Domů     Byly jsme stejné, ale ne docela
Byly jsme stejné, ale ne docela
3 minuty čtení

Mít dvojče, které je vám k nerozeznání podobné, není žádný med. Zejména, když na to své dvojče žárlíte…

Byly jsme se sestrou Evou dvojčata k nerozeznání. Od útlého dětství mě to zneklidňovalo, v pubertě pak přímo znechucovalo. Lidé si nás pletli, všude, kam jsme vešly, jsme vzbuzovaly nežádoucí pozornost.

Všechny okouzlila

Vůbec je divné, když jste na světě dvakrát, vzbuzuje to nejistotu a deprese. Už na základní škole jsme se přestaly oblékat stejně, chtěly jsme být každá jiná – ale bylo to těžké. Nejhorší pro mě bylo, že kluci letěli na Evu. V tom byl ten paradox.

Byly jsme stejné, ale kluky okouzlovala ona, to učiněné sluníčko, to ztělesnění dobré nálady. Jako by vyzařovala něco, čeho se mi nedostávalo. Byly jsme stejné, ale ne docela.

Nový kluk v ulici

To jediné, co nás odlišovalo, něco jako šarm, osobní kouzlo, specifický půvab, patřilo jí. Začala jsem ji nesnášet. No a do této krizové situace přišel David. Bylo nám sedmnáct a na sídliště se přistěhovala nová rodina, bydleli o dvě patra níž než my.

A tak jsme s Evou začaly potkával při cestách do školy a na nákup nebo do kina kluka, který vypadal jako z filmového plakátu. Jak myslíte, že to dopadlo?

Pozval moji sestru

Když se Eva s tajemným úsměvem plížila večer ke dveřím, otec na ni vyštěkl: „Kam pak? Už je fůra hodin.“ Sestra, která neuměla lhát, slabým hláskem přiznala, že ji pozval do kina ten kluk, který se s rodiči přistěhoval do našeho domu. Málem jsem omdlela!

Tak už je to tady. Byla jsem do Davida tajně zamilovaná, a dopadlo to jako vždycky: zbláznil se do Evy! Zamkla jsem se do koupelny a brečela tam. Otec sestru nepustil na krok, oznámil jí, že do kina ji pustí jedině od pěti, nikoli od osmi. Tak brečela také.

Potom onemocněla spálovou angínou a já jsem se dopustila odporného podvodu, asi uhodnete, jakého. Vydávala jsem se za ni!

Odhalil mě

Připadalo mi, že bude jednoduché obléknout se jako ona, tvářit se jako ona, flirtovat jako ona. A když jsem, úplně stejně jako ona, sbíhala ráno ze schodů a potkala na ulici před barákem Davida, povídá mi: „Ahoj Ančo, kde je Eva?“ vyléčilo mě to z optimismu. Bylo to k neuvěření, ale on nás hravě rozeznal!

Vybral si mě!

O rok později jsem už se svým problémem tak válčila, že mě to donutilo vyhledat psycholožku. Řekla mi, že všechno se zlepší až ve chvíli, kdy přestanu sestru tak nesmyslně nenávidět.

Cesta k tomu byla dlouhá a složitá, a že jsem ji konečně ušla, jsem poznala v okamžiku, kdy jsme byly s Evou na tancovačce a mladík, který k nám zamířil, poprosil o tanec mě! Pozval mě na skleničku vína a o několik dní později také do kina. I on nás dvě dokonale rozeznává a naštěstí se mu to daří dodnes.

Anna Š. (46), Hradec Králové

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.