná rodina. Rodina, kde se budou mít všichni rádi a budou držet při sobě. Nakonec se mi sen splnil. Vlastně k tomu cíli byla ale dost klikatá cesta, což jsem ovšem netušila. Vdala jsem se brzy, ještě mi nebylo ani dvacet. Ale v dobách mého mládí to bylo celkem normální. Vždyť při maturitě byla skoro polovina mých spolu
19.7.2024
Asi nejsem jediná, koho to potkalo. Ale až příliš pozdě jsem zjistila, že mi moje matka řídí život a já tak žiju ten její, nikoliv svůj. Moje máma byla doma vždy generál a táta byl typický podpantoflák… Máma ho jen úkolovala a on ani neodporoval. Rozhodovala o všem Když jsem byla trošku starší, dali mě na výběrovou školu s rozšířenou výukou jazyků, takže jsem musela dojíždět přes celé měs
17.7.2024
Nikdy bych už neudělala tu chybu, že bych dětem ručila. Málem jsme přišli o všechno. Zachránil nás v poslední chvíli přítel naší vnučky. Tatínek s maminkou se na našem domě hodně nadřeli. A stejně tak jsme museli přiložit ruku k dílu i my – jejich děti. Stále jsme dům přistavovali, zvelebovali a přikoupili i sousední pozemek, kde jsme postavili skleník, bazén a altánek. Pospolu Žili jsme
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Průsečík barev a designu
rezidenceonline.cz
Průsečík barev a designu
Interiér tak trochu extravagantního domu navrhla velmi kreativní designérka, jež hledala inspiraci v barvitém životním příběhu investorského páru, a vytvořila tak svěží a moderní platformu pro život uprostřed přírody. V městečku Itupeva v srdci brazilského státu São Paulo stojí rezidence, jež je více než jen obyčejným obydlím; je to místo setkávání velké rodiny, zasahující do
Léta, kdy Charlie Sheen užíval drogy, se mu nakonec pořádně vymstila
nasehvezdy.cz
Léta, kdy Charlie Sheen užíval drogy, se mu nakonec pořádně vymstila
Charlie Sheen (58) si slávu užíval plnými doušky. Alkohol tekl proudem a bez drog a sexu nedokázal ani fungovat. Jednoho dne ale všechno zčistajasna skončilo – z úst lékařů si vyslechl, že je HIV pozi
Japonská kapitulace: Císařův projev propašovali z paláce v koši s prádlem
historyplus.cz
Japonská kapitulace: Císařův projev propašovali z paláce v koši s prádlem
Pučisté v čele s majorem Kendžim Hatanakou horečně prohledávají Hirohitův císařský palác v Tokiu. Nemohou nalézt vytoužený úlovek a v nitru jindy zdvořilých Japonců už to pořádně vře. Půlnoc se zatím překulila do nového dne, kdy jejich vládce přizná světu hořkou válečnou porážku.   Na obloze nad japonskou Hirošimou se 6. srpna 1945 objevuje mohutný hřib.
Nebeské menu bude možné ochutnat na nové adrese
iluxus.cz
Nebeské menu bude možné ochutnat na nové adrese
Zážitkově gastronomická atrakce Večeře v oblacích patří k podzimní Praze stejně jako Karlův most či Pražský hrad. Nejen tyto dominanty české metropole si můžete při obědě či večeři prohlédnout z nevše
Jemně pikantní thajská polévka s kokosovým mlékem
tisicereceptu.cz
Jemně pikantní thajská polévka s kokosovým mlékem
Je pikantní, velmi jemná a odráží se v ní hned několik výrazných chutí. Suroviny 1 –2 kachní prsíčka 1  l zeleninového vývaru 1 balení rýžových nudlí 1 cm zázvoru 2 plechovky kokosového mlék
Poušť Atacama, nejsušší místo na planetě, rozkvetla uprostřed zimy
21stoleti.cz
Poušť Atacama, nejsušší místo na planetě, rozkvetla uprostřed zimy
Atacama se nachází v Jižní Americe, táhne se tisíc kilometrů podél Pacifiku od jižní hranice Peru po centrální část Chile. Prší zde jen velice zřídka, dle měření v jejím středu mezi roky 1570 až 1971
Italská  královna – Sardinie
nejsemsama.cz
Italská královna – Sardinie
Pokud plánujete dovolenou, kdy si dopřejete plážovou zahálku, pak je pro vás Sardinie ideál­ní. Téměř 2000 km dlouhé pobřeží, fantasticky čisté moře a také zajímavé zbarvení písku od bílé až po zlatou či růžovou. Budete se tu cítit jako v ráji Na čtyři desítky sardinských pláží se pyšní oceněním Modrá vlajka. Nejkrásnější pláž Sardinie je
Hřbitovní záhada: Vesnici děsí živí mrtví!
enigmaplus.cz
Hřbitovní záhada: Vesnici děsí živí mrtví!
Na vesnickém hřbitově v San Bernardu v Kolumbii se už několik desítek let pohřbení nebožtíci sami od sebe mumifikují. Vědci si přitom marně lámou hlavu, co se to děje. Činí tak jeden nebožtík po druhé
Tajemná Macocha: Proč přitahuje sebevrahy?
epochanacestach.cz
Tajemná Macocha: Proč přitahuje sebevrahy?
Rozdíl teploty je značný. Zatímco venku zuří horké léto, při vstupu do jeskynního systému se výrazně ochlazuje. Ve vzduchu je vlhkost, dno jeskyně tvoří vodní hladina. Pohled ze stometrové hloubky propasti Macocha je neskutečný a nádherný. A mrazivý, když si uvědomíme, že tělo sebevraha dopadne na dno během pouhých čtyř vteřin. Píše se rok 1723.
Geny, hormony, nebo sex: Proč plešatíme?
epochalnisvet.cz
Geny, hormony, nebo sex: Proč plešatíme?
Každý den člověku vypadne asi 100 vlasů. Mezi 100 000 zbývajícími je to celkem zanedbatelná ztráta. Řídnoucí ohon nebo první spálenina pokožky hlavy sluncem ale může signalizovat, že něco je v nepořádku. Zcela bez povšimnutí může dotyčný přijít až o 50 procent své kštice, než si uvědomí nesporný fakt: Začíná plešatět.   Muži se jí
Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
skutecnepribehy.cz
Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
Zatvrdila jsem se a řekla si, že si už do života žádného chlapa nepustím. Potom jsem našla přede dveřmi kytici lučního kvítí. Všechno začalo tak, že jsem napochodovala ve Štěchovicích na parník. Doprovázel mě můj tehdejší kluk, a musela bych se hluboce zamyslet, abych si vzpomněla, jak se jmenoval. Měla jsem jich fůry. Byly to však samé
Domácnosti i firmy pod náporem hackerů! Braňte se!
epochaplus.cz
Domácnosti i firmy pod náporem hackerů! Braňte se!
Počítače dnes používáme k mnoha transakcím od objednávání k jídla přes nákupy v obchodech až po ovládání bankovního účtu. Přitom jejich zabezpečení řada z nás věnuje menší pozornost než výběru zámku ke vchodovým dveřím a pojištění bytu. Zloději jsou však vždy napřed a již před dlouhou dobou se přesunuli i na internet. Vybílit kreditní kartu, kterou používáte k nákupům na