Domů     Na svou nedůvěru jsem doplatila
Na svou nedůvěru jsem doplatila

Kam schovat úspory při odjezdu do lázní? Tuto otázku jsem vyřešila po svém. Veškeré našetřené peníze jsem si vzala s sebou. Po čtyřech týdnech strachu přišel šok.

Už coby malé holčičce mi kladl tatínek na srdce, abych nevěřila bankám a různým záložnám. Prý mi tam peníze ukradnou nebo znehodnotí. Jeho varování jsem měla stále v hlavě a tak jsem si nikdy žádné konto nezaložila. Manžel se mi smál.

Prý jsem příliš úzkostlivá! Ale byla to vlastně jen maličkost. Oba jsme měli malý plat a tři děti. Tak nebylo co řešit.

Střádala jsem si do pokladničky

Já si pokojně střádala stokoruny do takové té skleněné cihly a těšila se, že jednou budu mít něco na zadní kolečka. Manžel si pravidelně nechával strhávat z platu skoro tisíc korun, aby se po několika letech dozvěděl, že jeho důchodový fond zkrachoval.

„Vidíš, kdo měl pravdu?“ ptala jsem se ho škodolibě, ale neubránila se lítosti. Musel se chudák uskrovňovat a vůbec nic z toho neměl! Když za pár let umřel a já zůstala sama, šetřila jsem ještě víc. Bála jsem se, že na stará kolena zůstanu bez prostředků.

Děti by mi samozřejmě vypomohly, ale kdo by to po nich mohl chtít? Když přišly s nápadem, že mi společně koupí k sedmdesátinám pobyt v lázních, zmocnila se mě málem panika. „Já od vás nic nechci.

Vždyť máte děti a půjčky, tak za mě neutrácejte!“ domlouvala jsem jim, ale ony si nedaly říct.

Bála jsem se o úspory

O narozeninách mě čekala nejen obří bonboniéra a kytka, ale i obálka s poukazem do lázní. Mojí největší starostí baly garderoba. Tak, jako ostatní ženské jsem se i já ráda hezky strojila, ale lázně? To je něco jiného!

Plavky, kabelka, župánek a také několikery šaty, abych nechodila do jídelny stále stejná. Prostě, před očima jsem měla všechny výdaje, které nebýt toho drahého dárku, jsem si mohla ušetřit. „A co moje peníze?“ napadlo mě najednou a já se úplně orosila.

Vzpomněla jsme si totiž na svoje úspory, schované vzadu ve skříni. Přece je nenechám doma, aby je někdo v mojí nepřítomnosti ukradnul! Ať jsem vymýšlela cokoliv, nebyla jsem s řešením spokojená. Svěřit je dětem jsem nechtěla.

Ne, že bych jim nevěřila, ale také nebyly stále doma a moje vnoučata si domů vodila spoustu kamarádů. Peníze jsem mohla uložit na nějaký účet, který bych si zřídila, ale ani tohle řešení se mi nelíbilo.

Otravovala mě spolubydlící

Nakonec jsme se rozhodla vzít peníze s sebou. Proměnila jsem všechny stokoruny na pětitisícovky a mých naspořených osmdesát tisíc jsem bez problémů vložila do knížky, z které jsem vyřízla polovinu stránek. Připadal jsem si jako vychytralá pašeračka!

Knížku žádný zloděj krást nebude a tak jsem se ani nemusela moc strachovat. Lázně jsem si užila víc, než jsem očekávala. Ne, že by všechny ty procedury nedělaly mému starému tělu dobře, ale přece jen strach o moje úspory byl téměř všudypřítomný.

Vše se ještě zkomplikovalo příjezdem mojí nové spolubydlící. „To je ale náhoda! Tuhle knížku už sháním řadu let!“ zvolala hned po příchodu, když zahlédla moji falešnou kasičku, knížku, kde jsem měla schované peníze. Vůbec jsem nevěděla, co na to říct.

Snad ta ženská nečeká, že jí knihu půjčím?“ divila jsme se její drzosti, ale ona nedala pokoj. Prý, bude si ji číst, až budu v bahně nebo na tělocviku!

Stále jsem hlídala svoje peníze

Myšlenky mi běžely hlavou jako šílené. Jak se z toho vymluvit? Jak ji obelstít? Přece jí nepřiznám pravý účel mojí staré knihy. Byl to nějaký prvorepublikový románek, který jsem vytáhla z knihovny kvůli jeho rozměrům, nikoli literární hodnotě.

Nakonec jsme se rozhodla pro lest. V místním antikvariátu jsem zakoupila podobných pár výtisků a tu svoji knihu jsem začala brát s sebou na procedury. Nemohla jsme ji ani na chvíli spustit z očí! Moje spolunocležnice byla spokojená.

Četla si mnou nastražené knihy a na tu původní si ani nevzpomněla. Konečně jsem se dočkala cesty domů. Těšila jsem se. Už toho hlídání a ostražitosti na mě bylo moc. Nemohla jsem se dočkat svého klidu a pohodlí.

Spokojeně jsme se uvelebila ve vlaku a radovala se, že jsem v celém vagónu úplně sama. Pozorovala jsem ubíhající krajinu a nakonec usnula.

Zpáteční cesta byla tragická

Vzbudila jsem se až těsně před koncem cesty. Po paměti jsem sáhla po svojí kabelce, kterou jsem měla mít vedle sebe. Zhrozila jsme se. Kabelka nikde! Vyskočila jsem a koukla se pod sedadlo i pod ta ostatní. Kabelka ani velká příruční taška tu nebyly!

„Pomoc, okradli mě!“ začala jsem volat, ale nikdo mě neslyšel. Až na nádraží jsem sepsala s nějakým pracovníkem protokol o ztrátě zavazadla. „Paní, snad nebude tak zle, ne? Přece se z té ztráty nezhroutíte!“ domlouval mi ten pán dobrácky a dodal:

„Když nejde o život…“ Chtěla jsem mu říct, o kolik jsem přišla, ale potom mi to všechno došlo. Moje hloupost a obavy. Za všechno jsme si mohla sama a ještě si zkazila lázně! „Patří mi to!“ řekla jsem si polohlasně a vydala se k domovu.

Začala jsem šetřit zase od začátku a tentokrát nosím peníze do banky. Tak snad mi nezkrachuje!

Daniela M. (63), Beroun

Předchozí článek
Související články
19.6.2024
Nikdy to nevymažu z hlavy. Ten den, kdy jsem se šla rozloučit s mojí dcerou. Neskutečná bolest, když víte, že je to poslední rozloučení. Monika byla zdravá, chytrá a krásná holčička. Nebyly s ní velké problémy v pubertě, když dospěla, byla úspěšná. Měla život před sebou Měla své plány. Vystudovala, našla si dobré místo a potkala Honzu, s nímž se chtěli vzít. Vše se zdálo být zalité slunce
14.6.2024
Nebyla to chyba moje ani manželova, že se nám narodilo postižené dítě. K nešťastnému poškození mozku došlo při porodu. Předpotopní technologie doby nedokázala ještě určit vrozené genetické vady a lékaři nebyli příliš sdílní. Mladá, vystrašená maminka jako já byla v přeplněné okresní porodnici jen jednou z mnoha. Porod byl komplikovaný. Veškeré snahy dostat dítě do správné polohy selhávaly. Děťá
7.6.2024
Vím, je mnoho podobných osudů. Ale stejně si říkám: „Proč právě my?“ Dcera přišla o lásku. A vnučka? Ta se nedočkala, až ji tatínek vezme za ruku a povede do školy. Dan byl můj zeť. Od prvního setkání sympaťák. I když jsem byla na chlapce mé dcery Anežky přísná, za něj jsem byla ráda. A i proto, že se s Anežkou našli brzy. Brali se v 25 letech a o rok později se jim narodila Anička. Byli opravd
5.6.2024
Sháněla jsem ženicha, kde se dalo. Hlavně na plesech a na tancovačkách, kam ale nechodili jen slušní kluci. Byla tam i spousta pobudů. Můj příběh je takový zmatený. Občas nemohu uvěřit, že se mi něco takového skutečně stalo. Zejména ráno po probuzení si kolikrát myslím, že to byl třeba jen sen a že moje minulost je taková nějaká, řekněme učesanější, ale není tomu tak. Jak to tenkrát bylo? Inu,
1.6.2024
Tak moc jsem si vysnila dokonalou lásku a byla jsem schopná pro ni udělat cokoli, až jsem na to doplatila. Je to snad nějaký trest za snění? Narodila jsem se na Moravě, když mi bylo sedm let, tak se naši rozvedli. Zůstala jsem jen s maminkou. Tehdy se ve mně asi zrodila touha mít pořádného chlapa, který se o mne postará. Byla jsem tedy holka hodně divoká, měla jsem ráda diskotéky a tam o nápadn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
6 nejbizarnějších vozidel
epochaplus.cz
6 nejbizarnějších vozidel
Kabina, sedačky, volant a nejčastěji 4 kola. Auta či vozidla však nemusejí vypadat vždy takto! Jaké nejbláznivější nápady vznikly v hlavách designérů a techniků, ale nakonec se neujaly? 1/ Přidat kola! OctoAuto (1911) Na počátku 20. století jsou silnice samá díra. Auto se špatně ovládá a kola dostávají zabrat! „Čtyři jsou málo,“ domnívá se americký
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
nasehvezdy.cz
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
Moderátorka Iveta Lutovská (41) si může konečně oddychnout. Rozvodové řízení s podnikatelem Jaroslavem Vítem (47), které se táhlo několik měsíců a bylo pro ni velmi bolestivé, je u konce a ona je opět
Města zaplavily gangy malých kolportérů
epochalnisvet.cz
Města zaplavily gangy malých kolportérů
„Mnoho mužů může najít zaměstnání prodejem novin.“ Těmito slovy začíná Benjamin Day, vydavatel deníku New York Sun, v roce 1833 inzerát, v němž hledá kolportéry pro své noviny…K jeho překvapení se však nepřihlásí žádný dospělý, ale desetiletý chlapec!   Za prvního kolportéra, pouličního prodavače novin, lze považovat irského imigranta Bernarda Flahertyho (1824–1876), jenž zareagoval na
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
historyplus.cz
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
Hlavou se kardinálovi honí temné myšlenky. Nejraději by všechno vzdal a užíval si klidu. Neustálé lavírování mezi snahou utužit v zemi katolickou víru a nezpronevěřit se svému svědomí ho ničí. Nakonec se ale rozhodne znovu bojovat.   „Násilím se ničeho dosáhnout nedá,“ povzdechne si v tichu své pracovny kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598‒1667). Ještě že arcibiskupství získalo
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
epochanacestach.cz
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat. Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
enigmaplus.cz
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
Duch bývalého 16. amerického prezidenta Abrahama Lincolna prý bývá poměrně často spatřován, jak bloudí ve washingtonském Bílém domě… [gallery ids="141907,141906,141908"] Věštecký sen Paní Lincolnov
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Krásné nohy? Žádný problém!
nejsemsama.cz
Krásné nohy? Žádný problém!
Nohy vás nosí celý den, a tak byste jim měla věnovat náležitou pozornost. Jenom tak se vyhnete nejrůznějším problémům. Následující návod platí pro všechny nehty na nohou, ale pro palce především, zde je riziko zarůstání největší. Nejdříve dopřejte prstu teplou koupel a do vody přijdete hodně soli. Horká voda změkčí kůži kolem nehtu a sůl pomůže s dezinfekcí
Pečená jehněčí kýta na česneku
tisicereceptu.cz
Pečená jehněčí kýta na česneku
Francouzi nadají dopustit na pečené jehně na česneku s rozmarýnovými bramborami. Ingredience 1 jehněčí kýta s kostí 5 stroužků česneku olivový olej sůl, pepř 5 snítek rozmarýnu 1 kg malých
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
21stoleti.cz
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.  
Její smrt nikdy nepřebolí
skutecnepribehy.cz
Její smrt nikdy nepřebolí
Nikdy to nevymažu z hlavy. Ten den, kdy jsem se šla rozloučit s mojí dcerou. Neskutečná bolest, když víte, že je to poslední rozloučení. Monika byla zdravá, chytrá a krásná holčička. Nebyly s ní velké problémy v pubertě, když dospěla, byla úspěšná. Měla život před sebou Měla své plány. Vystudovala, našla si dobré místo a potkala Honzu, s nímž se chtěli vzít.
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení  v obrazech
iluxus.cz
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení v obrazech
Fenoménu hokeje a bruslení ve výtvarném umění se věnuje výstava Národní galerie Praha (NGP), která pro návštěvníky znovu otevírá Palác Kinských na Staroměstském náměstí. Výstava představí téměř sto pr