Domů     Jsem magnetem pro duchy dobré i zlé
Jsem magnetem pro duchy dobré i zlé
3 minuty čtení

Mám s nimi mnoho zvláštních zážitků. Není to nic příjemného, a řekla bych, že pro psychicky slabé jedince je to traumatické.

Jednoho ducha jsem v sobě měla už od svých pěti let. Dozvěděla jsem se to ale až ve svých devatenácti letech při jednom sezení u kinezioložky. Ta chvíle odhalení byla příšerná. Nemohla jsem najednou ze sebe vydat ani hlásku.

Ústa jsem měla sevřená a cítila jsem, že v té chvíli mě ovládá někdo jiný. A to celé mé tělo i duši. Procedura, kdy se kinezioložka snažila ducha odvézt na druhou stranu, trvala téměř dvě hodiny. Mezitím se stala spousta neuvěřitelných věcí. Vůbec jsem nebyla schopna ovládat svá slova a své činy.

Ovládl mě duch Egypťana

Vlastníma očima jsem viděla sebe jako vyhublého, skoro nahého muže. Jmenoval se Hairo a byl to chudý muž z dob egyptských faraónů. Pobodali ho na ulici. Zanechal po sobě ženu a děti a měl velký strach, že bez jeho pomoci zemřou hlady.

Proto se nikdy, za celou tu dlouhou dobu, nedokázal dostat na druhou stranu, aby mohl pokračovat dále. Přebýval v různých tělech a nakonec i v mém. Nechtěl mi ublížit, pouze se bál.

V jedné chvíli, když jej ze mě ta žena vypuzovala, se mě duch zmocnil takovým způsobem, že se mi dokonce změnil hlas. Po dlouhém přemlouvání se ho podařilo přece jen osvobodit a jeho nešťastná duše odešla do světla. A já byla konečně svobodná. Celých čtrnáct dní jsem ale jen a jen plakala.

Trpěla jsem ztrátou

Bylo to, jako by mi vzali bratra. Najednou jsem byla sama a hrozně mi chyběl. Celé dva roky jsem se s tou ztrátou vyrovnávala. Pak se mi stalo ještě několik zážitků s duchy, ovšem to už jsem hned poznala a nechala je s pomocí odborníků rychle odejít.

Duchové jsou nedílnou součástí mého života, mám z nich respekt, ale nebojím se jich. Duchové tu žijí s námi. Možná díky nim mám i určitou schopnost předvídat smrt a nebezpečí.

Objevila jsem ji náhodou při cestách Tureckem, kdy mě místní ženy přemluvily, abych zkusila číst z kávy. Dostala jsem se tenkrát do transu a předpověděla jednomu muži smrt, což se opravdu vzápětí stalo. Nevidím ale jen smrt, ale i to, co přijde poté.

U onoho muže se mi v kávě zjevil bílý kůň, symbol vysvobození. A než zemřel můj otec, věděla jsem to také už několik dní předem, ovšem nemohla jsem nic dělat. Tato schopnost je sice velký dar, ale je to také velmi traumatizující. Vědět, co bude, a nemoci s tím udělat vůbec nic…

René (46), Opava

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.