Domů     Nikdy nevíte, co děti napadne!
Nikdy nevíte, co děti napadne!
3 minuty čtení

Z hračky bývají často plačky. V případě mé vnučky Julinky to mělo málem tragické následky. Scházelo málo a přišla by o život.

I přes svůj věk jsem stále aktivní babičkou a se svými vnuky si hraji často a ráda. Hra na schovku u nás je vždy nejoblíbenější. Jen počet úkrytů v domácím prostředí je vždy značně omezená.

Dětem s útlými tělíčky a bujnou fantazií se sem tam podaří najít místo, kde by je nikdo nehledal a ani nenašel, pro nás dospělé s velkým tělem a hlavou to však je náročnější.

Obzvláště, když se útočištěm této hry stane můj malý byt s pár kousky nábytku, kde najít dobrou a neotřelou schovku je opravu tvrdým oříškem.

Když mi jednoho rána zavolala snacha, že Julinka, která často stonala, má zase rýmu a není jí dobře a prosila mne, zda by mohla ke mně, samozřejmě jsem souhlasila.

Mé vnučce bylo tehdy sedm a potom, co jsme si přečetly pár pohádek a zkusily napsat několik písmen z písanky, se začala nudit.

Prosila mě, zda by mohla zazvonit na sousedovic Aničku, se kterou si často hrávala a která byla o rok mladší a tudíž nastupovala do školy až za rok. Byla zrovna s maminkou doma a ta ji pustila k nám.

Já měla zrovna horu žehlení, a tak jsem byla ráda, že bude od holčiček, které se rozhodly hrát svou oblíbenou hru na schovku, chvíli klid.

Kde by jen mohla být?

„Babi, já nemůžu Julinku najít, už jsem prohledala všechno,“ přiběhla za mnou Anička. Řekla jsem, že jí s hledáním pomůžu a začaly jsme společně prohledávat všechna „ověřená“ místa. Moje vnučka ale nikde nebyla. Najednou mi zatrnulo.

Rychle jsem zkontrolovala dveře a okna, ale vše bylo zavřené a dveře zamknuté. Musí být někde uvnitř, ale kde? „Julinko, kde jsi, Julinko?“ volala jsem jako pominutá a Anička jakbysmet. Nic. Jen z kuchyně se ozvalo jemné klepnutí. A to byl pro mě signál.

V kuchyni nebylo kromě kuchyňské linky jiné místo, kam se schovat. Kromě lednice! Rozběhla jsem se k ní a otevřela ji. A Julinka tam opravdu byla!

Po deseti krutých minutách, kdy ji lednice uvěznila ve svých útrobách a nechtěla pustit ven, byla chuděrka celá prokřehlá, bledá a téměř nedýchala. Rychle jsem ji zabalila do teplé deky a prolévala nejprve teplou vodou a pak horkým čajem.

Poté jsme vyrazily k lékaři, následky byly naštěstí jen mírné a daly se rychle vyléčit. Hru na schovku Julinka tehdy vyhrála, Anička ji nenašla, ale z ledničky má od té doby velký respekt.

A pro mě je to velké ponaučení, že na děti je třeba být mnohem, mnohem ostražitější. Nikdy totiž nevíte, co je napadne.

Oldřiška (63), Děčínsko

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika