Domů     Děti a manžel, nebo svoboda a kariéra?
Děti a manžel, nebo svoboda a kariéra?
5 minut čtení

Pocházím z vesnice, z velké rodiny. Vyrůstala jsem s pěti sourozenci. I když jsem je měla všechny moc ráda, sama jsem po velké rodině rozhodně netoužila.

Moje tři sestry i většina spolužaček ze střední se vdávaly a rodily kolem pětadvaceti let. Mě to nenapadlo ani náhodou. Bavilo mě užívat si života a po závazcích jsem netoužila.

Od osmnácti do jednadvaceti jsem chodila s jedním klukem, ale když začal mluvit o společné budoucnosti, vylekalo mě to a raději jsem se s ním rozešla. Pak už jsem zažívala spíše kratší romance. V sedmadvaceti přišel další vážnější vztah, ale nevydrželo nám to.

Na prahu třicítky jsem byla zase sama. Ale nevadilo mi to. Stále jsem chtěla být svobodná. Jenže tehdy byla jiný doba a třicítka se nevnímala stejně jako dnes. Muži se za mnou už moc neotáčeli a nabídek na rande přicházelo stále méně.

Nezávislost mi vyhovovala

Najednou jsem měla čas na přemýšlení. Napadlo mě, že bych si už asi taky měla najít muže – manžela a mít děti, abych nezůstala sama.

Jenže pak jsem viděla své sestry a kamarádky, jak řeší jen rodinu a děti, a na nic jiného nemají čas, a došlo mi, že tohle nechci. Prostě jsem si samu sebe neuměla představit jako ženskou, co stojí u plotny a obskakuje děti a manžela.

Měla jsem skvělou práci, spoustu koníčků, vlastní byt. Byla jsem soběstačná. Říkala jsem si, že na vdávání mám času dost, že jednou se ten pravý muž pro mě objeví. Přitom jsem neměla ani tušení, že je tak blízko.

Pletky s kolegou

V práci jsem měla spoustu kolegů, se kterými jsme si dobře rozuměli, i flirtovali. Ale jen v rámci přátelského škádlení. Nikdy by mě nenapadlo, že bych s někým z nich mohla mít víc. Ale pak k nám nastoupil Mirek. Od pohledu sympaťák.

Milý, přátelský, hned mezi nás skvěle zapadl. Brala jsem ho jako kteréhokoli jiného kolegu, ale on se po pár týdnech začal pokoušet o víc. A já se nebránila. Potají jsme spolu chodili asi tři měsíce.

Pak nás jedna kolegyně potkala a následně se to rozšířilo i mezi ostatní. Nikomu to nevadilo, tedy až na Mirka. Najednou začal být odtažitý, soupeřivý, zkrátka se z něj vyklubal kariérista. Nakonec z firmy odešel. A já? Mně se blížila čtyřicítka.

Upřímně, toho jsme se děsila. Žádný vhodný partner na obzoru, o dětech ani nemluvě. A v hloubi duše jsem si je přála.

Bývalý spolužák

A pak mi přišla pozvánka na setkání střední školy. Byla jsem zvědavá, jak se moji bývalí kamarádi mají, takže jsem tam šla. Aniž bych o tom uvažovala, v jednom z nich, Alešovi, jsem začala vidět i něco víc.

Stejně jako já, i on byl nezadaný, takže jsme se začali scházet. Chodili jsme spolu skoro rok. Vše bylo perfektní. Začali jsme uvažovat o budoucnosti. Chtěli jsme ji prožít spolu. Sestěhovali jsme se a všechno bylo nějakou dobu báječné. Pak se ale přihodilo něco, co náš vztah pokazilo.

Zradil mě

Odjela jsem na dva týdny na služební cestu. Když jsem se vrátila, Aleš byl divný. Po týdnu naléhání se mi svěřil s tím, že potkal svou bývalou lásku, opili se a skončili spolu v posteli. Byl to prý úlet, kterého moc lituje. Nemohla jsem tomu uvěřit.

Nikdo mě ještě tak moc neranil. Okamžitě jsem se s ním rozešla a odstěhovala jsem se. Skončil mi další vztah a začala éra dalších avantýr. Jenže, ať jsem se snažila sebevíc, nemohla jsem na Aleše zapomenout. Jak se říká, pravá láska bolí.

Nečekané setkání

Půl roku nato jsme se s Alešem náhodou potkali v jedné kavárně. Přišel ke mně a zeptal se, zda si smí přisednout. Souhlasila jsem. Opět se mi omluvil a řekl mi, že mě stále miluje. Prosil mě, abych mu dala ještě šanci. Za pár dní mi volal a zval mě na večeři.

Pozvání jsem přijala. Byl to úžasný večer. Nejprve jsme šli na večeři, pak do divadla a nakonec jsme se procházeli nočním městem. K sobě domů jsem se tu noc nevrátila. Přespala jsem u Aleše.

Druhý pokus

Ráno mě probudil polibkem na čelo a báječnou snídaní do postele. Na podnosu však byla kromě talíře s vajíčky a toustem, a sklenice džusu, také stříbrná dárková krabička s mašličkou. Podívala jsem se na Aleše, který mlčky přikývl.

„Pokud řekneš ano, budu ten nejšťastnější chlap na světě,“ řekl. „A otázka zní?“ zeptala jsem se s úsměvem. Chtěla jsem, aby se v tom trochu vymáchal. Aleš mě vzal za ruku, pohlédl mi do očí a pak vyřkl ta tři slova: „Vezmeš si mě?“

Svatba a děti

Moje odpověď zněla ano. Svatbu jsme měli o čtyři měsíce později a první syn, Tadeáš, se nám narodil osm měsíců po svatbě. Dalšího syna, Rudolfa, jsem přivedla na svět v necelých padesáti.

Teď už je nám s Alešem přes sedmdesát, radujeme se z jednoho vnoučete a druhého, které je na cestě, se už nemůžeme dočkat. Jsem šťastná a hlavně vděčná za to, že mám tak skvělou a milující rodinu.

Kamila K. (71), Brněnsko

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může