Po několika letech manželství mi partner odhalil hrozné tajemství

Total
0
Shares

Nejvíc ze všeho bolí zrádná slova od člověka, se kterým jsme s nadějí kdysi spojili svůj život.

Na první pohled jsme se s Richardem vždy druhým jevili jako šťastný a spokojený pár. Byli jsme finančně zabezpečení, s dětmi jsme neměli žádné problémy a před druhými jsme se nikdy nehádali (doma to ale občas bylo dost dramatické). Většina našich známých s námi prožila i naši svatbu, která byla velkolepá a nákladná, ale krásná. Nikdo ale netušil, že po pár letech manželství jsem se ve vztahu začala cítit nešťastná a zůstávala jsem v něm nakonec už vlastně jen kvůli dětem.

Brala jsem to jako velké štěstí

Jako mladá dívka jsem neměla moc sebevědomí a bála jsem se, že si mě nikdy nenajde ten pravý. Neměla jsem žádné velké sny o princi na bílém koni, stačil by mi normální slušný kluk, který by mě měl rád. S Richardem mě seznámila moje kamarádka Monika. Ta ho znala už z dřívějška, přes další známé. Líbil se mi, byl mi hodně sympatický a tajně jsem snila o tom, jaké by to bylo žít s ním napořád. Myslela jsem si ale, že je pro mě nedosažitelný. Proto jsem začala považovat za velké štěstí, když si mě najednou Richard všímal víc a když mě dokonce pozval do kina. Říkala jsem si, že z toho bude stejně nanejvýš jen kamarádství a snažila jsem se nebrat to pozvání jako rande. Po kině jsme se šli ještě projít večerním jarním městem. V jednu chvíli mě Richard vzal za ruku a už nepustil. A když mě doprovodil před dům, kde jsem dosud bydlela s rodiči, letmo mě políbil. Brala jsem ten den jako nejšťastnější ve svém dosavadním životě.

Myslela jsem, že mě má rád

Vídali jsme se víc a víc. Často u toho byl i někdo z našich společných známých, nejvíce pak Monika. Ta našemu vztahu očividně přála. Za půl roku jsme s Richardem dospěli k rozhodnutí, že bychom se měli vzít. Na tom, že jedním ze svědků na svatbě bude právě Monika, jsme se shodli – a také se tak stalo! Jak už jsem se zmínila, svatba byla opravdu honosná a já se celou tu dobu vznášela v sedmém nebi. Občas jsem se v noci probouzela, teď už vedle svého manžela, a nemohla jsem skoro uvěřit tomu, jaké štěstí mě potkalo. To, že Richard byl chytrý, milý a hezký, byla jedna věc, mnohem důležitější pro mě ale zůstávala skutečnost, že mě má opravdu rád. Po roce manželství jsem otěhotněla, i když jsme to ještě neplánovali. Připadalo mi pak trochu, že Richard na spoustu věcí rezignoval a stal se apatičtějším, ale říkala jsem si, že otcovství muže mění. Jeho projevy lásky už nebyly tak časté, ale zatím jsme nedospěli k žádné partnerské krizi. Ve své naivitě jsem ani nepočítala s tím, že by nějaká přišla. Dál jsem si užívala roli šťastné manželky a matky – zanedlouho i s druhým dítětem.

Zlá slova všechno zničila!

Stalo se to po jedné hádce, která nejprve vypadala nenápadně. Jako obvykle v podobných případech se jednalo o nějakou hloupost, ale tentokrát jsme nechtěli ani jeden z nás ustoupit. A právě tehdy mi Richard řekl hroznou věc a odhalil kruté tajemství. Prozradil mi, že vždy miloval a bude milovat Moniku. Se mnou začal prý chodit jen proto, aby v ní vzbudil zájem a žárlivost a vzal si mě pak jen z trucu. Chtěl se se mnou brzy rozvést, ale moje těhotenství všechno zhatilo. Krátce potom se vdala i Monika a Richard rezignoval. Ta slova, která mi manžel řekl, byla strašná. Odmítala jsem jim věřit, ale v srdci jsem cítila, že je to pravda. Nikdy už jsme se k té hádce nevrátili, ale náš vztah byl od té doby předstíraný: před dětmi, před známými a vlastně i před sebou navzájem. Teprve před pěti lety jsem se rozvedla. Vím, že jsem žila v iluzi, ale nelituji toho. Prožila jsem alespoň krátký kousek štěstí jako žena, která si myslí, že je milována – a celoživotní radost z toho, že jsem dobrou matkou.

Lenka G. (49), Most

Také se vám může líbit

Smutné dědictví

Do svých osmadvaceti let jsem byla tou nejšťastnější ženou na světě. Vyrůstala jsem ve spokojené rodině, našla si skvělého muže, porodila mu dvě krásné děti. Vše skončilo ve chvíli, kdy…
Zobrazit