Domů     Jestli nedám syna do ústavu, ztratím manžela

Jestli nedám syna do ústavu, ztratím manžela

5 minut čtení

V životě jsme často postaveni před nelehké volby. Některé jsou téměř neřešitelné. Nikomu bych nepřála, aby se ocitl v situaci, do jaké jsem se dostala já.


Poprvé jsem se vdávala, když mi bylo osmnáct. Byla to hezká svatba, i když jsem se, jak se to ne zrovna hezky říká, vdávat musela.

S Filipem jsme se měli upřímně rádi, oba jsme věřili, že spolu vydržíme a nebyl důvod, proč bych si nepřipadala ve svůj velký den jako princezna. Zpočátku nám to klapalo, jenže když se narodil Filípek, začala brát pohoda za své.

Na dítě jsme prostě byli moc mladí, manžel byl jen o rok starší než já, ani jeden z nás neměl představu, co všechno dítě v našem životě změní. Nejdřív jsme byli naštvaní, pak jsme se začali hádat, přišlo odcizení.

Když jsme se po pěti letech stáli před rozvodovým soudem, byli jsme smutní, ale věděli jsme, že z našeho vztahu nezbylo nic. Rozchod byl nejlepším řešením.

Nikoho jsem nehledala


Zůstala jsem s Filípkem sama. Filip na něj platil, pravidelně si ho bral na víkendy, prostě jsme fungovali jako stovky jiných rozvedených párů. Být matka samoživitelka ale není jednoduché, a ani pro mě nebylo.

Ale zvládala jsem to, nehroutila jsem se a vlastně jsem byla celkem spokojená. Měla jsem dost kamarádů a kamarádek, sama jsem nebyla ale nového tatínka jsem Filípkovi nehledala. Velká rána pro nás oba přišla, když bylo Filípkovi deset.

Táta Filip se zabil při autonehodě. Nerada na to období vzpomínám, ale s Filípkem nás to ještě víc sblížilo. Rozhodně ale nebyl nějaký ustrašený chlapeček závislý na mámě. To jsem nikdy nechtěla.

Byl to chytrý, samostatný kluk, kterému se dařilo ve škole a byl mnohem rozumnější než jeho vrstevníci.Už od základní školy měl talent na všechno, co souviselo s elektronikou.

Ještě na průmyslovce si ho vyhlédla jedna zahraniční firma a když mu bylo osmnáct, odstěhoval se ode mě do Prahy. Moc času neměl, ale denně jsme si volali, a vídali jsme se, kdykoli to bylo možné. A já měla víc času sama pro sebe.


Prožívala jsem pohádku


Podruhé jsem se vdávala v jednačtyřiceti. Bylo to zase z lásky, i když po krátké známosti. S Romanem jsem se seznámila, když jsem byla s přáteli na kolech. Pomohl kamarádovi, který píchnul kolo.

Potom se k nám přidal a když jsme se večer u aut loučili, pozval mě na večeři. Připadala jsem si s ním zase jako princezna. O tři roky mladší než já, finanční analytik, rozvedený, bez závazků s vlastním domem. Prostě hotový slaďák z televize.

Jenže to byla realita. Syn mi nový vztah přál. Byl mi dokonce na svatbě za svědka. S Romanem si rozuměl. Pochopitelně spolu měli vztah spíš jako parťáci, než jako otec se synem, ale tak to bylo v pořádku. Život byl prostě super.

Občas mě napadlo, čím jsem si takovou pohodu zasloužila. Dařilo se mi i jinak, s Romanovou pomocí jsem si otevřela malé kosmetické studio a překvapivě rychle jsem získala dostatek klientek.


Plány mu zkřížila nemoc

Bohužel štěstí většinou trvá jen chvíli. Jenže když jste v pohodě, nenapadne vás, že konec se blíží. Filip k nám občas zajel na víkend. Mluvili jsme spolu o všem. Věděla jsem, že je u něj na prvním místě práce.

Trochu mě mrzelo, že nemá žádný pořádný vztah, ale uklidňoval mě. „Nemusíš se bát mami. Vnoučat se dočkáš. Než mi bude čtyřicet, budu na tom tak dobře, že budu mít práci jen jako koníčka.

Pak udělám konkurz mezi svými dočasnými známostmi a z tebe udělám babičku…“. Vypadalo to jako dobrý plán. Jenomže pak dostal chřipku. Tedy zpočátku to jako chřipka vypadalo. Jako hodně ošklivá chřipka.

Ale když se po týdnu ráno probudil a zjistil, že nemůže hýbat levou polovinou těla, bylo jasné, že to bude něco horšího. 


Diagnóza nás zaskočila


Sám si zavolal sanitku a z nemocnice mi zavolal až za tři dny, když bylo třeba u něj v bytě zalít květiny. Nechtěl mě děsit. Pravda je, že i když mi neřekl zdaleka všechno, vyděšená jsem byla až dost. Na diagnózu jsme čekali měsíc. Roztroušená skleróza.

Uklidňovali jsme se navzájem, že bude určitě patřit k těm, kdo mají štěstí a nemoc u nich postupuje pomalu. Byly to plané naděje. Kdoví proč, z jaké nespravedlnosti osudu, zrovna u Filipa si tahle hrozná nemoc vybrala zatraceně rychlý postup.

Přišlo několik zhoršení za sebou a přes veškerou moderní léčbu se syn ocitl na vozíku. Práci musel nechat být, řady kamarádů prořídly.

Romanovi dochází trpělivost


„Chtěla bych si vzít Filipa sem k nám,“ řekla jsem Romanovi, „nebo se nastěhuju k němu a za tebou budu jezdit. On to sám nezvládá a já nechci, aby se o něj staral někdo cizí.“ Manžel souhlasil.

Upravili jsme jeden pokoj a já se mohla začít o Filipa starat sama. Ze začátku to vypadalo, že to dáme. Jenže postupně se to všechno začalo Romanovi zajídat. Musela jsem nechat práce, neměla jsem na něj čas, pořád jsem byla s Filipem.

Nedivím se mu, když si mě bral, nemohl tušit, že to takhle skončí. Před pár týdny mi Roman řekl, že bych péči o syna měla nechat na odbornících. A že když to neudělám, nemůže mi zaručit, že se mnou vydrží.

Je to o to horší, že Filip něco tuší a sám na mě tlačí, abychom ho dali někam do ústavu. Ale já nechci. I když je dospělý, je pořád mé dítě a já vím, že se o něj nikdo nepostará tak dobře jako já.

O Romana ale také nechci přijít, mám ho ráda a vím, že to co dělá, nemyslí zle. Opravdu nevím, jak z toho ven.

Gabriela (54), Střední Čechy

Související články
3 minuty čtení
Já a Bětka jsme byly nejlepší kamarádky od základky. I když jsme poté šly každá na jinou střední, stále jsme se vídaly. Až do jisté doby. Byly jsme jedno tělo, jedna duše. Chodily jsme na zábavy, řešily jsme své problémy, drbaly jsme ostatní holky. Samozřejmě jsme probíraly i naše muže. Já jsem byla spíš nevázanější, Bětka vždy toužila po velké rodině. Chtěla se brzy vdát a mít velkou rodinu. R
3 minuty čtení
Když Marta slavila své čtyřicáté narozeniny, vypadalo to spíš jako funus. Dobře jsem tehdy věděla, co moji milovanou holčičku trápí, ale pomoci jsem jí, bohužel, neuměla. Nastaly zlé časy, kvůli dceři. Když slavila čtyřicáté narozeniny, vypadalo to spíš jako pohřeb než jako oslava. Přispělo k tomu i podzimní počasí. Nepomohlo ani víno, ani kávovar, který dostala darem ode mě a manžela, ani svet
8 minut čtení
Renata vystudovala střední školu, Anička se vyučila prodavačkou, já kadeřnicí. Vídaly jsme se pravidelně první úterý v měsíci, většinou však častěji. Naše trojice spolu držela pevně... Vyrůstala jsem v chudém pohraničí. Babička s mámou byly neodsunuté Němky, s nimiž se tu nezacházelo v rukavičkách, stejně jako s jejich blízkými příbuznými. Odmalička jsem tušila, že život nejspíš nebude procházk
6 minut čtení
Lenka byla moje kamarádka od střední. Jenže zatímco my všichni jsme dospěli, založili rodiny, ona si stále užívala jako dvacetiletá. A to se jí vymstilo. Na škole jsme byli skvělá parta, dodnes se vlastně vídáme na četných srazech. S žádnou jinou školou to takto nemám. Nejbližší jsem si tehdy byla právě s Lenkou. Zábavná a bezstarostná holka, moc hodná. Na tehdejší věk normální. Jenže jak na
3 minuty čtení
Byl to můj kamarád. Já chtěla víc než přátelství, on se bál vztahu. Nakonec ho jiná žena dohnala k alkoholismu. A tragické nehodě. Do třiceti jsem toho stihla docela dost. Vždycky jsem byla podnikavá holka. Jen co jsem skončila gymnázium, jsem začala podnikat s půjčováním šatů, do toho jsem si přivydělávala různými brigádami. Stejně jako v práci jsem byla oproti vrstevníkům napřed i v soukromém
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mt. Rushmoor: Svatyně demokracie v černých horách
epochaplus.cz
Mt. Rushmoor: Svatyně demokracie v černých horách
Hlavy čtyř amerických prezidentů, vytesané do skály, se staly jedním ze symbolů Spojených států. Známé skalisko Mt. Rushmore se nachází v Černých horách, 244 jižně od Keystonu v Jižní Dakotě. Hlavy v žulových skalách jsou vysoké 18 metrů. Sochy dokončené v roce 1941 každý rok navštíví na 2 000 000 návštěvníků. Black Hills si bez nich nyní dokáže
Polský Roswell: Havarovalo u našich sousedů UFO?
epochalnisvet.cz
Polský Roswell: Havarovalo u našich sousedů UFO?
Je brzké lednové ráno roku 1959, když v tom zachytí radarové stanice v polském Gdaňsku-Rębiechowie formaci několika záhadných objektů. Svědky tohoto incidentu mají být také vojáci z místní vojenské jednotky, kteří na obloze spatří jasný, zářící objekt. Tento objekt se má pohybovat neobvyklým způsobem – mění směry a jeho rychlost je mnohem vyšší než u letadel.
Seminář Marketing a umělá inteligence: Inspirace bez hranic
iluxus.cz
Seminář Marketing a umělá inteligence: Inspirace bez hranic
Umělá inteligence rychle mění svět podnikání a stává se klíčovým nástrojem pro firmy všech velikostí. Ale jak efektivně zvládnout její zavádění do firemních procesů? Česká marketingová společnost p
Pikantní sýrové koule s ořechy
tisicereceptu.cz
Pikantní sýrové koule s ořechy
Rádi byste ochutnali něco, co jste ještě nikdy předtím neokusili? Masovosýrové koule jsou delikatesou. Ingredience 4 trojúhelníčky taveného sýra 3 lžíce strouhaného sýru grana
Za naším domem se skrývala kouzelná léčivá studánka
nejsemsama.cz
Za naším domem se skrývala kouzelná léčivá studánka
Kdo byla ta žena, která se u naší studánky zjevovala? Podala mi zázračnou vodu a beze slova zmizela. Ráda jsem jezdila k prarodičům na vesnici a trávila u nich prázdniny. Babička byla už hodně nemocná a já ji ošetřovala. Vařila jsem jí čaje, pomáhala jí vstát a šla s ní na zahradu pod lípu, kde měla lavičku. Ráda na ní seděla a dívala se,
Dancingerová vylepšuje partnera,  aby se nemusela stydět?
nasehvezdy.cz
Dancingerová vylepšuje partnera, aby se nemusela stydět?
Společnost mladých a elegantních tanečníků v soutěži StarDance zřejmě přiměla herečku Martu Dancingerovou (33) udělat pořádného štramáka i z jejího partnera Marka Pospíchala (47). A tak musel nedávn
Zachránili mi snad život mimozemšťané?
skutecnepribehy.cz
Zachránili mi snad život mimozemšťané?
Trápila jsem se nešťastnou láskou. Rozhodla jsem se, že nemá už smysl žít. Moje rozhodnutí zastavil zářící objekt na obloze. Nebyla to hvězda. To, co se mi stalo v mém mládí, se naprosto vymyká rozumu. Nikdy jsem si to nedokázala vysvětlit, a tehdy jsem to ani nemohla s nikým prokonzultovat, protože by mě nejspíš zavřeli do blázince, nebo
Vydal nepříteli Gibraltar severu uplacený viceadmirál?
historyplus.cz
Vydal nepříteli Gibraltar severu uplacený viceadmirál?
Kozácké hlídky se po zamrzlém moři dostanou z Helsinek až k pevnosti strážící přístup do města po vodě. Švédští obránci po nich hned začnou pálit. Chystají na ně i pasti prokopané v ledu. Jinak se však drží za hradbami pevnosti. K útoku na početně slabšího nepřítele jim velitel rozkaz nevydal.   „Jde to jako po másle,“ pochvalují si Rusové.
Syntetická lidská embrya: Přelom ve vědě přináší nové otázky
21stoleti.cz
Syntetická lidská embrya: Přelom ve vědě přináší nové otázky
Vědecký svět dosáhl dalšího významného milníku. Výzkumníci totiž dokázali vytvořit syntetická lidská embrya pouze z kmenových buněk, což znamená, že pro jejich vznik nebyly potřeba vajíčka ani spermie
Záhadná Mappa Mundi: Středověká mapa světa ukazuje bájná místa, nestvůrné lidi a podivná monstra!
enigmaplus.cz
Záhadná Mappa Mundi: Středověká mapa světa ukazuje bájná místa, nestvůrné lidi a podivná monstra!
Hnědá pergamenová telecí kůže o rozměrech 1,59 x 1,34 metru odborníky nepřestává fascinovat. Při pohledu na ni se před člověkem rozkládá největší dochovaná středověká mapa světa. Zachycuje 420 měst, 3
Rezidence vznášející se nad vodní hladinou
rezidenceonline.cz
Rezidence vznášející se nad vodní hladinou
Bílá vila, svítící do dáli v pahorkaté krajině, upoutá extravagantní formou, ale i citlivým přístupem k životnímu prostředí. Rezidence o zastavěné ploše 1 000 m2 byla navržena se smyslem pro rovnováhu stavební části a vodních prvků. Projekt je inspirován velkou vášní majitele k jachtám. To vysvětluje i tvar samotné vily, který je částečně odvozený od trupu luxusní jachty.
Stonehenge: Záhadné kameny lákají už tisíce let
epochanacestach.cz
Stonehenge: Záhadné kameny lákají už tisíce let
Jakmile se v kalendáři objeví datum 21. červen, ze Salisburské pláně v jižní Anglii se stane velkoměsto. Právě zde, 130 kilometrů jihovýchodně od Londýna, stojí kamenný monument Stonehenge, který každoročně láká tisíců stoupenců alternativního myšlení, samozvaných kouzelníků a čarodějnic i obyčejných zvědavců. Proč právě o slunovratu? Právě v ten okamžik probíhá osa podkovy uvnitř stonehengeského kruhu