Domů     S bratrem jsme našli vysněný poklad
S bratrem jsme našli vysněný poklad
3 minuty čtení

Koupili jsme si detektor kovů a letní dovolené trávili na bitevních polích a v ruinách starých hradů. Ten nález jsme objevili náhodou, když jsme ho už nečekali.

Ne že by mě to až tak bralo, ale vždycky jsem se cítila moc hezky, když jsme něco podnikali s bráchou. 
Hon za pokladem, to byla naše oblíbená zábava od dětství, která nám vydržela až do dospělosti.

Pro mamku to byla jen taková hra, nad kterou nechápavě vrtěla hlavou.
 Ale naši aktivitu nám nezakazovala. Nikdy se nám nic hodnotného najít nepodařilo, jen tu a tam nějakou tu minci nebo starou zbraň na bývalém bitevním poli nebo v rozvalinách starého domu.

Bratr se hodně zajímal o staré mince a hlavně o zbraně, a tak se časem z něho stal restaurátor zbraní. A byl v tom opravdu dobrý. Byl rozhodně větší odborník než já.

Finanční nouze

Dokázala jsem ale poznat zajímavé kousky a měla představu, kolik za co sběratelé platí. Nenapadlo by mě ale, že mi tyto moje znalosti, které jsem od bráchy získala, budou někdy užitečné .Přesto se tak stalo.

Svůj poklad jsme našli v době, kdy jsme se oba dostali do finančních potíží a přišel nám více, než vhod. V třiadvaceti jsem se dala, narodil se mi syn Vladimír a nastalo mi docela těžké období, kdy jsme na tom nebyli finančně nejlépe.

Žili jsme pouze z manželova platu. Maminka v tu dobu nastoupila do důchodu a občas mi hlídala, abych mohla chodit aspoň uklízet do jedné firmy za pár stovek. Žádné velké terno to nebylo, ale já byla vděčná, peníze jsem potřebovala.

Bratr byl zase v tu dobu bez práce. Zdálo se, že se Štěstěna od nás obrátila zády.

Neuvěřitelný nález

Ve firmě, kde jsem každé ráno uklízela, mě oslovil ředitel, jestli bych si nechtěla přivydělat. Potřebuje doma generální úklid a jeho manželka něco takového dělat nebude. A protože bylo potřeba i silnou mužskou ruku, dohodila jsem ten kšeftík svému bratrovi.

Netušili jsme ani jeden, že právě tady, ve vile z první republiky, nás bude čekat náš vysněný poklad. Na půdě, plné harampádí nejspíš ještě po předešlých majitelích, jsme objevili nenápadnou mahagonovou skříňku. Byla docela těžká.

Když jsme ji s bratrem otevřeli, skoro se nám zastavilo srdce. Stačil letmý pohled a bylo nám jasné, že to, co je vevnitř, má obrovskou cenu.

Na dosah ruky


„Co to máte?“, zeptala se nás manželka pana ředitele, když jsme truhličku vynesli na dvůr spolu s dalšími krámy. Oba jsme doufali, že nemá o starých zbraních a mincích ani ponětí.

„Nějakou krabici s harampádím…“, odpověděl bratr a já poznala, jak se snaží, aby se mu netřásl hlas. „Hm, další krámy“, pronesla paní ředitelová znuděně. Nevěděli jsme, jak si o tu skřínku říct, osud nám ale zahrál. „Jestli se vám to líbí, tak si jí vemte“.

„Synovi by se ty pistolky líbily určitě….“ Bratr na mě za tu větu vděčně mrkl. 
 Celý večer jsme se doma kochali svým pokladem.. Milionáře z nás ten nález neudělal, ale znamenal pro nás oba lepší budoucnost. Byla to skvělá finanční injekce.

Já dostala sebe i manžela z dluhů a bratr si rozjel své podnikání restaurátora zbraní. Oba jsme začali konečně pořádně žít.

Alena (41), Klatovsko

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.