Domů     Její duch bloudil nemocnicí
Její duch bloudil nemocnicí

Po nemocnici, kam jsem nastoupila, kolovaly historky o tom, že tam straší zemřelí pacienti. Já jsem tomu nevěřila a pokládala to za výmysly, až do jedné bouřlivé noci…

Odmalička jsem toužila být zdravotní sestřička. Pilně jsem se učila, abych se na zdrávku dostala, a když jsem školu úspěšně dokončila, zaplavila mě obrovská vlna štěstí, protože mi došlo, že můj dětský sen se záhy promění ve skutečnost.

Krátce nato jsem nastoupila jako výpomoc do krajské nemocnice, kde jsem nakonec zůstala skoro pět let. Získala jsem tam praxi a mnoho zkušeností. Pak jsem poznala Luboše, vzali jsme se a zanedlouho jsem otěhotněla.

Po mateřské dovolené jsem pracovala u jedné obvodní lékařky, hlavně kvůli tomu, abych měla čas na péči o rodinu.

Nástup do nemocnice

Když dcera vyrostla, nastoupila jsem opět jako zdravotní sestra do jedné menší nemocnice. Mohla jsem už dělat práci, která byla lépe placená, i proto, že se zde sloužilo na směny.

Nemocnice nepatřila zrovna k nejmodernějším, a jelikož personálu bylo pomálo, měla jsem často služby navíc. Tyto nevýhody ale vyrovnávaly finance, které jsem potřebovala a také dobrý kolektiv. Nejen sestřičky, ale i paní doktorky a doktoři byli moc milí a přátelští.

Strašidelné historky

Jako na každém pracovišti, i zde se vyprávěly různé historky z minulosti. Jednou z nich byla i ta, že občas v noci na chodbách nemocnice straší lidé, kteří tu zemřeli. Některé sestřičky si kvůli tomu dokonce odmítaly brát noční směny.

Já jsem tomu však nevěřila. Věci mezi nebem a zemí mi vždy připadaly jako báchorky. A i kdyby se něco mělo přihodit, byla jsem dostatečně odvážná na to, abych s tím bojovala.

V nemocnici jsem pracovala už několik týdnů a během mých nočních služeb nikdy k ničemu zvláštnímu nedošlo. Ale pak, za jedné bouřlivé noci, jsem se na vlastní oči přesvědčila, že na historkách o mrtvých pacientech skutečně asi něco bude.

Na chodbě jsem spatřila přízrak

Zrovna jsem se vracela chodbou na sesternu, když někde blízko v okolí udeřil hrom a vzápětí vypadla elektřina. Dokázala jsem po prostorách nemocnice chodit po paměti, takže mě to příliš nezaskočilo.

Už jsem byla skoro u dveří do pokoje sester, když se náhle ve tmě přede mnou objevilo nějaké slabé fialové světlo, vznášející se ve vzduchu. A když jsem se podívala pozorněji, spatřila jsem, že je to přízrak a že má tvář nějaké mladé ženy.

Leknutím jsem zalapala po dechu, ale pak jsem se ke svému vlastnímu překvapení rychle uklidnila. Několik vteřin jsem tam stála a s přízrakem si navzájem hleděla do očí. Potom znovu naskočila elektřina a jakmile se rozsvítilo světlo, zjevení zmizelo.

Děsila nemocniční personál

Hned druhý den jsem svůj noční zážitek líčila kolegyni a kamarádce Marice. Ta mi řekla, že se nejspíš jednalo o Andreu. Byla to mladá dívka, která před několika lety zemřela v nemocnici během operace.

Jednalo se o běžný chirurgický zákrok, ale chybou lékařů došlo k vážným komplikacím, v důsledku kterých dívka zemřela. Od té doby se prý její duch občas objevuje právě za takových bouřlivých nocí, jakou byla i ta včerejší.

Marika ještě nezapomněla dodat, že to není jediný přízrak v této nemocnici, protože za dlouhé roky zde došlo k několika lékařským pochybením, jež měla za následek smrt pacienta. Andrea ale vyděsila v minulosti už několik sester, které pak daly výpověď.

Ujistila jsem kolegyni, že to nebude můj případ a že se dalšího setkání s duchem mrtvé pacienty rozhodně bát nebudu.

Oslovila jsem ji

Na další zjevení zemřelé dívky jsem si musela pár týdnů počkat. Opět k němu došlo za bouřlivé noci. Tentokrát proud nevypadl, ale dívky duch se vznášel v tmavém koutě pod schodištěm. Zkusila jsem dívku oslovit.

Říkala jsem jí, jak moc mi je líto, že vinou někoho jiného neměla možnost žít svůj život tak, jak si přála a naplánovala. Duch mě sledoval a zdálo se, že rozumí tomu, co říkám. Pak se ke mně přiblížil a mě ovanul nepříjemný chlad. Vzápětí se světlo, ve kterém se Andrey přízrak vznášel, rozplynulo.

Zjevovala se pouze mně

Během dalšího půl roku jsem viděla Andrey přízrak ještě několikrát. Došlo však k jedné zásadní změně – zjevoval se pouze mně a to i za nocí, kdy venku nebouřilo. Vypadalo to, že si ke mně vypěstoval nějaký vztah.

Kolegyním v nemocnici už jsem o tom raději nic neříkala, jedinou osobou, které jsem se se vším svěřovala, byla Marika.

Snad konečně našla svůj klid

Jedné noci, když jsem uklízela pokoj po zesnulé paní Fialové – byla to stará dáma, která zemřela ve spánku přirozenou cestou, se mi v rohu pokoje opět zjevil dívky přízrak. Posadila jsem se na postel a chvíli si dívku mlčky prohlížela.

Pak jsem jí začala „mluvit do duše“ a současně se jí omlouvat za ty, kdo jí nechtěně vzali život. Zdálo se mi, že se na té průsvitné tváři ve fialovém světle objevily slzy. Dojalo mě to. Tehdy to bylo naposledy, co se mi zjevila.

Od té doby už uplynulo několik let a Andrey přízrak jsem nespatřila ani za těch největších nočních bouřek. Možná, že její duše našla konečně klid. Moc bych si to přála…

Martina J. (50), západní Čechy

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
19.4.2024
Lidé kolem nás mohou mít schopnosti, o kterých nemáme ani tušení. Na lázeňském pobytu jsem zažila něco neuvěřitelného. Stalo se to před necelými třemi lety, když jsem byla na měsíčním lázeňském pobytu po jedné komplikované operaci a potřebovala jsem čas na zotavenou. Nezapomenutelné setkání Během těch několika týdnů jsem tam poznala několik zajímavých lidí, ale jedno setkání nemohu z pamě
19.4.2024
Babička dostala do vínku dar, kterému nikdo z nás nevěřil. Tvrdila, že umí mluvit s mrtvými. Když umřel děda, své schopnosti mi předvedla. O babičce Anně se vždycky mluvilo jako o té divné. Tvrdila totiž, že umí komunikovat s mrtvými. Když jí zemřela sestra, říkala, že s ní komunikuje pomocí snů. Po smrti blízké sousedky zase opakovala, že ta za ní v noci chodí a povídají si. Pro maminku byl
19.4.2024
Procházky lesem jsem vždycky milovala. Po jedné děsivé příhodě se mi ale radost z přírody a venčení mé fenky na čas vytratila. Svoji fenku Amy jsem ráda chodila venčit do lesa na okraji našeho města. Nikdy jsem z toho lesa strach neměla. Jednoho letního podvečera jsem tam ale zažila něco, při čem mi tuhla krev v žilách. Na mýtince zhruba v půli trasy stála podivná žena ve starodávných bílých
18.4.2024
Když jsem byla malá, létal k nám na zahradu sýček a houkal celou noc. Babička věřila, že přináší zlou novinu. Dnes už vím, že babička měla pravdu. Ten strašidelný zvuk děsil lidi odjakživa. Kaž­dý, kdo někdy slyšel v noci houkat sýčka, určitě potvrdí, že mu při tom zvuku naskočí husí kůže a fantazie začne vymýšlet hororové scénáře. Tak to bylo i v mém případě. Houkání sýčka jsem slýchala na naš
17.4.2024
Seděla jsem na lavičce a učila se na zkoušku. Najednou mě oslovil mladík a celou látku mi vysvětlil během chvíle. Pak se po něm slehla zem. Jako studentka vysoké školy jsem se ráda učila v parku nedaleko domova. Měla jsem tam svou oblíbenou lavičku, kde byl klid i hezký rozhled po parku. Cítila jsem se tam v bezpečí, i když musím říct, že jsem měla občas divný pocit, že mi za zády někdo stojí a
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
skutecnepribehy.cz
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
Je jí už třicet, ale máma s ní jedná jako s malou. Zakazuje jí chlapce a hlídá ji na každém kroku. Pořád dělá scény a vnučka chřadne před očima. Moje dcera bývala pěkné kvítko. Už na základce chodila s dvacetiletým a později těch chlapů vystřídala nepočítaně. Když se konečně vdala, ulevilo se mi, ale ne na dlouho. Stala se z ní taková
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
epochalnisvet.cz
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?   Rozlehlými prostorami
Opékané španělské papričky
tisicereceptu.cz
Opékané španělské papričky
Ve Španělsku se konzumují jako předkrm. Vy si je můžete vychutnat třeba jako přílohu k masu. Suroviny 250 g čestvých papriček Pimientos de Padrón hrubozrnná (uzená) sůl kvalitní olivový olej
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
21stoleti.cz
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
nasehvezdy.cz
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
Herec Bronislav Poloczek (†72) připomínal medvěda. Postavou i chováním. Dětství a mládí prožil Bronislav Poloczek (†72) ve Slezsku a mluvil stejně dobře polsky jako česky. Původně chtěl studovat př
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
epochaplus.cz
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
Zámek jako z nejkrásnější pohádky je svědkem pohnutých dějin od doby, kdy se Francie stává významnou velmocí až po dramatický úpadek monarchie. Ve Versailles se však rozhoduje i o osudu jiných států. Impozantní sídlo ve Versailles je jednou z nejcennějších památek Francie, která je od roku 1979 zapsána na seznamu památek UNESCO. A také patří
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
epochanacestach.cz
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše, o tom se můžeme přesvědčit jen kilometr od poutního areálu ve Velehradě, v Archeoskanzenu Modrá. Představuje opevněné sídliště z dob Velké Moravy vybudované na základě skutečných archeologických nálezů přímo ze zdejší lokality. Prostor je členěn do několika tematických celků. Fortifikační část se věnuje typům dobových opevnění od hradeb ze dřeva a
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
historyplus.cz
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
Je to jedinečná šance, jak zlikvidovat prvního muže Třetí říše. Při svých pravidelných vycházkách po Obersalzbergu je totiž téměř nechráněn. Stačí vybrat vhodné stanoviště, zamířit a vystřelit. Pokud by britský odstřelovač přece jenom minul, jeho dva kolegové budou připraveni dokončit práci bazukou…   Usekni hadovi hlavu a vyřadíš celé tělo…Myšlenka s jasným poselstvím, že když
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
nejsemsama.cz
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
Byli jsme mladí a až příliš troufalí. Chtěli jsme si promluvit s duchy našich blízkých. Takovou zkušenost bych ale nikomu nedoporučovala. Tehdy mi bylo třináct let, když mi zemřela babička, kterou jsem měla velice ráda. Neměla jsem moc kamarádek, ráda jsem trávila čas sama. Ráda jsem si četla, malovala a vyšívala, vždy v klidu v tichosti domova. Ven jsem chodila
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
enigmaplus.cz
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
Zámek Vranov nad Dyjí, nacházející se na jihu Moravy nedaleko Vranovské přehrady, se může pochlubit velmi bohatou historií. Už okolo roku 1100 zde totiž údajně stával hrad, zmiňovaný rovněž v Kosmově
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
iluxus.cz
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
Cartier se vždy vyznačoval vytvářením jedinečných forem, od designu přes propracované siluety, které jsou na první pohled okamžitě rozpoznatelné. Hra s tvary, stírání hranic mezi skutečným a imaginárn