Domů     V lesním domku jsme prožili děsivou noc
V lesním domku jsme prožili děsivou noc

Turistika v horách s sebou může přinést i zcela nečekané a neuvěřitelné zážitky. Stará dřevěná chaloupka uprostřed lesa nám poskytla úkryt před bouřkou a později i před děsivou bytostí.

S manželem Vaškem jsme vždycky měli rádi cestování a turistiku. Také jsme se kdysi dávno při jedné vysokohorské výpravě poznali a brzy jsme se do sebe zamilovali. Než jsme se vzali a založili rodinu hodně jsme cestovali. Po Česku i různě po světě.

Vítr nás zavál nejen k našim pohraničním sousedům, ale i mnohem dál. Nejvíce se nám líbilo v Norsku, Estonku a Rumunsku. Jenže pak přišly děti a na naše výpravy už jsme neměli s Vaškem čas a vlastně ani peníze.

Náš život nabral zcela jiný směr – téměř všechno se začalo točit kolem našich dvou dětí. Pořád bylo co zařizovat – školky, školy, kroužky, přihlášky na střední, taneční a tak dále.

Teprve když obě děti vyrostly a opustily rodinné hnízdo, mohli jsme se s manželem k naší cestovatelské vášni vrátit.

Vzpomínali jsme

Jednou večer jsme si s Vaškem otevřeli láhev dobrého červeného vína a vzpomínali jsme na naše horské túry. „Podívej,“ řekl Vašek a ukázal mi jednu z fotek, kterou si zrovna prohlížel. „Vzpomínáš si ještě? Bylo to léto roku 80 a byli jsme pod stany v Tatrách.“

Usmála jsem se a přikývla. „Samozřejmě. Skoro celou dobu nám tam pršelo. Vypadali jsme jako vodníci.“ Vašek pohodil hlavou a pak řekl: „Co kdybychom zase někam vyrazili? Nevím, jak tobě, ale mně ty naše trampy chybí.“ Jeho nápad mě nadchl. Naše dávná horská dobrodružství jsem milovala.

Hurá do Alp

S Vaškem jsme na nic nečekali a hned jsme začali vymýšlet, kam bychom mohli jet. Kdysi nás sice učarovalo Norsko, ale přece jenom to bylo dost daleko, takže jsme se nakonec shodli na Rakousku.

I tam byla nádherná příroda, milí lidé a spousta turistických destinací. Navíc jsme tam měli i známé, kteří nám vždy nabídli ubytování nebo doporučili levný a příjemný penzion v oblasti, kterou jsme chtěli navštívit.

A tak jsme s manželem oprášili naši starou výbavu, dokoupili nějaké nové věci a vydali se do Rakouských Alp.

Nebe se zatáhlo

Hned druhý den časně zrána jsme se vydali na horskou pěší túru. I když jsme dlouho po horách nechodili, oba jsme se stále udržovali v kondici pravidelným cvičením, a tak nám pohyb v náročném terénu nedělal žádné problémy.

Na jednu věc jsme ale přece jen nebyli připravení: na náhlou změnu a nepřízeň počasí.

Když jsme se uprostřed červencového odpoledne ocitli v divoké přírodě pod silně zataženou, skoro černou oblohou a do cíle nám zbývaly ještě desítky kilometrů, zmocnila se nás nejistota. Vypadalo to, že nejspíš pořádně promokneme.

A pokud by se k bouřce přidal i silný vítr, mohla být chůze po travnatých kopcích i nebezpečná.

Přihnala se bouřka

S manželem jsme proto přidali na tempu, abychom se alespoň do nejbližší vesnice dostali co nejdříve. Jenže přicházející bouřka byla rychlejší. Pomalu začalo pršet. Déšť byl stále hustší a hustší, a za chvíli skoro nebylo vidět na krok.

Já i Vašek jsme mlčeli a hrdinně pokračovali v cestě, když v tom mě manžel zatahal za rukáv. Rukou ukazoval kamsi doleva. Podívala jsem se tím směrem a uviděla jsem jakési opuštěné stavení připomínající hájenku. V tu chvíli nám to připadalo jako nejlepší útočiště.

Našli jsme přístřešek

Doběhli jsme ke dveřím a manžel sáhl na kliku. Dveře se otevřely. Opatrně jsme vstoupili dovnitř a zavolali „haló“. Ticho. Prošli jsme celý příbytek. Nikdo tam nebyl. Pochopili jsme, že dům už je dlouho opuštěný.

Kdo ví, třeba před lety patřil nějakému pasákovi ovcí nebo hajnému, těžko tu asi žila nějaká rodina. S manželem jsme ze sebe sundali promoklé svršky a bezradně se rozhlíželi kolem sebe. Venku mezitím začala pořádná bouřka. Předpověď počasí přitom nic podobného neukazovala.

Nečekané dobrodružství

Jak se den chýlil ke konci, začínalo nám být s Vaškem jasné, že v chaloupce budeme muset přenocovat. Pokusili jsme se to brát jako nečekané dobrodružství, na které si jednou v pohodlí zavzpomínáme.

Konec konců, zážitky byly přece tím, kvůli čemu jsme se do cestování pustili. V batozích jsme s sebou měli nějaké jídlo i pití, takže nehrozilo, že bychom trpěli hladem a žízní, a k naší radosti byla ve vedlejší místnosti dokonce i postel s matrací.

Když se to tak vezme, zdálo se to být vlastně romantické. A taky trochu strašidelné.

Zlověstné kroky

S manželem nám bylo trochu chladno, tak jsme se tiskli k sobě a čas jsme si krátili povídáním a vzpomínkami. Vtom se zvenku ozval zvláštní zvuk. Znělo to jako hrozivé vrčení nějakého zvířete.

Spolu s tím bylo slyšet i pravidelné dunění, jako kdyby někdo kráčel kolem domu. Vaška nejprve napadlo, že je to možná medvěd, jenže hluk byl daleko silnější, než jaký by udělalo nějaké zvíře.

Ovšem ta nejhorší chvíle měla teprve měla přijít… Venku za oknem se náhle objevily dvě hrůzné zářící oči a obrovská tvář pokrytá srstí. Bylo to, jako by se na nás díval nějaký zlý pohádkový obr. Měla jsem co dělat, abych nekřičela hrůzou.

Na manželovi jsem viděla, že je také vyděšený. Přitiskli jsme se k sobě.

Záhadné stopy

Už ani nevím, jak jsme tu noc v Alpách nakonec přečkali. Pršet po nějaké době přestalo, ale dunění kolem domu se ozývalo celou noc. Teprve ráno, s východem slunce, se vše uklidnilo. Odvážili jsme se vyjít ven a tam jsme spatřili obrovské stopy chodidel.

Dodnes netušíme, co za tvora to bylo a raději jsme se to ani nepokoušeli zjišťovat. Zbytek našeho cestování už naštěstí proběhl bez problémů, ale na tu noc nikdy nezapomeneme…

Hedvika J. (60), Beskydy

Předchozí článek
reklama
Související články
19.4.2024
Lidé kolem nás mohou mít schopnosti, o kterých nemáme ani tušení. Na lázeňském pobytu jsem zažila něco neuvěřitelného. Stalo se to před necelými třemi lety, když jsem byla na měsíčním lázeňském pobytu po jedné komplikované operaci a potřebovala jsem čas na zotavenou. Nezapomenutelné setkání Během těch několika týdnů jsem tam poznala několik zajímavých lidí, ale jedno setkání nemohu z pamě
19.4.2024
Babička dostala do vínku dar, kterému nikdo z nás nevěřil. Tvrdila, že umí mluvit s mrtvými. Když umřel děda, své schopnosti mi předvedla. O babičce Anně se vždycky mluvilo jako o té divné. Tvrdila totiž, že umí komunikovat s mrtvými. Když jí zemřela sestra, říkala, že s ní komunikuje pomocí snů. Po smrti blízké sousedky zase opakovala, že ta za ní v noci chodí a povídají si. Pro maminku byl
19.4.2024
Procházky lesem jsem vždycky milovala. Po jedné děsivé příhodě se mi ale radost z přírody a venčení mé fenky na čas vytratila. Svoji fenku Amy jsem ráda chodila venčit do lesa na okraji našeho města. Nikdy jsem z toho lesa strach neměla. Jednoho letního podvečera jsem tam ale zažila něco, při čem mi tuhla krev v žilách. Na mýtince zhruba v půli trasy stála podivná žena ve starodávných bílých
18.4.2024
Když jsem byla malá, létal k nám na zahradu sýček a houkal celou noc. Babička věřila, že přináší zlou novinu. Dnes už vím, že babička měla pravdu. Ten strašidelný zvuk děsil lidi odjakživa. Kaž­dý, kdo někdy slyšel v noci houkat sýčka, určitě potvrdí, že mu při tom zvuku naskočí husí kůže a fantazie začne vymýšlet hororové scénáře. Tak to bylo i v mém případě. Houkání sýčka jsem slýchala na naš
17.4.2024
Seděla jsem na lavičce a učila se na zkoušku. Najednou mě oslovil mladík a celou látku mi vysvětlil během chvíle. Pak se po něm slehla zem. Jako studentka vysoké školy jsem se ráda učila v parku nedaleko domova. Měla jsem tam svou oblíbenou lavičku, kde byl klid i hezký rozhled po parku. Cítila jsem se tam v bezpečí, i když musím říct, že jsem měla občas divný pocit, že mi za zády někdo stojí a
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
skutecnepribehy.cz
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
Je jí už třicet, ale máma s ní jedná jako s malou. Zakazuje jí chlapce a hlídá ji na každém kroku. Pořád dělá scény a vnučka chřadne před očima. Moje dcera bývala pěkné kvítko. Už na základce chodila s dvacetiletým a později těch chlapů vystřídala nepočítaně. Když se konečně vdala, ulevilo se mi, ale ne na dlouho. Stala se z ní taková
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
epochalnisvet.cz
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?   Rozlehlými prostorami
Opékané španělské papričky
tisicereceptu.cz
Opékané španělské papričky
Ve Španělsku se konzumují jako předkrm. Vy si je můžete vychutnat třeba jako přílohu k masu. Suroviny 250 g čestvých papriček Pimientos de Padrón hrubozrnná (uzená) sůl kvalitní olivový olej
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
21stoleti.cz
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
nasehvezdy.cz
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
Herec Bronislav Poloczek (†72) připomínal medvěda. Postavou i chováním. Dětství a mládí prožil Bronislav Poloczek (†72) ve Slezsku a mluvil stejně dobře polsky jako česky. Původně chtěl studovat př
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
epochaplus.cz
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
Zámek jako z nejkrásnější pohádky je svědkem pohnutých dějin od doby, kdy se Francie stává významnou velmocí až po dramatický úpadek monarchie. Ve Versailles se však rozhoduje i o osudu jiných států. Impozantní sídlo ve Versailles je jednou z nejcennějších památek Francie, která je od roku 1979 zapsána na seznamu památek UNESCO. A také patří
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
epochanacestach.cz
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše, o tom se můžeme přesvědčit jen kilometr od poutního areálu ve Velehradě, v Archeoskanzenu Modrá. Představuje opevněné sídliště z dob Velké Moravy vybudované na základě skutečných archeologických nálezů přímo ze zdejší lokality. Prostor je členěn do několika tematických celků. Fortifikační část se věnuje typům dobových opevnění od hradeb ze dřeva a
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
historyplus.cz
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
Je to jedinečná šance, jak zlikvidovat prvního muže Třetí říše. Při svých pravidelných vycházkách po Obersalzbergu je totiž téměř nechráněn. Stačí vybrat vhodné stanoviště, zamířit a vystřelit. Pokud by britský odstřelovač přece jenom minul, jeho dva kolegové budou připraveni dokončit práci bazukou…   Usekni hadovi hlavu a vyřadíš celé tělo…Myšlenka s jasným poselstvím, že když
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
nejsemsama.cz
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
Byli jsme mladí a až příliš troufalí. Chtěli jsme si promluvit s duchy našich blízkých. Takovou zkušenost bych ale nikomu nedoporučovala. Tehdy mi bylo třináct let, když mi zemřela babička, kterou jsem měla velice ráda. Neměla jsem moc kamarádek, ráda jsem trávila čas sama. Ráda jsem si četla, malovala a vyšívala, vždy v klidu v tichosti domova. Ven jsem chodila
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
enigmaplus.cz
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
Zámek Vranov nad Dyjí, nacházející se na jihu Moravy nedaleko Vranovské přehrady, se může pochlubit velmi bohatou historií. Už okolo roku 1100 zde totiž údajně stával hrad, zmiňovaný rovněž v Kosmově
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
iluxus.cz
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
Cartier se vždy vyznačoval vytvářením jedinečných forem, od designu přes propracované siluety, které jsou na první pohled okamžitě rozpoznatelné. Hra s tvary, stírání hranic mezi skutečným a imaginárn